Bartoš 1901 / 0451 | Čí to husičky čí to ?

49 words

Bartoš 1901 / 0451 | Čí to husičky čí to ? (100%)
Čí to husičky, čí to ? Pozobały nám žito, žitečko pěkné jaré, ešče nebyło zrałé; Čí to husičky, čí to Pozobały nám žito, pozobały nám aj réž, ej čí ty dívča budeš? Ej čí si, dívča, čí si, ej namłúvat ťa přišľi, ej pod okénkem stójá, ej namłúvat sa bójá.

Bartoš 1901 / 0089 | Pásła cérečka husy (47%)
Pásła cérečka husy, na súsedovém kusi: Héna, husičky, héna ze žita do ječmeňa! Čí to husičky, čí to? vyzobały nám žito; žitečko było jaré, ešče nebylo zrałé! Pásła cérečka páva mezi horama sama, přijeľi pro ňu páni: Pojeď, cérečko, s námi! Dybych já s vámi jeła, kde bych já páva děła? Pusť páva dołů vodú, a pojeď s nami k Brodu! Pusť páva do močára, sedni si do kočára! pusť páva po potoce, šak on sa dočapoce!

Černík 1908 / 268 | Něboj sa mňa (44%)
Něboj sa mňa, něboj, ani sa nělakaj, něbol som u tebja, ani mňa něčakaj. Bojá sa mňa, bojá, troje dvére strójá, možú sa mňa něbác, možú dvoje predac. Jedny od ulice, druhé od izbice, možú sa mňa něbác moje procivnice.

Bartoš 1901 / 0348 | Já sem teb'a doma hľedał (31%)
Já sem teb'a doma hľedał, teb'a doma nebyło, ty si žitko zežínała, ešče zrałé nebyło.

Sušil 0736 | Nic to má milá nic to (18%)
Nic to, má milá, nic to, všecko to z lidí přišlo; z lidského návodu, poručeno Bohu. Já sem syneček, já sem, já sem chodíval špásem, myslelas opravdu, že si tebe vezmu? Čí to husičky, čí to? Pozobaly nám žito, pozobaly nám jaré, ešče nebylo zralé.

Erben 5/219 | Za tou naší stodoličkou (17%)
Za tou naší stodoličkou, za tou naší stodolou sil tam sedlák jaré žito, husy mu ho seberou. Jdi, má milá, jdi na ně, jdi, má milá, zažeň je: počkej, huso chocholatá, budeš bita ode mne!

Černík 1908 / 212 | Počkajce (17%)
Počkajce, vy novomeščí pánové, čo vám povie jedno dzievča laskavé, něberce jéj za vojáčka milého, lebo němá v celém svece jiného. Keď som išol od svéj miléj, už bol dzeň, vykúkaly tam tri panny oknom ven, ony sa mňa zpytovaly, hdze som bol, a já som jim odpovedac němóhol. Keď som išol od svéj miléj v sobotu, našol som si v jednom šenku robotu, dovézli tam jaré žitko turecké, šípaly ho ty dzievčence lopenské.

Sušil 0611 | Když jsem já šel po Dunaji (17%)
Když jsem já šel po Dunaji, po té velké hrázi, [: seděly tam tři panenky, ony kostky hrály. :] Jedné řikají Marjánka, druhé Karolinka, o té třetí vám nepovím, to je má panenka.1) Jednu jsem vzal za ručičku a druhou za obě, vedl jsem je na lodičku poplavit na vodě. A já s tebou nepoplavu, ty seš šelma velká, otrhals nám marijánku, kerá modře kvetla. Mariánku, rozmarýnku, kerá modře kvetla; copak by nám, můj synečku, panímáma řekla! Slibovals mně, můj synečku, že ty si mě vezmeš, až sobě to jaré žito pod hájičkem zežneš. Už si sobě pod hájičkem jaré žito zežal, přece sis mě, můj synečku, přece sis mě nevzal.2) »Počkej na mě, má panenko, počkej na mě sto let, až ti zoubky vypršijou, nebudou tě bolet,«3)

Smutný 03/057 | Žita zeleňajů kvete rež na vojnu (9%)
Žita zeleňajů, kvete rež na vojnu verbujů

Smutný 21/031 | Žitka zeleňaju kvete rež? na vojnu (9%)
Žitka zeleňaju, kvete rež? na vojnu verbujú

Smutný 23/025 | Žitka zeleňajú kvete rež (9%)
Žitka zeleňajú, kvete rež