Sušil 1971 | A dyž prišlo pondělí

82 words

Sušil 1971 | A dyž prišlo pondělí (100%)
A dyž prišlo pondělí, nadíla se kúdelí. Kúdeličko, kúdel, enom postoj u dver! Kúdeličko, kúdelí, enom postoj u dveří. A dyž přišlo v úterý, postavila u dverí. Kudeličko atd. A dyž přišlo ve středu, běžala na besedu. A dyž přišlo ve štvrtek, měla velký zármutek. A dyž přišlo na pátek, pravila, že má svátek. A dyž přišlo v sobotu, měla inú robotu. A dyž byla neděla, do tanečka běžela. Kudeličko, kúdel, kdo ťa bude přásti, já půjdem do tanečka, budem tylem třásti.

Bartoš 1901 / 1267 | A ked boło pondeľí pondeľí (23%)
A ked boło pondeľí, pondeľí, nadziévała kúdeľí, kúdeľí ej danaj, danaj, danaj, ej danaj danaj danaj. A ked boło vouterý,*) vouterý, házała jich do dverí, do dverí ej danaj atd. A ked boła tá streda, tá streda mamenenko má, beda má beda ej danaj atd. A ked už boł ten štvrtek, ten štvrtek, hľadata si maškrtek, maškrtek ej danaj atd. A ked boł už ten pátek, ten pátek mamenenko, mám svátek, mám svátek ej danaj atd. A ked boła sobota, sobota mrzeła ju robota, robota ej danaj atd. A ked boła nedzeľa, nedzeľa do tanečka běžała, běžała ej danaj atd.

Erben 2/392 | Já tobě vinšuju (15%)
Já tobě vinšuju tolik zimic, jako je okolo Prahy vinic: by tě třásly a lámaly za to tvé falešné milování! Já tobě vinšuji ještě více: aby ti vylezly týlem plíce, týlem plíce, bokem srdce: abys nepodváděl panen více!

Sušil 1978 | Cos dělala ženo má (10%)
Cos dělala, ženo má, má ženičko rozmilá? Koleda hodně veselá. Přadla jsem já kúdelí, můj mužičku rozmilý, koleda hodně veselá. Chde máš, ženo, potáček? Má ženičko rozmilá atd. Zmotala jsem potáček, můj mužičku rozmilý. Chde máš, ženo, přadeno? Prodala jsem přadeno. Chde máš, ženo, peníze? Kúpila jsem hrnečky. Chde máš, ženo, hrnečky? Rozstřepaly je děti. Chde máš, ženo, škarupy? Hodila jsem za bránu.1) A dyť jsem tam včera jel, a jich sem tam neviděl. A on po ní hroticú, ona po něm přaslicú. Cvičila ho německy, strčila ho pod necky.

Sušil 2276 | Náš pan král s králkó pěkně (10%)
Náš pan král s králkó pěkně prosí anebo mosí. Máme krála chudobnýho, na horách obranýho, ale poctivýho. Zajali ho nám na dolách, na horách, na velkých pustinách. Vzali mu dvě sta z práznýho města, dvě sta volů z prázných dvorů. Tři sta koní z prázných maštali. Dobře, že tam neměl nic, byli by mu vzali ješče víc. Děléte, děléte, nás tady dlóho stát nenechéte. Budeme-li tady dlóho stati, budeme vám střechy trhati, pod naše vraný koně stláti, pojedeme za město, spaseme vám obilí všecko. Pojedeme za dědinu, spaseme vám všecku jetelinu. Pojedeme na osení, spaseme vám všecko zelený. A budeme tam tak dlóho pásti, pokad se bude keré klásek na pole třásti, od óvrati až do konce neuživíte kohóta ani slepice. Sáhnite, paňmámo, s pantátem hodně z hluboka, ať vás nebolí ruka do roka a hlava na věky. Také, milá matičko, přidáte nám vajičko, k tomu hodnó klobásu, co se s ňó třikrát opášu, a po štvrtý se na ňu podpírám, ať svó huběnku nadarmo neotvírám.

