Erben 3/047 | Pověz ty mně hvězdičko má

79 words

Erben 3/047 | Pověz ty mně hvězdičko má (100%)
Pověz ty mně, hvězdičko má, 1) jsi-li jasná, nebo tmavá? Jsi-li tmavá, vyjasni se: má panenko, rozmysli se. „Já jsem se už rozmyslila, otce, matku opustila. Otce, matku i přátele, zvolila si jenom tebe. A ne na rok, na dvě léta: ale do skonání světa. Do skonání mého, tvého, nepohlednout na žádného. Nepohlednout, nezasmát se, jenom k tobě míti srdce!“ 1) Proč, kalino, v struze stojíš? snad se tuze sucha bojíš? Stoj, kalino! neboj ty se: má panenko, rozmysli se atd.

Sušil 0776 | Když sem já šel přes hraničky (34%)
Když sem já šel přes hraničky svítily mně dvě hvězdičky. Jedna světlá, jedna tmavá, ach, můj Bože, kerá je má! Jsi-li tmavá, rozsvětli se, a má lásko, proukaž se.1) Jakpak se mám proukázat a s tebó si svět zavázat?2) Není na rok, na dvě léta, než do skonání života. Do skonání mýho, tvýho nepohlednót na žadnýho. Nepohlednót, nezasmát se, zatvrzelý míti srdce.3) Zatvrzelý jako kameň až na věky věků, Amen.

Sušil 0775 | Pověz ty mně hvězdičko má (30%)
[: Pověz ty mně, hvězdičko má, :] jsi-li jasná lebo tmavá? Jsi-li tmavá, rozjasni se; má panenko, rozmysli se. Já sem se už rozmyslila, na tebe sem zapomněla. Zapomněla, ale těžce, mé srdečko plače ešče.

Erben 2/356 | Ach kýž jsem za vodou (20%)
Ach, kýž jsem za vodou, za vodou studenou! dala bych si ulejt, dala bych si ulejt roubu, to stříbrnou. Zatroubila bych, zaplakala bych, na svého milého, na neupřímného, zavolala bych. „Ach, dcero má milá! co pak jsi myslila, že jsi pro jednoho hocha falešného tak se zarmoutila?“ Ach! té mojí lásky neuhasí ve mně ani ten deštíček, ani ten deštíček, co se přes les žene. Co se přes les žene, přes zelené pole, tam kde vorávalo, když za mnou chodilo, potěšení moje. Já byla upřímná, ty jsi byl falešný: Bůh ti štěstí nedá, Bůh ti štěstí nedá v tom jiném manželství. Bůh ti štěstí nedá na tom tvém statečku: že jsi mne oklamal, že jsi mne oklamal chudobnou děvečku! – Ty hvězdičko tmavá! kdybys slzy znalá, a měla srdíčko, má zlatá hvězdičko, jiskry bys plakala! Plakala bys se mnou, plakala noc celou, že pro věno zlaté nevěsty bohaté s milým mne rozvedou.

Sušil 0809 | Proč kalino v struze stojíš? (17%)
[: Proč, kalino,1) v struze stojíš? :] [: Snad se tuze sucha bojíš? :] Já se sucha nic nebojím, kde sem zrostla, tady stojím.2) Proč, kalino, neprokvetáš, malinama nezasedáš?3) Já sem dávno prokvétala červenýma malinama. Shora vrabci obzobali, zdola panny oblámaly.4) Oblámaly na kytečky, mládenečkům za klobóčky.5) Ulomila každá svému, já ubohá nemám komu. Já svó pustím po potoce, snad ju nande někdo přece.6) Já ju pustím po palášó, kde mládenci koně pasó. Pasó jich tam na dolině, na té drobné jetelině. Pasó jich tam na trávníčku: Chyť kytečku, šohajíčku.

Sušil 0808 | Proč kalino v struze stojíš (17%)
[: Proč, kalino, v struze stojíš, :] snad se tuze sucha bojíš?

