Černík 1908 / 252 | Moja milá

36 words

Černík 1908 / 252 | Moja milá (100%)
Moja milá, dobrá mysel, opítaj sa, čo som prišel, prišol som sa dovedaci, budzeš-li sa vydávaci. Budzem, budzem, lebo mosím, lebo já tvój prscien nosím, prsciem zlatý, s čierným očkom, čo's mi ho dal pod hubočkom.

Galko 1/235 | Duša moja, moja mysel (25%)
Duša moja, moja myseľ, čože si ty ko mne prišiel? Prišiel som sa vyzvedati, či sa budeš vydávati? Budem, budem, aj sa musím, lebo ja tvoj prsteň nosím, prsteň zlatý s bielym očkom, čo si mi dal pod oblôčkom.

Černík 1908 / 247 | Keď já pójdzem (19%)
Keď já pójdzem smutný na tu vojnu, kemu já zaněchám svoju milú? Kemu bych ju něchal, kamarádu svému, zaky sa navrácím z vojny domu. Já sa něnavrácím, já som mladý, něbudze mňa plakac ani žjadný, něbudze mňa plakac ani otec, matka, leš mňa budú plakac tri dzievčátka. Jedna budze plakac, byl som jéj brat, druhá budze plakac, mal som ju brac, trecí budze plakac, ej, ta veru mosí, lebo ta ode mňa prscien nosí. Přišla mi karetka narukovac, dal som si muzigu došikovac, kamarádi moji, zahrajce mi k vóli, zahrajce mi čardáš do téj vojny. A keď mi počali ten čardáš hrác, začaly mi suzy z očú padac, kamarádi moji, budzte tací dobrí a hybajce za mňa do téj vojny. My ci to, kamarád, něspravíme, lebo my bojovac němosíme, keď si prisahaný, len sa ber do vojny, keď si císarovi zapotrebný. Prišla mi karetka k rukovanie, moja milá, čas je k rozejdenie, s Bohom tu ostávaj, dobre sa tu mávaj a na mňa smutného nězabývaj. Rozmarýn zelený jako tráva, už mňa ten šohajko zaněchává, zaněchaj, zaněchaj, ale plakac budzeš, ode mňa vernější nedostaneš.

Bartók III 1059c | Opítaj sa Duríka (18%)
Opítaj sa Duríka

Sušil 1601 | Ach co to tam Šusci v (12%)
Ach, co to tam šusci v tejto olšině? Prošvarny šuhajek navraca koně. O, navraca un jich, ony mu rzaju, poviz mi, dzěvucho, budzěš-li moju? O, budu ja tvoju, ene mne nězradź, dam ci ja šátečku, ene ji něztrać. Bo moja šatečka hrubě draha je, na každym konečku vyšivana je. Na každym konečku, na prostředku květ, milši’s mi, dzěvucho, než ten cely svět. O, juž jsi, dzěvucho, juž jsi zrazena, ta tvoja šatečka juž je ztracena. O, ztracil sem ja ju, ztracil sem ju dněs, dy sem šel od tebe přes ten černy les. Ně tvoja, dzěvucho, ně tvoja škoda, zaplacim ci ja ju baj tolaroma. Něstojim, šuhajku, o tve tolary, jenom mi ty poviz, kaj si oddany. A sem ja oddany pod komendury, vemu sobě jinšu tobě na zdůry.

Galko 3/054 | Ach, bože moj, prebože moj, čo som ta (12%)
Ach, bože moj, prebože moj, čo som ta rozhneval, [: ked mi to nechceš dat, :] čo som zamiloval? Zamiloval som si dzievča s čiernyma očima, [: ale mi ho bráni :] šecka má rodzina. Ach, rodzina, prerodzina, len mi hu nebránte, trebars je chudobná, nech len je robotná, ništ na to nedbajte! Ešče je to dzievča mladé pre mna vydávaci, dajte ho do školy, ja pojdem do vojny bojovaci.

Bartoš 1901 / 1119 | Mała som dvacat ľet (12%)
Mała som dvacat ľet, boł my po vôli svet [: tak my boł po voľi :] jako růži v poľi. A od tych dvacaci ide my k tricaci, [: už sa my kázaľi :] naši vydávaci. A od tych tricaci ide k štyricaci, [: už ma začínajú :] dzeci obsýpaci. Od tych štyricaci ide k padesáci, [: už my začínajú :] mé ľíčka zbľedaci. Od tech padesáci ide k šedesáci, [: už my začínajú :] mé zuby padaci. Od tech šedesáci ide k sedmdesáci, [: už my začínajú :] vłasy šedziveci. Od sedmdesáci ide k osemdesáci, [: už my začínajú :] mé údy kľesaci. Od osmdesáci ide devadesát, [: ach, už ma začíná :] mylý Pán Bôh trestat. Od devadesáci už my ide ke stu, [: už my ukazujú :] k cinteríčku cestu. Ked bolo sto rokou a jenno ľeto, [: už mi zažihajte, :] moje dzeci, svetło. Ked my ho zažnete, do hrobu ma dáte, do hrobu tmavého, tam budem spočívat až do dna súdného.

Černík 1908 / 257 | Rodzinečka moja (12%)
Rodzinečka moja, šak si rozejdzená, vie to sám milý Bóh, budzeš-li zejdzená. Poto, sa mi budze má rodzina schodzic, až mi budze rechtor peknú kázeň robic. Rechtor kázeň kázac, a zvony vyzváňac, potom sa mi budze má rodzina schádzac.

Galko 3/044 | Kalina, malina nad morom dozrela (12%)
Kalina, malina nad morom dozrela, neraz som, šuhajko, za tebu pozrela! Kalina, malina nad morom sa kníše, starodávny frajer lísteček mi píše. Píše mi on, píše čiernym atramentom, aby ho hladala medzi regimentom. Kalina, malina, malinový prútek, mám ja na mém srdci trojaký zármutek. Jeden za materu a druhý za otcom, ten trecí, najvačí, za mojím frajerom.

Galko 1/099 | Kalina, malina nad Váhom dozrela (12%)
Kalina, malina nad Váhom dozrela; [: neraz som ja, šuhaj, :] za tebou pozrela. Kalina, malina nad Váhom sa kníše; [: starodávny frajer :] lístočok mi píše. Píše mi on, píše čiernym atramentom, [: žebych ho hľadala :] medzi regimentom.

Bartoš 1901 / 0710 | Myseľ moja myseľ (4%)
Myseľ moja, myseľ, ej dycky's ně dobře šła, [: až ně včéra večér ej złá novina přišła. :] Přišła ně novina ej od mého miłého; [: abych se vdávała ej ľesti mám iného. :]