Bartoš 1901 / 0824 | Líto je mně můj tatíčku rozmilý

18 words

Bartoš 1901 / 0824 | Líto je mně můj tatíčku rozmilý (100%)
Líto je mně, můj tatíčku rozmilý, [: líto je mně na stokráte :] líto bezpočtukráte, že ste vy mně tak těžko vychovali, [: a včil ste mně, můj tatíčku :] pryč od vás z domu dali. Líto je mně, mí bratříčci sestřičky, [: líto je mně na stokráte :] líto bezpočtukráte, že ste vy mně teď ještě nepoznali a potom ste mně, bratříčci, pryč od sebe vydali a potom ste mně, sestřičky, pryč od sebe vydali. Líto je mně, má maměnko, na stokráte, [: líto jest mně nastokráte :] líto bezpočtukráte, že vy ste mně tak těžko vychovali [: a potom ste mně, maměnko :] tomu vdovcovi dali.

Erben 2/364 | Ach cestičko cesto ušlapaná (61%)
Ach cestičko, cesto ušlapaná, ach cestičko k mej milej! když jsem k vám chodíval, vaši dceru chtíval, chodil tam jinej. Já k vám chodil, vy jste slibovali, chodil jsem k vám každej den: když jsem já odešel, bned zas jinej přišel, já byl podveden. Škoda cesty, škoda kroků mnoho, škoda koně vraného, že mne mnohokráte k vám, bezpočtukráte nosil smutného!

Sušil 1140 | Toulali jsou se mládenci (25%)
Toulali jsou se mládenci po tej vanovskej vesnici. O, lásko, zalíbení, ty jsi moje potěšení, po tej vanovské vesnici. A toulali se, toulali, aj se ke Mlejnkům dostali. Atd. Poseďte u nás, mládenci, na té červené stolici. A my nechceme seděti, my chceme Marjánku vzíti. My vám Marjánku nedáme, až jí na šaty1) zjednáme. Jak jí na šaty zjednali, hned ji těm hochům vydali.2) Mládenci zpívají, vejskají, že už Marjánku dostali. U Mlejnků plačou, želejí, že už Marjánku nemají.

Bartoš 1901 / 0859 | Za stolem seděla plakala (25%)
Za stolem seděla, plakala, na svoje rodiče volala: » Rodiče milí, rodiče, na co jste vydali své dítě. Co jsem vám věrně nesloužila, či jsem vás poslouchat nechtěla? Chodila jsem já vám v robotě jako ta rybička ve vodě. «

Sušil 1358 | Zle ste mia mamičko (24%)
Zle ste mia, mamičko, zle ste mia vydali, jak by ste mia byli za humno vyhnali. Zle ste mia vydali, mamičko má miuá, dycky mia muž bije, že nejsu poddaná. Dceruško má miuá, nemožu ti radit, musíš byt poddaná, nebude ťa muž bit.

Bartoš 1901 / 1250 | Už sme žitko sožaľi (24%)
Už sme žitko sožaľi, ešte máme jarinu; ej, už sme Katku vydaľi, ešte máme Marinu.

Erben 3/083 | Líto je mně můj tatíčku! (8%)
Líto je mně, můj tatíčku! líto je mně, líto vás, že jste vy mě těžko vychovali, a teď musím pryč od vás! Děkuju vám, můj tatíčku! děkuju vám nastokrát, za to vaše těžké vychování děkuju vám nastokrát. Líto je mně, má maličko, líto je mně, líto vás, že jste vy mě těžko vychovaly, a já musím pryč od vás! Děkuju vám, má matičko, děkuju vám nastokrát, za to vaše těžké vychování děkuju vám nastokrát!

Sušil 1225 | Děkuju vám má milá maměnko (7%)
Děkuju vám,1) má milá maměnko, děkuju vám na stokrát, že ste vy mě těžko vychovali, mezi dobrý lid dali.2) Děkuju vám, můj milý tatičku, děkuju vám na stokrát, že ste vy mě těžko vychovali, mezi dobrý lid dali. Děkuju vám, moji bratři, sestry, děkuju vám na stokrát, že ste se mnó dobře bévávali, a já už jedu pryč od vás.3)

Erben 3/031 | Bože mne polituj! (6%)
Bože mne polituj! kde je, můj tatíček? už na něm vyrůstá zelený trávníček. Zelený trávníček, žlutý karafiját: škoda vás tatíčku, škoda vás nastokrát! Bože mne polituj! kde je má mamička? už na ní vyrůstá zelená travička! Zelená travička bílým kvítkem květe: už mne, má mamičko, vdávat nebudete! Ach nemám mamičky, nemám už tatíčka: mám jenom sestřičku a toho bratříčka. Bože mne polituj! kam se obrátit mám? komu požaluju, když rodičů nemám? Požalovala bych svému bratříčkovi: přec to tak nebude jako tatíčkovi! Požalovala bych své milé sestřičce: přec to tak nebude, jako své mamičce. Za kamenným plotem zpívá tam slavíček: že tam odpočívá můj zlatej tatíček. Za kamenným plotem lítá holubička: že tam odpočívá má zlatá mamička.

Sušil 0092 | Svatý Michal trúbí trúbú (6%)
[: Svatý Michal trúbí trúbú, :] vstaňte hříšní, poďte k súdu. Hříšníci se radovali, na súd Boží pospíchali. Došli tě tam k rájským dveřím, tlúkli na ně, aj volali: Odpověděl jim Kristus Pán: »Jistě, jistě, já vás neznám. Jděte vy tam k Pánu tomu, v jehož ste slúžili domu. Slúžili ste tomu světu, svět vám nyní dá odplatu.« Dušičky se polekaly, hned na hory posedaly. Hory milé, přikrýte nás a ovlažte srdéčko v nás. Kterak my vás přikrýť máme? Samy zítra shořeť máme. Dušičky se polekaly, hned na vody posedaly. Vody milé, přikrýte nás a ovlažte srdéčko v nás. Kerak my vás přikrýt máme? Samy zítra vyschnúť máme. Dušičky se polekaly, hned na peklo posedaly. O, běda nám hříšným bude, dyž den súdný Páně přijde.

Bartoš 1901 / 0825 | Pámbů vám zaplať (6%)
Pámbů vám zaplať, má miłá maměnko, Pámbů vám zaplať nastokráť, a že ste vy mňa z młádí vychovaľi, včiľéj mosím pryč od vás.