Bartoš 1901 / 0606 | Pred naší je pěkný stromek zeľený

72 words

Bartoš 1901 / 0606 | Pred naší je pěkný stromek zeľený (100%)
Pred naší je pěkný stromek zeľený, do k nám íde každý s něho odłomí, aj ty moja nájmilejší taká si, zakáď chłapci neužijú tvéj krásy. Ani som já nevěděła, co je zľe, do si koho zamiłuje, nech vezme; kdo si koho zamiłuje, može vzat, chyma* by mu miłý Pámbů nechtěł dat. Moje miłé premiľené čerešně, šecky sa ně vysypały po cestě, kdo ty moje čerešéňky pozbírá, keď já nemám na Súchově frajíra?

Bartoš 1901 / 0612 | (19%)
1. Pozri, miłá, na ten stromeček zeľený, keď je pěkný, každý z něho jodłomí.* A ty moja najmilejší, taká si pokeľ chłapci něužijú tvéj krásy. Keď zažijú, potom špatná zostaneš, kdě že sa ty, duša moja, poděješ? Já sa hodím do téj bystréj vodičky, kdě sa perú drobné ryby, kačičky. Čo by si sa do téj vody hádzała, ťažko teb'a tvoja mamka chovała. 2. Vyrostuol mi pred okénkom hrebíček, naučil sa do nás chodiť Janíček. O, Janíčko, duša moja, miłý mój, není si ty taky verný, jak si boł. Není si ty taky verný, jak si boł, ľebo už ťa můj kamarád odvedoł. Odvedoł ma, duša moja, od teb'a, že nemožem ani hľeďať na seb'a.

Bartoš 1901 / 0592f | U Dunaja šaty prała (18%)
U Dunaja šaty prała, płakała, na šohajka všecku vinu skłádała. A prišeł k ní její miłý: Co robíš? U Dunaja šaty perem, šak vidíš! Ja co bys ty šaty prała, to je nic, aľe płačeš a naríkáš kam dáľ víc. Nepłaču já, můj šohajku, za ničím, ľeda za tvým sľubováním veľikým. Dycky's ty ně můj šohajku sľubovał, včil's ňa smutnú, zarmúcenú zanechał. Sľubovał's ně, můj šohajku, na srdci, že sa naša věrná łáska nezruší. Už sa naša věrná łáska zrušiła, už ti jiná bíłý šátek vyšiła. Sľuboval's ně, můj šohajku, na těľe, že sa naša věrná łáska zebere. Už sa naša věrná łáska zrušiła, už sa tobě jiná panna zľúbiła. Preneščasná ta hodina na světě, kdo si koho zamiłuje do srdce.

Bartoš 1901 / 0659 | Hněvám sa hněvám sa (18%)
Hněvám sa, hněvám sa na svého gaľána, [: že mi nepostavíł jedłového mája :] Postavíł, postavíł, aľe býł borový, [: nevěděła sem já, že on je takový. :] Hněvám sa, hněvám sa, na svoju gaľánku, [: že mi neuviła kýstky z marijánku :] Uviła, uviła, vŕšky vyłámała, [: može každý vědět, že je łáska małá. :]

Bartoš 1901 / 0069 | U téj Bííej hory (12%)
U téj Bííej, hory jasný oheň hoří, uňho šest zbojhíčků, sédmý porúbaný. Kdo že ho porúbáł? Jeho kamarádi ! Nechtéł s něma íti kosteł rabovali. Kamarádi jeho, co ho porúbaľi, u téj křížnéj cesty, tam ho pochovaľi.

Bartoš 1901 / 0267 | (12%)
1. Dyž tys mě nechtěł, mjéł si to pověděť, [: že tvý očka černý, :] nechcó na mě hľeděť. 2. Chodiła po poľi, trhała kókoľi, [: což je po kókoľi, :] dyž mě hłava boľí. Chodiła po hájku, trhała fiałku; [: což je po fiałce, :] dyž mě miłé nechce. Chodiła po ľesi, trhała ořeší; [: což je po ořeší, :] dyž mě nic netěší.

Bartók III 1306a | Moje milé premilené čerešne (10%)
Moje milé, premilené čerešne

Bartók III 1328 | Moje milé premiľené čerešne (10%)
Moje milé, premiľené čerešne

Galko 1/115 | Moje milie, premilené jahody (9%)
Moje milie, (premilené jahody, veď mi ony popadali do vody: Kto vás dostane, nech si dostane, nechže sa len mojej milej krivda nestane. Moje milé, premilené maliny, padli ste mi do hlbokej doliny: Kto vás dostane atď. Moje milé, premilené černice, padli ste mi do hlbokej studnice: Kto vás dostane atď.)

Galko 1/412 | Veseú, mamičko, veseú izbu máš (9%)
Veseú, mamičko, veseú izbu máš, [: zakád mňa, mamičko, :] ve svém domečku máš. A ked mňa, mamičko, z tvej izby povedú, [: šecky veseuosci :] za mnu puakat budú. (od tebja odídu) Natrhaj, mamičko, toho devatera, [: ešče tvoju izbu :] chuapci rozveselá. Natrhaj, mamičko, tej zelenej ruty, [: ešče rozveselá :] šecky štyri kúty.

Bartoš 1901 / 0777 | Co sa tebe moja miłá stanúło (8%)
Co sa tebe, moja miłá stanúło ? Ja kedz tebe tvoje ľíčko zbľednúło! Včéra’s boła jako růža červená, a dneskaj si jako tráva, zeľená. Podzívaj sa na ten stromek zeĺený, kedy kvitně, každý s něho ułomí! A ty, moja najmiľéjší taká si, pokeľ si ty nepotracíš svéj krásy. Kedz ju ztracíš, cełá bľedá zostaněš, dzě že sa ty, moja miłá podzěješ? A já skočím do téj bystréj vodzičky, dzě sa perú drobné ryby, kačičky. Na čo bys to, moja miłá, dzěłała, na čo bys ty do téj vody skákała? Na čo bys ty do téj vody skákała? Cěžko teba tvá mamička chovała.