Sušil 0286 | Pase pastýř ovce

78 words

Sušil 0286 | Pase pastýř ovce (100%)
[: Pase pastýř ovce :] [: na zelenej lúce. :] Pan stoji na moscě, přeličuje ovce. Jedneho chybělo, baranka lyseho. Kaj je baran lysy, co chodzil do Nysy? Vlci mi ho vzali, do lesa zahnali. Čemu si psa něčval lebo sam něběhal? Psi něchcěli ščekać, ja sem němuh běhać. Z uterka na středu ovčiřička vedu kaci po ulici prosto k šibenici. Jak mila vidzěla, hněd k němu běžala. Tu maš, mila, šatku, na věčnu pamatku. Tu maš, mila, druhu, na věčnu posluhu.

Sušil 0285 | Pásl ovčák ovce (34%)
Pásl ovčák ovce na zelenej lúce, aitom tytom tytom, na zelenej lúce. Přišel k němu řezník a s ním strakatý psík. Aitom atd. Zdař Pán Bůh, ovčáče! Zač dáš svoje ovce? »Za dva rýnské slovem, za tolar si je vem.« 1) Žene ovčák domů, trefil se pán k tomu. Můj milý ovčáče, kam’s dal štyry ovce? 2) Milý ty můj pane, přišel mně vlk na ně. Měl’s kyj, proč ho’s nehnal, měl’s psa, proč ho’s nečval? Nedaleko Nysy už ovčáček visí.

Sušil 1256 | Nevezcě mne přes ten les (17%)
[: Nevezcě mne přes ten les, :]1) budzě na mne ščekać každy pes. Vezcě mne přes hajiček, kaj spiva ptaček slaviček. Aj, zpivaj, ptačku slavičku, na mojem veseličku. Tveho veseli je namale, dokud maš vineček na hlavě. Jak vinka z hlavy pozbudzěš, teprem ty plakaci budzěš.

Sušil 0517 | Dy sem se tě něvzal za (16%)
Dy sem se tě něvzal za ženičku, to tě budu prosiť za družičku. Abys v mojem domě přece byla a na moju hlavu věnka vila. A ja v tvojim domě němožu byť a na tvoju hlavu věnka uviť. Z mojich černych oči sluzy leju, ani bych němohla na ofěru. Dy sem tě nědostal za družičku, to tě budu prosiť za kmotřičku. Abys v mojim domě přece byla a moju ženičku navščivila. To ti ja udělam, tu posluhu, abych se libila Panu Bohu.

Sušil 0277 | O fojtovym syně (15%)
O fojtovym syně zla novina slyně, že ukrad štyry koně v lese Bukovině. Zaved jich do města, dostal za ně tři sta, kupil si on za ně botky šnurovane. Ty ho prozradzily, že tak šumne byly. Z uterka na středu už Janička vedu; vedu ho silnici kaci k šibenici. Šibenko šibena, pro keho’s stavena? Dybych to byl vědzěl, že na ni viseć mam! Byl bych ju dal zlacić od vrchu do země, od vrchu ež do země, zlate litery kole mne.

Erben 7/026 | Pase ovčák ovce (10%)
Pase ovčák ovce na zelené louce. Šel tam tudy řezník a s ním strakatý psík. „Zdař pán Bůh, ovčáče! zač dáš čtyry ovce?“ „Čtyry za dva zlaty, jsou peníze taky.“ Peníze vzal, prohrál, ovečky domů hnal. Ovčák žene domů, pán jde proti němu: „Zdař pán Bůh, ovčáče! Kam's dal čtyry ovce?“ „Přišli čtyři vlci, každý vzal po ovci.“ „Máš hůl, měl’s je hnáti; máš psa, měl's ho štváti.“ Nedaleko Lysy ovčáček tam visí.

Černík 1908 / 190 | Stála Kačenka (8%)
Stála Kačenka u Dunaja, bielé nohy si umievala. Čiernookého syna mala, hodzila ho do Dunaja. Choj ty, synku, dolu vodú, a já ešče pannú budu. Stála baba za Važinú, očúvala Katerinu. Stará baba němeškala, hněc rychtárovi vedzec dala. A rychtárja němeškali, Kačenku hněc chycic dali. Dali ju tam do cemnice, plačú ju tam tri dzievčice. Pozri, Kačenko, ven oknami, čí sa hen to veznú páni. Veznú sa tam ci trja kaci, čo mňa budú zacínaci. Bola Kačenka jako gula, hněc sa katovi zalúbila. Chceš-li, Kačenko, moja býci, alebo smrc okusici? A já něscem tvoja býci, radšej chcem smrc okusici.

Erben 2/580 | Stál jsem tam na pavlači (8%)
Stál jsem tam na pavlači, smál jsem se naší Kačí, že si vlasy černila, aby si je umyla.

Sušil 2222 | Dva kapuni (7%)
Dva kapuni, [: dva kapuni :] v stodole mlatěji,1) koleda, hej.2) Kokot věje, [: kokot věje, :] kura se mu směje. Koleda, hej. Kocur měři, kočka mišek drži. Baran veze do mlyna na voze. Koza mele, ovca muku seje. Kůň pec pali, kobyla mu chvali. Komar misi, muška vodu nosi. Huska bila, pecenečky vala. Hus sedlata,3) křidlem pec vymetá. Liška saže, zajic ji to maže. Vlk vybira, chleba něpřebyva. Vrana liči a na vilka křiči,4) počkej, vilku, na maličku chvilku. Vilk něčeka, do lesa utěka.

Sušil 0167 | Vyviň vyviň svou ručičku (7%)
Vyviň, vyviň svou ručičku, o, božské pacholátko; já do ní vtisknu hubičku, o, sladké Jezulátko. Nynej, nynej, holubičko, marijanské poupátko; podložím ti své srdéčko, o, nevinné robátko. Vyhlídáš z lůna matičky a snad hledáš beránky? Z mé duše, bludné ovčičky, ustroj své radovánky. O, matko plná milosti, půjč mi tvého synáčka, ať objímám do sytosti andělského panáčka. Pro to útlé pacholátko drsnaté jsou jesličky, v srdci láskou zapáleném lepší jsou poduštičky. Nebeští dvořenínové, sem s nebe pospíchejte a rozkošné nemluvňátko s matičkou1) kolíbejte. V kralů východních šlepěji do Betléma přistoupím a víru, lásku, naději od nich sobě zakoupím. O, děťátko roztomilé, do srdce mého vpadni a v duši mé od té chvíle na věky věků vládni. Stavím na tvém smilování, já sem tvůj, spas mě, Pane, ať setrvám do skonání, dej, Bože, ať se stane. Měj se dobře, marný světe, s tou podvodnou radostí, již Ježíš v srdci mém kvete, ten květ plný sladkosti.

Černík 1908 / 236 | Obúvajce chlapci (7%)
Obúvajce, chlapci, krpce, kerí máce smelé srdce, a já ho jeden mám, na jar sa pobierám. Pójdzeme tam do salaša, baran, ovca budze naša, chystaj, bača, kotel, najéme sa masa.