Bartoš 1901 / 0778 | Travička zeľená zeľenaj sa

60 words

Bartoš 1901 / 0778 | Travička zeľená zeľenaj sa (100%)
Travička zeľená, zeľenaj sa, má miłá, premiłá, vydávaj sa. Vydávat sa budem, [: za teba nepuójdem :] nehnevaj sa. Ked ta já, má miłá, nedostanem, vyjdem já na skału, dolů spadnem, na skału, skaľenku, [: pro švárnú diévenku :] krk si złámem. Ľesti ta, má miłá, hłava boľí, uvaž si ľísteček javorový. Ľísteček z javora, odpadeł do mora, do mora, do mora, do Moravy.

Bartoš 1901 / 0737b | Za vodú za vodú za voděnku (29%)
Za vodú, za vodú, za voděnku, hráła sa má miłá s hołuběnkú; hráła sa má miłá s čérným orłem, ožeň sa, šohajku, s Pánem Bohem. A já se ožéním, ty sa nezvíš, ty ně méj ohłášky nezastavíš; já budu miłovat, co budu chtět. ty bys miłovała, nebudeš mět. Ľesti ťa, děvečko, nedostanu, vyľezu na skału, dolů spadnu, a to ze skaľenky převysoké, pro tebe, devčátko, černojoké.

Sušil 1725 | Lesti ťa synečku hlava bolí (24%)
Lesti ťa, synečku, hlava bolí, uvaž si listeček jaborový; bude-li ti naplat, uvaž si ho dvakrát, ten listeček jaborový.

Bartoš 1901 / 1210 | Ked sem išeł pres hory (22%)
Ked sem išeł pres hory, pres zeľené javory, [: čuł sem skały łámat :] milá na mňa vołała, ručenku ně podała, [: že sa bude vdávat. :] Vydávaj sa, děvečko, moje věrné srdečko, [: já sa žénit budu :] uvíješ ně pérečko, moje věrné srdečko, [: łebo voják budu. :] [: Já do vojny pojedu, :] [: já budu vojáček :] [: a ty si moja miłá :] [: chystaj povijáček. :] [: Ja chystaj si ho, chystaj, :] [: z bíłého harasu, :] [: ja co budeš povíjat :] [: šohajkovu krásu :] [: Tá šohajkova krása, :] [: tá ňa utrápiła, :] [: jak dyby ňa mamička :] [: trikrát do dňa biła :] [: Aľe ňa má mamička :] [: ani ráz za týdeň; :] [: tá šohajkova krása :] [: trápí ňa každý deň. :]

Bartoš 1901 / 0097 | Od Prešpurka k Dunaju (21%)
[: Od Prešpurka k Dunaju, :] tam sa chłapci schádzajú. [: Schádzajú sa, schádzajú, :] švarné dieuča hľadajú. [: Hádajú sa, hádajú, :] kerý Dunaj prepłujú. [: Našieł sa tam taký pán, :] kerý Dunaj prepłovał. [: Ked sa dopłuł ge kraju, :] udeřil on o skału. [: Hopsa, chłapci, dobre je, :] švarné dieuča moje je. [: Daj nám, miłá, jodpoved, :] dze pôjdeme na zpoved. [: Ze zpovedy na sobáš, :] povedz, dieuča, dzečo máš. [: V jednéj truhľe mám šaty :] a v téj druhéj dukáty, [: a v téj treciej pérečko, ;] to pro teba, Janýčko, [: a v téj štvrtéj tuľipán, :] to pro teba, mładý pán.

Bartoš 1901 / 0714 | Nění nění v cełém světě (21%)
Nění, nění v cełém světě, v cełej stoľici, okrem jedno švárné diévča v našej uľici. Ono chodí na každý deň jako v něděľu, ono ľístok odpisuje svojmu miłému. A on jej zas odpisuje, každý druhý deň: Vydávaj sa, duša moja, já ťa něvezněm ! Něboj sa, má najmiľejší, šak ty buděš má, až kukačka jo vánocích trikráť zakuká. Už kukačka jo vánocích tri rázy kuká, jaj ! už ten mój najmiľejší na okno búchá. Otvor miłá, otvor dvera, otvor i bránu, už já prídem dneskaj večer k nahováráňú. Bar bych spała, bar něspała, hore něstaněm, srdco moje zatvrzełé, jako ten kameň.

Černík 1908 / 096 | Vydávaj sa (21%)
Vydávaj sa, moja milá, vydávaj sa, na mňa sa ty něčakaj sa, něčakaj sa, na moje ženěnie, moje pocešenie, něčakaj sa, něčakaj sa, něčakaj sa. [: Čo bych sa já, mój šohajko, vydávala, :] keby mi tvá mamka, sivá holuběnka, tebja dala, tebja dala, tebja dala. [: Ale že mi tvoja mamka tebja nědá, :] radšej si ťa mamka, sivá holuběnka, doma něhá, doma něhá, doma něhá.

Bartoš 1901 / 1243a | Pri Prspurku pri Dunaji (20%)
Pri Prspurku pri Dunaji tam je skała vysoká, pod tú skałú moja myłá byéłý šátek vyšívá.

Bartoš 1901 / 0678 | (12%)
1. Hore dědinu šeł, na drmľe drmľovał, komu's to, synečku, komu's to zdurovał? Já sem to zdurovał, moja miłá, tobě, že's ňa nepustiła vcéra večér k sobě. Já ťa nepustiła pro małé słovečko, že's ty ně nerekeł: S Bohem, gaľánečko! Rekeł sem ti, rekeł, aľe pomaľučky. aby to nečuły druhé gaľánečky. 2. Šohajova mama na mňa odkázała, abych jejím synom dobrý pokoj dała. Já sem na to dala taková otázku: Uvaž si ích, babo, doma na retázku. Doma na retázku, na kúdeľnú nitku, aby nechodiľi za chudobnú dívkú.

Sušil 0386 | U súsedů za dveřama (12%)
U súsedů za dveřama stojí lože s peřinama. Na tom loži Janko leží, porúbanú hlavu drží. Drží, drží, podržuje, drahú masťú pomasťuje. Běž, milenko, pro šátečku, uvaž mú hlavěnku těžkú. Hned milenka, hned běžala, najdražsí šátek vybrala. Ty mně, Janko, ty mně umřeš, mé srdenko zarmucuješ. Dyž já umřu, bude jiný, ešče budu ležat v síni. Dyž ja umřu, tož tam budu, daj malovat zlatem truhlu. Na tej truhle slovo Boží, by věděli, kdo tu leží. Leží, leží můj Janíček, mého srdca milovníček.

Sušil 0848 | Studýnka róbená (12%)
Studýnka róbená mezi vinohrady; pověz mně, ma milá, čí užíváš rady? Čí bych užívala než svého milého? A to ví sám Pan Bůh, budu-li já jeho. Dybych já věděla, čí nevěsta budu, ušlapala bych si cestu k tomu domu. Cestu k tomu domu, aby byla hladká, aby mě vítala jeho paní matka. A ona mně přešla, přešla přes tó cestu, ani mně neřekla: Vítám tě, nevěsto! Dyž mě nepřivítá, já jí neděkuju, o jejího syna prosit se nebudu. Včera mně zkázala ochozká rychtářka, že mně syna nedá, že mně radš vypráská. Já sem jí zkázala, takovó otázku: Uvaž si ho, babo, doma na provázku.1) Doma na provázku, na hedbávné šátek, aby nepodváděl chudobnéch děvčátek.2) Chudobná panenka mnoho zlého zkusí, ledajaké šelmy poslóchati musí.