Erben 2/163 | Já bych šel za milou

86 words

Erben 2/163 | Já bych šel za milou (100%)
Já bych šel za milou, já nesmím, zarostla mně cesta rákosím; až já to rákosí posekám, tebe tam, má milá, nenechám. Já bych šel za milou, nevím kam, zarostla mně cesta semo tam; až já to semotam vymotám, já tě tam, má milá, nenechám. Já bych šel za milou za lesy, narostlo mně v cestu rákosí; až já to rákosí polámu, vezmu si dcerušku i mámu. Šel bych do Kláštera, já nesmím, zarostla mně cesta rákosím: a já to rákosí pořežu, tebe si, má milá, odvezu.

Erben 5/329 | Na tom našem nátoníčku (22%)
Na tom našem nátoníčku, na tom našem nátoní otočil se můj Jeniček, otočil se na koni. Otočil se semo tamo, 1) otočil se semotam: „Komu tě tu, má panenko, komu tě tu zanechám? Zanechám tě bratříčkovi, zanechám tě bratrovi: když nemůžeš moje býti, budeš kamarádovi.“ 1) Otočil se na koníčku, na konicko sedlaném: „Nemysli si, má panenko, že se spolu doslaném.“

Erben 2/532 | Ahá ahá! (17%)
Ahá, ahá! cestička k nám dlouhá, ahá, ahá cesta dlouhá; zarostla rákosím: já se tě neprosím; ahá, ahá! cesta dlouhá. Ahá, ahá! cestička k nám dlouhá, ahá, ahá! cesta dlouhá! zarostla jetelem: můj milej, vlk tě vem; aha! ahá! cesta dlouhá.

Sušil 1707 | Za Krakovem slunce zchodzi (16%)
Za Krakovem slunce zchodzi, oficir koně vyvodzi, aj, koně, koně vraneho, sedaj ty, šuhajku, na něho. Sedać, sedać jako sedać, dyž bych moh s milu povědać. Nic, ma mila, nic něplač, ješče se mi ty možeš dostać. Vrać mi, milý, vrac mi šatku, dala sem ci na pamatku. Aj, vrać mi šatku co najspěš, něbo tu maju inši přisć.1) Ja ci šatečky něvracim, na kusečky ji obracim, aj, na kusečky pořežu, pod moje koničky poscělu. Jak budzě měć vrba střešňu, to ja se cě, dzěvča, vezmu. Aj, vrba střešen něrodzi, jene to zelene haluzi.

Černík 1908 / 123 | Něbolo mňa doma (16%)
Něbolo mňa doma po štyry nedzele, naróstlo mi žitko na dvóre zelené. Něbolo mi dobre, jako bylo kdysi, vykvitla mi růža na zelenéj misi. Nebolo mi dobre, jako mi bývalo, aby mi od Uher sunko vychádzalo.

Erben 5/069 | Což jsem já zajíček (11%)
Což jsem já zajíček neštastný! když vyjde slunéčko překrásny, do pole táhnu, běhy natáhnu, semotam se točím, sklíčím se: ach já myslivečka bojím se! Sednu si v jeteli na kraji, poslouchám, kde ti psi hafají: běží-li ke mně, hrkne to ve mně, honem zas do lesa pospíchám – kam já se ubohý podít mám! Myslivec nadchází dolinou, a za mnou sledníci křovinou; tehdy už bije hodinka moje: myslivec naměří, vystřelí, dojde si pro mě, je veselý!

Sušil 2064 | Všecke moche z lesa jedó (11%)
[: Všecke moche z lesa jedó,:] komárovi ženo vezó. Komár všecke vtáke pozval, jenom jedné sove nezval. Jak se sova dověděla, hned na svadbo přeletěla. Sedla sobě na kraj pícke, spívala sobě pěsničke. Tři pěsničke vespívala a tak se do pláče dala. Vzal jo brablec v první tanec, šlápl jí na pravé palec. Jenom brabče s upřímností, polámu ti všecke kosti.

Sušil 0946 | Na tom našem nátoní (11%)
[: Na tom našem nátoní :] zatočil se šohajíček na vraném koni. Zatočil se sem i tam: Kady se já, moja milá, kady vymotám?1) Vymotaj se, kady chceš, a šak ty mě, můj synečku, milovat nechceš. Chytil tě ju vúpoly, ujížděl s ňú pořád cvalu na pusté hory.2) Posadil ju pod dubem: Živ se tady, má panenko, bukvú, žaludem.3) Já pojedu do Prahy, kúpím ti tam, má panenko, za troník stravy. A za druhý perníku, a za třetí, má panenko, dlúhého věku.4) A za štvrtý kadlátek, a za pátý, má panenko, hedbávný šátek.5) V každém rožku kvítečko, na prostředku, má panenko, zlaté srdečko.

Bartoš 1901 / 0108b | V čirém poľi na rovny (11%)
[: V čirém poľi na rovny :] zatočił sa švárný šohaj na vraném kony. [: Zatočił sa sem a tam :] jako sa já, moja myłá, od vás vymotám? [: Vymotaj sa, jako sceš :] šak ma ty už, duša moja, myłuvat nesceš. [: Skočił s kona, myłuval :] až sa v Sedmohradskéj zemy dubec ohýbał. [: Chycił ju on ces poły :] zanesł ju na daľeké široké hory. [: Połožił u pod dubem :] tu sa ty živ, duša moja, z duba žałudem. [: A já pôjdem do Prahy :] kúpým ci tam, duša moja, za grajcar stravy. [: A za druhý pernýku :] a za tretý, duša moja, dúhého veku.

Sušil 0945 | U Jamolic na rohu (11%)
[: U Jamolic na rohu, :] točí se tam šohajíček na vraném koňu. Točí se tam semo tam, komu já tě, má panenko, tady zanechám? Zanechám tě bratrovi, zanechám tě upřímnému kamarádovi. Já pojedu do Prahy, kópím ti tam na památku drahé gorály.

Sušil 0963 | Za naším před naším (11%)
Za naším, před naším bramorové schody, nechoď tam, šohajku, polámú ti nohy. Keď mně jich polámú, budú mně ich hojit, bude mně má milá na zelinky chodit. Dá milá zelinky, mamička šátečku, bude polahčeno mojemu srdečku.