Sušil 1525 | Pásla som ovce pod lejšú

37 words

Sušil 1525 | Pásla som ovce pod lejšú (100%)
Pásla som ovce pod lejšú, uchycil mi vlk najlepšú. Prosím ca, vlčku, vrać mi ju, lebo mia doma zabijú.1) »A já ci jej něvrácím, ešče si druhú uchvácím, tak ci je budzem chvátaci, až sa naučím pásaci.«

Černík 1908 / 265 | Pásol som ovce (94%)
Pásol som ovce pod lejšú, prišol vlk, vzal mi najlepšú. Prosím ťa, vlčku, vrac mi ju, lebo mňa doma zabijú. Já ci veru něvrácím, ešče ci jednu uchmacím. Ej, telko ci jich budzem krasc, až ťa naučím ovce pásc.

Sušil 2178 | Paslach husky na lesku (42%)
Paslach husky na lesku,1) vzal mi vlček najlepšu. A ty, vlčku, vrać mi ju,2) až mne o ňu něbiju. A já ci ju něvracim, na ruby ju převracím, budu na ní gajdovać, dzivky budu tancovać.

Sušil 2177 | Kam zaletíš husa zlá (17%)
Kam zaletíš, husa zlá, frajerenko má milá, husa zlá, frajerko milá. Já zaletím do Uher, abys o mně nevěděl, vlčku zlé, šohajku milé. Co tam budeš dělati? Na rybníce lítati. Vlčku zlé, šuhajku milé. Dybys byla seděla, byla bys vyseděla husátka, kačátka.

Erben 5/393 | Myslivci myslivci! (10%)
Myslivci, myslivci! vy verbujete, já bych se k vám taky dal, mne nevemete: já stříleti neumím, frajkunstům nerozumím: já se k vám přece dám, snad se naučím. Nic se, bratře, nestarej, pojď, podej ruku; vem klobouček na hlavu, šavličku k boku: však my ukážem tobě na tom Pražským ostrově: jest-li se ti průba zdaří, čest bude tobě. Hej, bratří, nestůjte! hledte nalejvat, novýho kamaráda pojďte přivítat: ruku jemu podejte, na zdraví mu připité: muzikanti, vesele marš nám zahřejte! Bratři kamarádi! veseli buďme, a těm karabáčníkům teď se vysmějme: že jsme jim zrak vytřeli, dali jsme se, kde chtěli; až nás oni odvedou, jsme nečekali.

Erben 3/181 | Mňžeš mně ženuško (10%)
Mňžeš mně, ženuško, poděkovat, že jsem tě naučil déti chovat, děti chovat, kaši vařit: ještě tě naučím hospodařit.

Sušil 0444 | A když rano raňusěnko (10%)
A když rano, raňusěnko drobny dešč pada, susědova kravarečka kravy vyhaňa. Vyhnala jich v šire pole a tam plela len; přijel tu k ni šohajiček na koňu branem.1) Pomož Pan Bůh, ma děvečko, jak ty pleješ len. Dajž to Pan Bůh, můj synečku, nějeď mi přezeň. Něpojedu, ma děvečko, slub mi moju byť. »Co bym ja ti slubovala? Něumim robiť. Něumim ja kaše vařiť, ani chleba pecť.« Něstaraj se, moja mila, naučím tě přec. Kyj dubovy, kyj dubovy nauči vařiť, a hrabovy, ten nauči těbe chleba pecť. Než bys ty mně, můj synečku, měl kyje chystať, volim radše, můj synečku, těbe zanechať. Už sem ja je opuščeny jak ten polni ptak, kery lice ve dně v noci po horach, dolach.

Sušil 0445 | A když rano raňusěnko (10%)
A když rano, raňusěnko drobny dešč pada, susědova kravarečka kravy vyhaňa.

Erben 5/345 | Já jsem chlapec císařský (10%)
Já jsem chlapec císařský, kdo jste děvčátka hezky: já vás budu verbovati, kerá mi se chcete dáti, naučím vás německy.

Sušil 1414 | Huli beli usni (7%)
Huli, beli, usni, puojdzeš ráno s husmi, budzeš jich ty hnaci k mynarovej haci. Huli, beli, usni, puojdzeš ráno s husmi, budzeš ty jich pasci po zelenej chrasci. Holušky, holušky, pletu ci pančušky, a to také nové na noženky tvoje.1) Holiže, holiže, mamka ca kolíše, kedz ca ukolíše, puojdze do Beluše. Čo tam budze robic? Po Beluši chodzic, bělú růžu trhac a červenú voňac. Buvaja, buvaja,2) puojdzeme do haja, nabereme kvěca, obložíme dzjéca.

Galko 3/018 | Ten vaďovský kostelíček, kolo neho (7%)
Ten vaďovský kostelíček, kolo neho pekný les; [: ešče sa podzívam, :] či moj milý príjde dnes. Už moj milý ide, príjde na vranom to koníčku, tak si on pripína, tak si on zapína na levý bok šabličku. A ked si hu pripal, zapal, na svoj dom sa podzíval, [: tak žalostne vzdychal, :] až kon pod ním zahrzal *). Jak to matka uslyšala, hned na ulic bežala: Ach, synu moj milý, kdo ca dal do vojny, kdoc’ je tomu príčina? Ten vaďovský huncút richtár, ten ma do tej vojny dal; ešče si rozkázal, s provazy ma zvázal, ešče ke mne vartu dal.