Galko 1/177 | Podme, chlapci, podme zbíjať

59 words

Galko 1/177 | Podme, chlapci, podme zbíjať (100%)
Poďme, chlapci, poďme zbíjať, keď nemáme za čo píjať; [: ej, veď sa nám počala [: bučina rozvíjať. :] :] Obúvajte, chlapci, krpce, ktorí máte smelé srdce; [: ej, a ja ho jeden mám, [: na zboj sa poberám. :] :] Vezmem flintu, dve pištole, zdraví buďte, deti moje; [: ej, ženička, bozkaj ma, [: na jaseň čakaj ma. :] :] Keď výndeme na poľanu, staneme si rovno na ňu; [: ej, zvíjaj si valaškou [: každý svojou stranou. :] :]

Bartoš 1901 / 0066 | Poďme chłapci poďme zbíjat (60%)
Poďme, chłapci, poďme zbíjat, ked nemáme za čo píjat, ej, už sa nám začíná [: bučina rozvíňat.:] Obúvajte, chłapci, krpce, kerý máte směłé srčc; ej, a já ho jeden mám, [: na zboj sa pobírám.:] Karabina, dvě pistoľe, s Bohem buďte, děti moje; ej, ženička, božkaj ňa, [: na jaseň čekaj ňa.:] Ked prídeme na poľanu, staneme si zrovna na ňu, ej, zvrtneme vałašky, [: každý svoju stranu.:] Ked židáčka postretneme, peníze mu sebereme; ej, co nám to prospěje, : ked ich propíjeme.:] Ked prídeme do sałaša, kerá ľepší ovca, naša, ej, hasa, chłapci, hasa, [: najíme sa masa.:]

Galko 1/273a | Vedľa tých N... ov hlboký járok (9%)
Vedla tých N...ov hlboký járok, [: kto by ho preskočil, bol by paholok. :] Už sa ten Janík s valaškou točí, [: chcel by on po zrie ti Mariške v oči. :] A ona k nemu, hovorí jemu: [: nejdiže, Janíčko, nejdi na vojnu. :] Na vojnu musím, tam sveta skúsim, [: a teba, Mariška, opustiť musím.:]

Erben 5/304 | Jeníček v maštali (9%)
Jeníček v maštali vrany koně češe, ohlíží se stranou, kdo mu co přinese. Nesou ti, Jeníčku, dvě pouta a zámek: dává ti, Jeníčku, císař pán závdavek. Dej pozor, Jeníčku, až půjdeš od panny, čekají tam na tě Novodvorští páni. Novodvorští páni rádi tebe mají: koníčka vraného a palaš ti dají. – A já jsem jim ušel až k bílému dvoru, tam jsem sobě vylez na vysokou horu. Tam bylo mé spaní do dne, do svítání, až mne má panenka zvolala k snídaní.

Sušil 0145 | Na tom světě nic stálého on (6%)
Na tom světě nic stálého, on je všecek márný, moje leta taky idú rovno s hodinami. A dy přijde amen, složá na mne kamen, duša v skrúšenosti půjde do věčnosti, půjde na examen. Tenkráte se každý doví, jaké to tam bude; budem-li met dobré skutky, dobře nám tam půjde. Ale ty zlé skutky, ty budú zármutky, ty nás budú hnísti, ty na srdci hrýzti, ach, po všecky věky! Ale na to žádný člověk předce dbati nechce, jenom sobě naplňuje každý svoje měšce. Nech je mladý, starý, předce je lakomý, statky sobě shání, hříchu se nechrání, až dojde na máry.

Galko 1/318 | Ach, Janíčko, čože myslíš (6%)
Ach, Janíčko, čože myslíš za té veľké týdne, asnaď sa ti tak pozdáva, že ťa to pomine, čo sme si my dvaja vtedy pred bohom sľúbili, keď sme spolu pri mesáčku v zahrade sedeli. Vtedy tam pri našom sľube prítomný bol mesác, ten by ti ver’, môj Janíčko, ten povedal najvác; krásnou svojou jasnotou on do sŕdc sa nám díval, iste že falešnost’ tvoju popredku predvídal. Včulek, teda, ma obchádzáš, na všecko zabýváš, se mnú zhovárať sa nechceš a mňa zapovŕháš; ale ver, že sa navrátíš zas, milý môj, ke mne, aleja už nebudem mať vernú lásku k tebe.

Galko 1/352 | Ťažko tomu sýkorovi pod vodou plávati (6%)
Ťažko tomu sýkorovi pod vodou plávati, ťažšie tomu (ešte ťažšie) šuhajkovi dievča milovati, keď ho ono nechce, len s druhými šepce, svojho potupuje, druhýmu sľubuje spravedlivô srdce. A tak idú naše časy s hodinami rovno, keď nám smrť sviečku zahasí, bude nám spokojno; a tak bude amen, keď zavalia kameň na tie naše kosti, duša do radosti (večnosti) pôjde na examen.

Smutný 23/038 | Ked vyjdem na Polanu zajdem si (6%)
Ked vyjdem na Polanu, zajdem si (zl.)

Galko 1/079 | Lietala, gágala biela hus nad (6%)
Lietala, gágala biela hus nad vodou; plače djeuča, plače nad svojou slobodou. Plače djeuča, plače, plače a narieka, oplakáva ona tie panenské letá.

Smutný 42/031 | Jaseň sa už blíží pomalučky (6%)
Jaseň sa už blíží, pomalučky

Bartoš 1901 / 0050 | Žalostná novina (4%)
Žalostná novina do Hoľíča přišla, na pannu Mariju, v úterý s poledňa. Ten Tereg hrdina šéł s fľintú do poľa, zastřeľił Nácinka, Bažantníkom syna. A jak ho zastreľíł, na Boha zavołáł: Bože můj, otče můj co sem to uděłáł! Počkaj ty, Teregu, šak ty obanuješ, až ty jeho sestry naříkat učuješ. Ten starý pantáta pozdaľeka išéł, on to šecko viďéł, hneď jak s koňa spadéł. Ty sestry a bratři, jak ho uviděłi, hneď ho naříkaľi, jak by bandy hrály. Už Nácinka nesú młádenci pod věnci, a Terega vedú kati k šibenici. Už Nácinek ľeží v Hoľickém cinteri, a ten Tereg sedí v Skaľickej šerhovni.