Erben 5/148 | Veze sedlák hnůj a hnůj a

56 words

Erben 5/148 | Veze sedlák hnůj a hnůj a (100%)
Veze sedlák hnůj a hnůj a hnůj, veze sedlák hnůj; naložil ho dvě lopaty, kdy je přijel mezí vraty: „Huja, ploši, huja huja huj, huja, ploši, huj!“ Veze sedlák hnůj a hnůj a hnůj, veze sedlák hnůj; nechce se mu dobře dařit, že neumí hospodařit: „Stůj, koníčku, stůj a stůj a stůj, až já skydám hnůj.“

Sušil 1949 | Neberte si kamarádky (41%)
Neberte si, kamarádky, muža malýho, nebo von se v noci bojí schořa černýho. Mám já muža maličkýho, schořa se bojí, a dycky doma pro schořa v kótě si stojí. Černý schoř prý dycky skáče za lomenicó a muž strachem sedávává večír za pecó. Nechce mně chodit na hůru pro seno koňům, ach, co si já s ním mám počat, Pane Bože můj? Zašiju si jé do měcha, a dám jé pod hnůj; odpočívé, můj možičko, schořa se nebůj.

Erben 2/118 | Matoušek můj (40%)
Matoušek můj, on vozí hnůj: až on ho vyvozí, koníčky vybrodí, pak bude můj. Na vrbě pták, v potoce rak, v rybníce rybice: má zlatá dívčice, já tě mám rád!

Sušil 0098 | U kostela na kopečku (40%)
U kostela na kopečku, na zeleném na trávníčku kolébala Panna čistá, kolébala Pána Krista.1) Nynej, nynej, synu milý, trpíš muka pro křesťany. Matičko, nemožu spáti, ani se sníčka dobrati.2) Hospodáři nastávajú, ve svátek hnůj 3) vozívajú. To mě bolí, to mě sadá, to všecko do mých ran padá. U kostela na kopečku, na zeleném na trávníčku kolébala Panna čistá, kolébala Pána Krista. Nynej, nynej, synu milý, trpíš muka pro křesťany. Matičko, nemožu spáti, ani se sníčka dobrati. Včil mládenci nastávajú, do mší svátých v karty hrajú. To mě bolí, to mě sadá, to všecko do mých ran padá.4) U kostela na kopečku, na zeleném na trávníčku kolébala Panna čistá, kolébala Pána Krista. Nynej, nynej, synu milý, trpíš muka pro křesťany. Matičko, nemožu spáti, ani se sníčka dobrati. Hospodyně nastávajú, ve mši svatú pekávajú;5) to mě bolí, to mě sadá, to všecko do mých ran padá. U kostela na kopečku, na zeleném na trávníčku kolébala Panna čistá, kolébala Pána Krista. Nynej, nynej, synu milý, trpíš muka pro křesťany. Nemožu, matičko, spáti, ani se sníčka dobrati. Včil panenky nastávajú, do mší svátých vínky vijú;6) to mě bolí, to mě sadá, to všecko do mých ran padá. U kostela na kopečku, na zeleném na trávníčku kolébala Panna čistá, kolébala Pána Krista. Nynej, nynej, synu milý, trpíš viny pro křesťany. Matičko, nemožu spáti, ani se sníčka dobrati. Včilej děti nastávajú, Otčenáše zaspávajú; to mě bolí, to mě sadá, to všecko do mých ran padá.

Bartoš 1901 / 0913 | Má stará mamičko (39%)
Má stará mamičko, proč vy ňa nescete? Šak já vám uděłám co vy sami scete. Šaty vám ozvářám, chľeba vám napeču, potom vám, mamičko, hnůj z chľéva vyvľeču.

Sušil 1917 | Janek můj (39%)
Janek můj vozil hnůj. Do bařinky skácal, nohavičky zmáčal, Bože můj. Janek můj vozil hnůj, přiletěla vranka, uchytila Janka, Bože můj.

Sušil 1547 | Ztratila se kravařenka v lese (27%)
[: Ztratila se kravařenka v lese, :] [: a hdo ji tam :] večeřu přiněse? Něse ji ju prošvarny Janiček, pozobchodil kaj jaky chodniček. Už sem zešel všecky hory a les, ešče sem tam kravarky něnalez. Nalez sem ju v lese u studenky, ona prala tenke košulenky. Komu ty to, ma děvečko, pereš? A to tobě, můj synečku, že mne sobě vezmeš.1) Budu ti ja dobře hospodařiť, od půlnoci až do rana snidaničko vařiť. Dyby si mi tak dluho vařila, často by si po huběnce brala. Ně tak, ně tak, můj mily synečku, něnašels mne v lese při chodničku. Našel si mne u maměnky v domku,2) v tym zelenym, v tym zelenym vinku.3)

Sušil 1382 | Můj tatíčku starý (27%)
Můj tatíčku starý, byste z hrobu stali a se podívali, jak já hospodařím. A já hospodařím, už věce nemožu, v karty hraju, piju, už stačit nemožu. Stodolenka prázná, slunce do ní svítí, role nezorané, roste na něm kvítí. Stodolenka prázná, střechy na ní néni, role neorané plno je kaméní.1)

Sušil 1492 | Nemarni synečku (27%)
Nemarni, synečku, abys nepromarnil, co tobě tvůj staré otec nashromáždil. Co ti nashromáždil a pracně nastaral, hleď si to zachovať, až bys se zestaral. Co tobě máti dá, hleď si toho vážiť, ona to musela těžko hospodařit. Janičku, Janičku, pěkné jmínečko máš, dej si na ně pozor, ať ho nepromrháš. Esli ho promrháš, bude po něm veta, nenandeš ho nikde, bys zešel kraj světa.

Bartoš 1901 / 0954b | Moja žena dycky dudľe (27%)
Moja žena dycky dudľe, dycky dudľe, že nemáme peněz v truhľe. Nedudľi, ženičko, nedudľi, budem hospodářiť do truhły. Což je, mužu, což je z toho, což je z toho, dyž my máme dětí mnoho. Ach nech sa dětičky starajú, a mně ešče muzyganti zahrajú.

Erben 3/181 | Mňžeš mně ženuško (26%)
Mňžeš mně, ženuško, poděkovat, že jsem tě naučil déti chovat, děti chovat, kaši vařit: ještě tě naučím hospodařit.