Bartoš 1901 / 0860 | Vesełý mamíčko

40 words

Bartoš 1901 / 0860 | Vesełý mamíčko (100%)
Vesełý, mamíčko, vesełý dvůr máte, vesełý dvůr máte, pokaď ně v něm máte. Až ně v něm nebude, už to tak nebude, všecka tá vesełosť, všecka za mnú půjde. Ešče si zazpívám, aji zaheľekám, pokaď na hłavěnce, zeľený věnec mám.

Bartoš 1901 / 0561 | Pred nami je stromeček zeľený (61%)
[: Pred nami je stromeček zeľený, :] [: na nom zpyévá słávyček vesełý; :] počuj, myłá, jak ten słávyk zpyévá, od ľubosci šetek svet rozľiéhá. [: Čo si, myłá, čo si taká smutná? :] [: či ty škodý vodenka studená? :] Neškodzí my vodenka studená, ľež ty chłapci, čo to za mnú chodá. [: Ked já budem ve vojne bojuvat, :] [: chto my bude na dome gazduvat? :] Mám já brata mładšího od sebe, nech gazduje mne aji pre tebe. [: O, mamyčko ved my on sľubuje :] [: že my veru za ným dobre bude; :] never, dcero, never słovám płaným, sľubujeć on dokaľs nenye za ným. [: A ked ta ráz do ruky dostane, :] [: bude ta byt dokaľ neustane, :] aj též vás tatýčko tak býjali, aľe ste jich preca rády maľi. [: O mamyčko, ved ma pekne vołá, :] [: ved som mu aj pérenko uviła :] tak mu svečí to pérenko ve dne, jako jeho byéłé ľíčko ke mne.

Bartoš 1901 / 1303 | Załosť mám žałosť mám (27%)
Załosť mám, žałosť mám, gaľánku sem pozbył, takovú škodu mám, jak by hrnec rozbił. Škodu mám, škodu mám, vesełosť si kúpím preca mé srdenko nikdy nezarmútím.

Bartoš 1901 / 0391 | (27%)
1. Nepůjdem já pres ten háj, kady ovčák ovce hnał; ej, rači půjdem siľnicú za tú švárnú děvčicú. 2. Ani tady nebudem, ani domu nepůjdem, ej, moja milá vesełosť: skoro-ľi ťa bude dosť.

Bartoš 1901 / 0892 | Płač ty Haničko płač ty hojně (20%)
Płač ty, Haničko, płač ty hojně, abys ty měła krávy dojné. Płač ty, Haničko, płač ty ešče, abys ty měła ají ovce. Płač ty, Haničko, płač ty v kusi, abys ty měła ají husi. Płač ty, Haničko, płač ty dycky, abys ty měła ají mycky. Płač ty, Haničko, płač ty těsně, abys ty měła slépky nesné.

Bartoš 1901 / 1068 | Pomožte pomožte ľebo nám załožte (20%)
Pomožte, pomožte, ľebo nám załožte, ať naše koníčky nestójá na mostě. Už sme pomáhaľi aji zakłádaľi, a naše koníčky přec na mostě stáły.

Sušil 2276 | Náš pan král s králkó pěkně (11%)
Náš pan král s králkó pěkně prosí anebo mosí. Máme krála chudobnýho, na horách obranýho, ale poctivýho. Zajali ho nám na dolách, na horách, na velkých pustinách. Vzali mu dvě sta z práznýho města, dvě sta volů z prázných dvorů. Tři sta koní z prázných maštali. Dobře, že tam neměl nic, byli by mu vzali ješče víc. Děléte, děléte, nás tady dlóho stát nenechéte. Budeme-li tady dlóho stati, budeme vám střechy trhati, pod naše vraný koně stláti, pojedeme za město, spaseme vám obilí všecko. Pojedeme za dědinu, spaseme vám všecku jetelinu. Pojedeme na osení, spaseme vám všecko zelený. A budeme tam tak dlóho pásti, pokad se bude keré klásek na pole třásti, od óvrati až do konce neuživíte kohóta ani slepice. Sáhnite, paňmámo, s pantátem hodně z hluboka, ať vás nebolí ruka do roka a hlava na věky. Také, milá matičko, přidáte nám vajičko, k tomu hodnó klobásu, co se s ňó třikrát opášu, a po štvrtý se na ňu podpírám, ať svó huběnku nadarmo neotvírám.

Sušil 1320 | Veselú mamičko (11%)
Veselú, mamičko, veselú jizbu máš, pokad mne, mamičko, pokad mne doma máš. Až já, má mamičko, až já od vás půjdu, všecky veselosti za mnú plakat budú. Budú za mnú plakat užičky, taléřky, že už včil nemajú takovej maléřky. Budú za mnú plakat maměnčiny krávy, že nebudú mívat za rosenky trávy.

Sušil 1770 | Muzikanti co děláte? (11%)
Muzikanti, co děláte? Máte husličky, a nehráte. Zahréte mně na husle, take na cimbálek, a, ve staré, na baso, pokad držím žbánek. Zahréte všecí, jak vám to svědčí! Nasypu vám dukátů, pude vám lepší.

Sušil 0382 | Vyletěla holubička (10%)
Vyletěla holubička, ai, vyletěla holubička, ai, od sósedů z okýnečka. Sedla sobě na bránečku: Copak děláš, můj synečku? U synečka za dveřama stojí lože s peřinama. Na tom loži synek leží, poróbanó hlavu drží. Cos, má milá, cos dělala, žes synečka róbat dala? Bránila sem, nemohla sem, vezma šátek, plakala sem. Sósedova stěna bílá, teče po ní krev nevinná. *) Panenka ju zaličuje, krev nevinná přestupuje. »Nepřestupuj, krev nevinná, bývalas mně kdysi milá.« Nezaličuj, nezaléčíš, pokad se s ním nerozlóčíš. Už je stěna zalíčená, má milá s ním rozlóčená.

Sušil 0844 | Sokolovy oči (10%)
Sokolovy oči, jeřábkovo peří; nechoď ty, synečku, k sósedové dceři. Sósedova dcera na prosbu se skládá, zdali ty, synečku, neviš dále světa. Já dále světa vím, ale nesmím íti, pokaď mi zavání u sóseda kvítí. Zavání, zavání, zavánět mi bude, pokaď tá Anička, pokaď má nebude.