Sušil 2342 | Vandroval mládenec (10%)
[: Vandroval mládenec :] [: od otce matky preč. :] Přišel tě tam, přišel na jednu lučinu. Ocelku v ruce vzal, ohňa si rozkřesal. Tak sa uňho zhříval, až sa uňho zdřímal. Přišel tě k něm, přišel ten šeredný ďábel. Mládenečku mladý, huďme my dvá spolem, kerý lép zahudem. Ty na ty dřevěné či já na měděné. Počal ďábel hústi, jala sa zem třásti. Počal mládenec hústi o šesti žalostí, o sedmej radosti. Mládenečku mladý, kdož ti dodal rady? A kdož by mně jiný, chyba Bůh jediný? Byl bych ťa naučil světem vandrovati, otce zanechati.

Sušil 1236 | Počkaj postoj ty malý pacholku (9%)
[: Počkaj, postoj, ty malý pacholku. :] [: Až já sa rozlúčím :] s mú milú maměnkú. S Bohem buďte, moja maměnečko, co ste mě vychovali, zaplať vám Bůh všecko. Počkaj, postoj, nerochaj bičíčkem, až já sa rozlúčím s milým svým tatíčkem. S Bohem buďte, můj milý tatíčku, už vám slúžiť nebudu, mám inú matičku. Počkaj, postoj, nepoháňaj koní, mám tady sestřičku, nechce sa mi od ní. Počkaj, postoj, enom na chvílčičku, až já sa rozlúčím s bratrem, se sestričkú. S Bohem buďte, moje kamarádky, už mia od vás odvezú, nepusťá mia zpátky. S Bohem buďte, rajnochovské kopce, už vás šlapať nebudu, nech vás šlape, kdo chce.

Sušil 1905 | V nědělu se ja rad napiju (9%)
V nědělu se ja rad napiju, v ponděli zas něrad rozleju, v utery gazduju, hodně sobě při muzice statkuju. Ve středu třeba se zas napiť, ve štvrtek třeba to zaplatiť, v pátek a v sobotu už se lehko porachuje s robotu. Jak přijdě svata nědělička, zas by se pozdvihla sklenička. To je tak deň jak deň, pila by se gořalenka každy deň. Pila by se, dyby byla kasa, edem že peňaze nestača, když něrad pracuju, edem najrači po šenkach fechtuju. Už mi baj o to lude lali, že sem ja hospodař nědbaly, němožu za to byť, slibil sem, že budu k šenkyřům chodiť.

Sušil 1906 | V nědělu to se rad napiju (8%)
V nědělu, to se rad napiju, v pondělek ešče něrozleju, v utery posedím a na svoje hospodařstvi pohledím. Ve středu začnu hospodařić, ve štvrtek se ženku se vadić, a v pátek, v sobotu, porachuj se, moja ženko, robotu.

Sušil 1945 | Kdo má zlú ženu v neděli (8%)
Kdo má zlú ženu v neděli, nech jde do lesa v pondělí, v úterý na ňu kyj chystý, ve středu jí ním vystříský. Ve štvrtek bude stonati, v pátek bude umírati, v sobotu bude umrlá, to bude novina dobrá. V nedělu půjdem namlúvat, v pondělí o věno smlúvat, v úterý budeme zváti, ve středu s nevěstú hráti. Ve čtvrtek zbijeme volky, zazveme na ně pacholky, v pátek se svadba dokoná, v sobotu žena hotová. Jak jsem chtěl, tak se mně stalo, peněz mně málo zostalo. Skazím-li druhú mršinu, chcu vám nachystat hostinu.

Sušil 2003 | Pytal sa svej milej chlapec (8%)
[: Pytal sa svej milej chlapec, :] [: umí-i juž chleba napéct. :] Šla v nedělu, múku brala, v pondělí ju osívala, a v úterý kvas dělala, ve středu ho zaměšala. Ve štvrtek ho poválala a v pátek ho posázala. V sobotu jí z peci vyšel, na to ščestí milý přišel. Jaký sa ti chléb podařil? Já bych si ho rád ukrójil. Vysoký je jako tanýř1) a lehúčky jako kameň. Ze střídečky voda tekla, za kůrečkú myš utekla.