Sušil 0807 | Proč kalino v struze stojíš (17%)
[: Proč, kalino, v struze stojíš, :] [: snad se tuze sucha bojíš. :]

Bartoš 1901 / 0330b | (16%)
1. [: Kerá je tá vězdička má? :] [: Je-ľi světłá ľebo tmavá? :] [: Si-ľi tmavá, rozsvětľi sa, :] [: má panenko, rozmysľi sa. :] [: Jak sa já mám rozmysľiti, :] [: dyž si já mám teb'a vzíti? :] [: Už sem se já rozmysľeła, :] [: svéj mamičky poradiła. :] [: Svéj mamičky, svého otca, :] [: nechcú dovoľit do konca. :] [: Néni na rok, na dvě ľeta, :] [: ľež je do skonáňá světa. :] [: Do skonáňá mého, tvého, :] [: nepohľédnút na žádného. :] [: Nepohľédnút, nezasmít se, :] [: mám mět zatvŕzełé srce. :] [: Zatvŕzełé jako kameň, :] [: łáska horí jako płameň. :] 2. [: Ešče sa ptám, dokúď ťa mám, :] [: dokúď já k vám chodívat mám? :] [: Choď, můj miłý, do tak roku, :] [: do Veľického jarmaku. :] [: O jarmace kup střevíce, :] [: po jarmace nechoď více. :] [: Kúpił sem í pantľu novú: :] [: Tu máš, miłá na rozchodnú. :] [: Jak tú pantľu zapľétała, :] [: přežałostně naříkała. :] [: Ja de je ten, co ju kúpił, :] [: co dvě srdečka zarmútił. :] [: Dvě srdečka, štyry oči, :] [: budú płakat ve dně v noci. :]

Erben 5/032 | Komínku komínku (15%)
Komínku, komínku, komínku můj! za to já tě prosím, jen trošku stoj. Kdybych tě, komínku, byl nedržel, dávno bys, komínku, v pisku ležel. – Co jste zedníci vy řemesníci! pod rukou jste pracovali, peníze jste napřed brali: to mám na vás zisku, komín leží v písku! – Komín sem, komín tam, však já jinej udělám: přidám hrstku popele, komín bude zas cele: komín sem, komín tam, však já jinej udělám! Kominíčku můj, můj, můj! jen mi v slibu stůj: vždycky jsem to slýchávala, že ta láska není stálá; kominíčku můj, můj, můj! jen mi v slibu stůj. „Řeči sem, řeči tam, já tě, holka, nenechám: ať si lidi povídají, vždycky pravdu nemívají; řeči sem, řeči tam, já tě, holka, nenechám!“

Sušil 2220 | Svatá panna Barborka (15%)
3.Svatá panna Barborka ráno vstávala, do knížek hleděla. Co tam viděla? Svaté Pozory, svíce hořely, andělé zpívali. Panna Maria se všema svatýma, stoj při mně, až já budu umírati. Nedej ďáblům přistúpiti. Přistup sama s andělama, se svým synem Kristem Pánem až na věky věkův, amen.

Bartoš 1901 / 0331 | (15%)
1. Hora, hora vysoká je, za tou horou má milá je, tramta radyda, holka rozmilá, za tou horou má milá je.  Šel bych za ní, cesta zlá je, ve dne prší, noc tmavá je tramta radyda atd. Dyž sem já šel zkrz hájíčky svítili mně dvě hvězdičky tramta radyda atd. Jedna tmavá, druhá světlá ach můj Bože, kerá je má? tramta radyda atd. Si-li tmavá, rozsvětli se, má milenko rozmysli se tramta radyda atd. Jak'pak se mám rozmyslili, dyž já si mám tebe vzíti tramta radyda atd. Tebe vzíti, zle se míti do smrti se sužovati tramta radyda atd. Kámen mlejnský tuze těžký, stav manželský ještě těžší tramta radyda atd. Kámen mlejnský se rozmele, stav manželský nerozvede. tramta radyda atd. 2. Dyž má milá husy pásla, vyšívaný šátek našla tramta radyda atd. Když ho našla ohlédla se, kde synáček koně pase tramta radyda atd. Pase je tam na dolině na té drobné jatelině tramta radyda atd.