Smutný 43/022 | Volaré šafaré kde ste volky pásli

6 words

Smutný 43/022 | Volaré šafaré kde ste volky pásli (100%)
Volare šafáre, kde ste volky pásli, ztratila sem venček aj zlatý prstenček, či stě ho něnašli, či stě ho něnašli. A my sme nenašli, ale sme viděli /: nesla ho vodička :/ po velkém Dunaji, po vodě po kraji. Ej, aj, čo by bolo čtyrysto, pár koní už tvojho venečka, zlatého prstenka, nikdo nedohoní, nikdo nedohoní.

Bartoš 1901 / 0153 | V trenčanskej zahrádce (31%)
V trenčanskej zahrádce smutný ovčák skáče, do kosteła zvoňá, panenky sa modľá, moja miłá płače. Keď si sa robiła poctivú panenkú, [: boło ti něléhať :] pod mojú haľenkú. Ta moja haľenka preveľice těpłá, [: nějednéj panence :] z hłavy venček zmetła. Z hłavičky věneček, s prsta prsténeček, [: mohły sme si uvjat :] z rozmarýnu venček. Můj zeľený venček, po hłavičce skáče [: a tvoja poctivosť :] na koľébce płače.

Bartoš 1901 / 0803 | Sokoľíček pekný vták (30%)
Sokoľíček pekný vták, nesedaj na Frašták, [: sanny si na oľívu :] ej poteš moju myłú. Sokoľíček pekný vták, odkážem myłému, [: ja že ho já ráda mám, :] že ho verne myłujem. Že ho verne myłujem, ve svém srdci nosím, [: aby prišeł večer k nám, :] že ho pekne prosím. Zpomen si ty, môj myłý, na môj horľivý płač, [: a ked si na nevezneš, :] aspon my venček vrac. A já si ta neveznem, vyénka ty nevrácím, [: já ho tebe, má myłá, :] penazi zapłacím. Ach nemáš toľko penaz, any svojho méný, [: abys ty my zapłacił :] môj vyének zeľený. Nestaraj sa, má myłá, o vyének zeľený, [: pôjdem zajtra na jarmek, :] kúpým pozłacený. Neprirovnávaj złata k vyénku zeľenému, [: jako sa ty prirovnáš :] k młádencu poctivému?

Sušil 2339 | Přijeli přijeli (21%)
[: Přijeli, přijeli :] ti Turci pohani. Zajali, zajali dvé mladé čeledi. Kačenku s Janíčkem, sestřičku s bratříčkem. Kaču do světnice, Janka do temnice. Sedum roků šila, oka nezmrúžila. Až na ten osmý rok očičko zmrúžila. Uzdál sa jí sníček, sníček neveselý. Že její bratříček ve velkém vězeňu hluboko pod zemjú.1) Rukama lámala, žalostně plakala. Co je ti, Kačenko, přepěkná švadlenko? A či je ti křivda od tych mojich dětí lebo od čeledi?2) A mně není křivda od tych vašich dětí, ani od čeledi. Ale je mně křivda od vašeho pána, čirého pohana. Vězí mně bratříčka v tom těžkém vězení, v tej tureckej zemi. Neplač ty, Kačenko, přepěkná švadlenko. Pána opojíme, klíče mu ukradem, temnicu odemknem. Klíče mu ukradli, temnicu odemkli. Dvanást vrat odemkla, žádného nenašla. Třinasté odemkla, tam bratříčka našla. Bratříčku můj milý, jsi-li ješče živý? Já jsu, má sestřičko, ale juž maličko. Moje bílé nohy po kolena v zemi. Moje ruce bílé po loktě uhnilé. V mojí bílej hlavě myši pelech majú. V mém bílém životě žaby řechotajú.3) Poďme, můj bratříčku, do svojí krajiny, ješče-i najdeme koho svej rodiny. Na záda ho vzala, k rodičům spíchala. Když k matce přijeli, noclehu žádali, sýra, chleba ptali.4) Sýra, chleba nemám, noclehu vám nedám. Chyba bych vám dala v tej pustej stodole, na tej shnilej slámě. Když bylo půlnoci, Janíček vody ptal. Sestra nemeškala, k matce hned běžela, od ní vody ptala. Jak já ti vody dám, dyž já žádné nemám? Kohútek zazpíval, Janíček umíral. Kačenka švadlenka hlasem zaplakala. Nebylo by mně žel, dybys mně byl umřel v tom těžkém vězení, v tej tureckej zemi. Ale’s ty mně umřel u maměnky mojí. V tej pustej stodole, na tej shnilej slámě. Súseda slyšela, hned k matce běžala. Súsedo, súsedo, co si ty za matka.5) Syn tvůj ti umírá v tej starej stodole, na tej shnilej slámě. Děti, moje děti, proč ste sa neznali? Šak sme sa dost znali, mamičkú vás zvali, noclehu žádali, sýra, chleba ptali.

