Galko 1/280 | Nehorekuj, mati, čo to všetko

71 words

Galko 1/280 | Nehorekuj, mati, čo to všetko (100%)
Nehorekuj, mati, (čo to všetko platí, [: ešte pán boh v nebi a s ním všetci svatí. :] Nehorekuj, mati, nevolaj na boha, [: máš syna jako buk, meno mu Stonoha. :] Nehorekuj, mati, že máš povaľača, [: keď nebude gazda, bude z neho bača. :] Keď nebude bača, nebude hocaký, [: pochytí valašku, skočí poza kriakv. :] Grúničok, grúničok, pod grúničkom bučok, [: babám do rúk kúdeľ, chlapcovi obušok. :] Slováci, Slováci, vyberaní chlapci, [: hoc ste i chudobní, ale ste slobodní. :] A hoc i svet celý, šíry od vás bočí, [: predsa nesmie pozreť smelo vám do očí. :])

Galko 1/143 | Už som sa oženil, vzal som si ženu zlú (12%)
Už som sa oženil, vzal som si ženu zlú. Ach, bože, prebože, čo budem robiť s ňú? Boha sa spustila, trunk velice ľúbi; tri hoľby pálenky každý deň vytrúbi. Keď víno pochytí bezbožná tá žena, vraví, že je to jej milá medecína. Už som sa oženil, vzal som si sprostáka, išla kravy dojiť, sadla pod bujaka. Ak ťahá, tak ťahá milého bujaka: čis’ krava jalová, či len nemáš mlieka! Oj, kebych ju mohol predať za dve babky, ochránil bych si dom, i role i statky.

Galko 1/311 | Počkajte, Slováci, nech ja vám tú vašu slovenskú zaspievam (12%)
Počkajte, Slováci, nech ja vám tú vašu slovenskú zaspievam. Keby si ty, Anka naša, dobrá gazdina bola, tak by si nám tých bryndzových halušiek navarila. Počkajte, ovečky, do mája, pôjdem vás popásti do hája. Keby si ty, Anka naša, dobrá gazdina bola, tak by si nám tých bryndzových halušiek navarila.

Bartoš 1901 / 1347 | Jaká sa my škoda stała (12%)
Jaká sa my škoda stała, frajera my voda vzała, ľigotaly, hvezdyčky Bože môj. Ked ho vzała, nech ho nese, šak ho ona zas donese, ľigotały atd. Ja nepôjdem za masára, ľebo bych sa porezala, ľigotały atd. Any nejdem za kováča, za takého povaľača, ľigotały atd. Ľež já pôjdem za mynára. za dobrého hospodára, ľigotały atd.

Galko 1/130 | Moja žena rozum nemá (12%)
Moja žena rozum nemá, prepila mi volky s cudzíma paholky poza humná. (A ja jej zas urobím špás: prepijem jej kúdel, motovidlo, kužel, bude to špás! Motovidlo i vreteno; na čom žeby priadla, do čierneho diabla, moja žena.)

Bartoš 1901 / 1041 | Svaté Jene Nepomucké pros za nás (9%)
Svaté Jene Nepomucké, pros za nás, e s tó svató Kateřenó zachraň nás, nebo se nám jož zle vede, pošlete nám pomoc z nebe na te naše páne, zlomte jim hrtáne. Správec ráno bjehá, hřeši po dvoře, napřed vežhral jož žbán vína v komoře, a jak k němu sedlák vkročí, tak se mo jož hlava točí, to ho začne proklínat, vezma hulko biřmovat. Pudkrabi je cezozemec z Moščenic, dež k nám přešil, ani nemněl pár střevic, jak on se vám včelka boči, a rosol mo teče z oči, je pes zobaté, glgon proklaté. Na robotě s karabáčem tancoje a té chase po zádech s ňém bobnoje, ješle mo nekdo zavrči, tak ho šmikne, až zabrčí, zavolá hned drába, dá mo mastit záda. Na drába já ani nechco žalovat, déte si ho rači zrovna malovat, jož si ho čert poznamenal, rožkama ho obdaroval, on mo neonde, sám k němo donde. Ten pan hrabje só tak zrovna jak oni, každé krécar jož mo zdaleka voni, jdeš-le k němo žalovat káže tě osla osedlat; nezaplatiš hned, mosiš na něm jet. Ve Dřimale ste podmistrem toli let, přece čerta rozomite, leda klet, tolkrát ste do Brna chodil, přeci ste nic nevesódil, moc ste otratil, nic nezaplatil. To trampoto jož dyle snyst nemužem, rač k našemo Jozifkovi me pudem, on nám zajista pomuže, hodi te kloke do lože e s tém Dřimalem, šak je čert po něm. Svaté Jene k té psotě nic neřikáš a nám našo kužo odřit rač necháš; co sme tě naprosele, ten tvuj oltář okrášlele, a te přeci spiš, nás neveslešiš!

