Bartoš 1901 / 0624 | Ta líšenská hospoda meze dvóma

47 words

Bartoš 1901 / 0624 | Ta líšenská hospoda meze dvóma (100%)
[: Ta líšenská hospoda meze dvóma vrbama; :] [: měl sem děvče namlovený, chodijó mně za ňó dvá. :] [: Chodijó mně za ňó tří, ti só hí hopřímňéší; :] [: déte pozor, panímámo, jeden z ních jo vošidí. :] [: Vošidí jo jedenkrát, dvakrát, třikrát, štyrykrát. :] [: A já tebe, můj synečko, a já tebe tisickrát. :]

Sušil 0980 | Za našéma humnama (33%)
Za našéma humnama na té našé roli, napásá tam syneček [: štyry koně vraný. :]*) Napásá jich, napásá, pěkně přistroja se, a jeho galanečka pachole mu nese. Nese ti mu ho, nese v tém bílým fěrtóšku: To máš, milé synečku, svó miló dceruško. Prosil ti ju pro Boha, pro Boha živého: Nesváďé toho na mně, sveď to na jinýho. Na jinýho nesvedu, měla bych velké hřích, kdo panenku vošidí, ten se ju musí vzít. A já se tě nevezmo, já tě radš zaplatím, saméma tolarama tobě se vyplatím. A čítal jí jich, čítal na dubovým stole: Poď se, milá, podívat, brzo-li dost bude. Dybys mně jich načítal co písku drobnýho, přece mně nazaplatíš věnca zelenýho.

Bartoš 1901 / 0210 | Mám já v městečko jedno panno (33%)
Mám já v městečko jedno panno ménem Anno, ménem Marjáno; přímění má hrdinská — šak to víme Líšenská —, že nekvěte v celým světě růže tak hezká.

Bartoš 1901 / 0622 | Ta Nečická dědina (13%)
Ta Nečická dědina mezi samém stromovím, [: měł sem já tam gaľánečku :] a už za ňó nechodím. Chodijó tam dvá jiní, ti nejsó tak upřimní, [: dé si pozor, ma panenko, :] jeden tě z nich ošidí. Ošidí tě jedenkráť, dvakráť, třikráť, štyrykráť, [: ošidí tě, má panenko, :] ošidí tě nastokráť. Dyž sem měła osnást ľet, ošidiła sem jich pět, [: ešče tebe šiditi mám :] aľe to neuděłám. Na to sem se učiła a do škoły chodiła, [: abych já ty młádenečky :] černooké šidiła.

Bartoš 1901 / 0795 | Včerá sem bel ho mozeke (10%)
Včerá sem bel ho mozeke [: celé den :], [: hani sem tam mó Nanynko :] [: neviděl :]. Vona sedí za stolečkem [: ho dveří :], [: zepté se hí karamáde :] [: co je jí? :] Vona mně to karamáde [: nepoví :], [: připravil's jo vo věneček :] [: zelený :].

Bartoš 1901 / 0912 | Rodičové ve rodiči drazí (9%)
Rodičové, ve rodiči drazí, přijměte jo za dítě svý věrný meze syne, dcere svý, za svý dítě hopřímný Přijměte jo do rodine vaší za nevěsto, za cero nédraší, za nevěsto, za ženo synáčkovi vašemo! Te nevěsto, krásná holubičko, poď políbit rodičům ručičko, tatínkovi, maměnce za jich upřímný srce. Klekni na prah, pros rodiče drahý: »Přijměte mě za dítě svý drahý meze syne, dcere svý, za svý dítě hopřimný!« Te družičko, podé jí ručičko, přivíté jo jak vlastní sestřičko, milujte se ze srce, haž k poslední hodince Ješče jednó prosbo za ňo skládám a všech přátel vo lásko k ní žádám, habeste jo přijali, to do vašé rodiny.

Sušil 0620 | Když sem šel k muzice jedenkrát (9%)
Když sem šel k muzice jedenkrát, [: zastal sem svó miló :] [: s jiném stát. :] Jak oni se spolem libali a mě přesmutného, synka upřimného, neznali. Dyž ste se nastáli, běžte spat; mně bude muzika do dně bílého hrát. Muzika mně hrála, břinkala, moja nejmilejší plakala. Co je po takové panence, ta, kerá miluje tři, štyry mládence. Jeden stojí v síni, dvá venku, nechtěl bych takovó panenku.

Bartoš 1901 / 0615 | Poď má milá poď k mozice (9%)
Poď má milá, poď k mozice, prosím ti velice, vodvalíš mně těžké kameň to vod mýho srdce. Moja milá k mozice šla, meze dveřma stála, a dež sem jo na tanec bral, smotně tancuvala.

Sušil 1636 | Ty tuřanský hodine (9%)
Ty tuřanský hodine, jak vone z temna bijó, [: a dež já si zpomeno, :] z vočí mně sloze lijó. A debe mně Pán Bůh dal a matička tuřanská, ja, abe mně svědčila ta šablička vojanská. A debe mně Pán Bůh dal a všecí milí svatí, ja, abe mně svědčily ty vojanský šaty. O, hétmane, hétmane, jak ste mě hrozně strestal, já sem se vojne nebál a na ňo sem se dostal. Ti, keří se hí báli, ti doma zvostali, mě, smutného pacholka, na vojno odevzdali. Néni tém žádné vinen, jak pudmistr s rechtářem, beli na mně žalovat před samém milostpánem. Před samém milostpánem na vrcho u hétmana, že mám dostat kabátek s modréma véložkama. S modréma véložkama a kamizolko bíló, už já mosím vopustit, ach, svó maměnko miló. Ach, svó maměnko miló a tatíčka starýho, už se mosím přidržet Pána Boha samýho. Pána Boha samýho a matičke tuřanské, aby mě zachránila vod šabličke vojanské. Té šabličke vojanské, každé se hí bojí, ani jeden šohajek bez ní nevobstojí.

Sušil 0653 | Dyž sem šel k muzice jedenkrát (8%)
Dyž sem šel k muzice jedenkrát, [: zastal sem svó miló :] s jiným stát. A ona s ňém stála do rána, [: a to mně na zdůry :] dělala. Pod našim okynkem roste strom, do falešné lásky bije hrom. A na tem stromečku bílé květ, za jedneho synka třeba pět.

Bartoš 1901 / 0636 | Okolo Hovoran cestička (8%)
Okolo Hovoran cestička [: a na ní je zeľená :] travička. Šéł sem já tam jednú jedenkrát, zastáł sem tam miłú, Nanynku rozmiłú, z iným stát.