Sušil 2350 | Vyšla děvčina vyšla jediná (19%)
Vyšla děvčina, vyšla jediná jak růžový květ, stála ona, stála, hořce zaplakala, změnil sa jí svět. Čeho ty plačeš, čeho naříkáš, děvčino moja? Jak já nemám puakat, jak nemám naříkat, nebudu tvoja. Ach, nepuač, nepuač a nenaříkaj, šak ty budeš má, ludé ťi mia přejú a celá rodina a Pán Bůh to dá. [: Ty budeš paní :] na velkém dvoře, a já budu pánem, při svém táboře,1) Ty půjdeš cestú a já hostýncem, ty budeš pannú a já mládencem. Ty půjdeš horú a já dolinú, ty zakvitneš růž a já kalinú. Až my umřeme, zkážeme sobě zlaté litery vybit na hrobě. Kdo to přečítá, spomene sobě, neskončená láska leží v tem hrobě.

Smutný 43/015 | Ze suchého javora voda (18%)
Ze suchého javora /: voda kvapká :/, napi sa jej mila, holubenka sivá /: šak je sladka :/ Už som sa jej napila /: už jej mam dost :/, ďakujem ti milý, moj holubek sivý /: za uprimnost :/

Bartoš 1901 / 0613 | Ty si mysľíš že nevyém (18%)
Ty si mysľíš, že nevyém, ked ty já nyšt nepovyém, vyém, čo študyruješ, dze keřů miłuješ, ver, že o tom dobré vyém. Tvoju tajnost dávno znám, po tebe ju poznávám, že myłéj tu nemáš, inú sebe hľadáš, hľadaj si ju, já nedbám. Hľadaj si ju, já nedbám, o to sa máło starám, pozbudem miłého, dostanem jiného, o to sa máło starám. Co hovoříš, čo mysľíš, fałešne ma v tom súdýš ver, že nemám myłú, teba ľen jedynú, Bůh je svedek nade mnú. Och idzi preč, nehovor, ľahko bys ma podvédoł, ľahko slovy tvýmy veľmy fałešnýmy do zúfalstvý privédoł. Zpomen, myłá, na sebe, čo som vystáł pre tebe, jak v zime, tak v ľéce, veľkém déždi, błace, chodzyévał sem vždy k tebe.

Erben 6/002 | Okolo Lysý Lysý (18%)
Okolo Lysý, Lysý jsou pěkný lesy: Špork hrabě tam býval, po Labi jezdíval – kde jsou ty časy! Když on plul tudy, tudy, hrály mu dudy; všude po všem břehu stály v velkém sběhu lidí hromady. Na obě strany, strany měl svy poddaný: házel jim sedmíky, tak ctil on rolníky sobě oddany.

Smutný 03/038 | Ore šohaj ore preorává / galánka (18%)
Ore šohaj, ore preorává / galánka mu koničky...

Smutný 04/018 | Sobotěnky s nedelů može pro mňa (18%)
Sobotěnky s nedelů, može pro mňa nebyt / a já nemám

Smutný 03/053 | Na tom našem nátoni / zavrtěł (18%)
Na tom našem nátoni: / zavrtěł se