Bartoš 1901 / 0077b | Verbuje sa Janko v Prešpurku na (8%)
Verbuje sa Janko v Prešpurku na pľaci ej ked boł pekný švarný, załi ho vojáci. Neverbuvał som sa, na siłu ma zaľi, ej šetku košeľenku na mne roztrhaľi. Jodpište, jodkažte téj jeho materi, ej že je jéj synáček pekne obľečený. Nenechał si Janko za sebú płakaci, ej přišeł on sa pozret na svú myłú maci. Z Novomestské brány dývajú sa pány, ej čo robý šohajko pod šibenyčkámy. Čo by robył vysí, nebožiatko mosí, ej zmokła mu košełka od studenéj rosy. Neboło od rosy, any od deščíčka ej přišła ho nariékat tá jeho dzieučička. A tá jeho myłá nyšt na to nedbała, ej na jeho postéľce tri dny omdľiévała.

Bartoš 1901 / 0077a | Verbuje sa Janko v Prešpurku na (8%)
Verbuje sa Janko v Prešpurku na pľaci ked boł pekný, švarný, załi ho vojáci. Neverbuvał som sa, na siłu ma zaľi, ej šetku košeľenku na mne roztrhaľi. Jodpište, jodkažte téj jeho materi, ej že je jéj synáček pekne obľečený. Nenechał si Janko za sebú płakaci, ej přišeł on sa pozret na svú myłú maci. Z Novomestské brány dývajú sa pány, ej čo robý šohajko pod šibenyčkámy. Čo by robył vysí, nebožiatko mosí, ej zmokła mu košełka od studenéj rosy. Neboło od rosy, any od deščíčka ej přišła ho nariékat tá jeho dzieučička. A tá jeho myłá nyšt na to nedbała, ej na jeho postéľce tri dny omdľiévała.

Černík 1908 / 016 | Něver šohajkovi (8%)
Něver šohajkovi, jako temu hadu, on má nad dzievenkú dzevjaterú zradu. Něver šohajkovi, čo sa ci prísahal, ta jeho prísaha do pekla dosahá. Něver šohajkovi, čo sa ci len duší, lebo má šohajko děvjadesjac duší. Na jazyku dušu, pod jazykom má jad, nědaj sa mu dzievča, nědaj sa mu podvjasc. Něver šohajkovi, ani len mu něver, dokel si něklakně pred oltár na kameň. Pred oltárkom klečí, ešče bokom bočí, jako by oklamal moje čierné oči.

Sušil 1971 | A dyž prišlo pondělí (8%)
A dyž prišlo pondělí, nadíla se kúdelí. Kúdeličko, kúdel, enom postoj u dver! Kúdeličko, kúdelí, enom postoj u dveří. A dyž přišlo v úterý, postavila u dverí. Kudeličko atd. A dyž přišlo ve středu, běžala na besedu. A dyž přišlo ve štvrtek, měla velký zármutek. A dyž přišlo na pátek, pravila, že má svátek. A dyž přišlo v sobotu, měla inú robotu. A dyž byla neděla, do tanečka běžela. Kudeličko, kúdel, kdo ťa bude přásti, já půjdem do tanečka, budem tylem třásti.

Galko 1/335 | Lietali havrany nad nami (8%)
Lietali, lietali havrany nad nami; milý, mocný bože, čože bude s nami, ej, čože bude s nami? Sokolov, holubov všetkých rozplašili, krahulcom, jastrabom škrtiť dovolili, ej, škrtiť dovolili. Pokiaľ tí sokoly po krajne lietali, potiaľ i holuby smelo hrkútali, ej, smelo hrkútali. Teraz vtáci škrtia a sovy húkajú; holuby po kútoch smutno sa skrývajú, ej, smutno sa skrývajú. Ach, milí sokoly, semže, sem sa majte, holúbky, hrdličky vyplieniť nedajte, ej, vyplieniť nedajte!