Sušil 1103 | Zelinečko má dybych tě znala

34 words

Sušil 1103 | Zelinečko má dybych tě znala (100%)
Zelinečko má, dybych tě znala, každému bych šohajkovi učarovala. A ne každému, jenom jednemu, vybrala bych z padesáti, ze sta jedneho. Ze sta jedneho švarného synka, ja, co k našém chodívává pod ty okýnka.

Sušil 0132 | Když sem já byl mladý bylo (34%)
Když sem já byl mladý, bylo mně dvadcet let, býval mně po vůli, býval mně celý svět. A od tech dvadceti šlo mně ke třidceti, už mně počínaly mé líčka měňati. A od tech třidceti šlo mně k štyrydceti, už mně počínaly mé údy klesati. Od tech štyrydceti šlo mně k padesáti, už mia obsypaly moje drobné děti. Od tech padesáti bylo mně šedesát, už mně počínaly mé vlásky šedivjat. Od tech šedesáti bylo sedemdesát, už sem si já začal ten svět rozvažovat. Od sedemdesáti bylo osemdesát, už sem sa já začal húlečkú podpírat. Od osemdesáti bylo devadesát, už sem si já počal s malýma dětma hrát. Od tech devadesát už mně ide ke stu, už mně ukazujú ke krchovu cestu. A po tech sto letech ešče jedno leto, už mně rozžíhajte, moje děti, světlo. Do hrobu mia dajte, do hrobu tmavého, tam budu spočívat až do dně súdného. Tam vás, moje děti, všecky čekat budu, až na ten súdný deň přinde anděl s trúbú.

Bartoš 1901 / 0575 | Zeľeňaj sa zeľeňaj (33%)
Zeľeňaj sa, zeľeňaj, zeľinečko drobná! Jak sa já mám zeľeňať, dyž néni zem dobrá.? Zeľeňaj sa, zeľeňaj, marijánku drobný.! Kerak sa mám zeľenať, dyž néni rok dobrý.?

Bartoš 1901 / 0092 | Pásla milá pásla páva (17%)
Pásla milá, pásla páva blízko zeleného hája; [: přišli dva mládenci spolo, zajali páva do dvoro. :] To máš, milá, tři dokáte, dva stříbrný, jeden zlaté; [: to máš, vem je milá k sobě, zétra večír přindo k tobě. :] Chceš-li te k nám, synko, chodit, mosíš hned z večera nejít, [: mosíš dobré pozor dávat, kramflíčkama neklepávat. :] Naša stará panímáma sama dveři zavírává, [: vona dobré pozor dává, kdo k nám v noce chodívává. :]

Sušil 1004 | Chudobo chudobo (17%)
Chudobo, chudobo, ty si mně moc vinna, šel by k nám syneček, nedá mu rodina. Nedá mu rodina, ta jeho matička, že su já chudobná pro něho děvečka. Dyž su já chudobná pro vašeho syna, můžete si zajet pro paní do Vídňa. Pro paní do Vídňa, hraběnku bohatú, ja, co chodívává po ptáňú v sobotu.

Sušil 1884 | Kdo gořalku rad pijava (17%)
Kdo gořalku rad pijava, nerad domu chodívava, potřebuje ludi k tomu, co by ho dovedli domu. Dva ho drža za ramena, aby nepad na kolena, třeti mu pověda drahu, keru ma dať napřed nohu.1) A když přijde do staveni, dava slupu pozdraveni. Pozdvihuje k nebi oči, cely svět se pod nim toči.2)

Erben 2/029 | Děvčátko maly (15%)
Děvčátko maly po poli chodí, hledá sobě bylinečku, hlava mu bolí. Bylinko malá! kdybych tě znala: jistě bych si mládenečka přičarovala. Ale ne všecky, jenom jednoho: vybrala bych sobě ze sta nejvěrnějšího.

Sušil 0280 | Okolo Hodolan (9%)
Okolo Hodolan chodníček jako dlaň; a kdo ho ušlapal? Syneček choďa tam. Přišel pod okýnko: Spíš-li, má Hanýnko, spíš-li či co děláš, že mně neotvíráš? Tatíček uslyšel, z bílého lůžka vstal, ostrý 1) meč vytáhnul, synkovi hlavu sťal. Ach, tato, tatíčku, co ste udělali, že ste šohajovi hlavěnku uťali? Hlavičku sem uťal, do Dunaja hodil, a to pro tě, dcero má, že za tebú chodil. Pusťte mě, tatíčku, k Dunaju na trávu, abych tam spatřila synečkovu hlavu. Synečkova hlava po Dunaju plyve a za tú hlavičkú štyry krápě krve. Za tymi krapjami klobúček s pentlami, a za tym klobúčkem botky s ostrohami. Za tymi botkami truhelka s pokrovem, a při tej truhličce štyřé mládencové. A nad hrobem stála, žalostně plakala, chudobným žebráčkom almužnu dávala. Dceruško, dceruško, nežel synka toho, můžeš sobě vybrat z tisíca jednoho. Dybych si vybrala z tisíca jednoho, nedostanu předce šuhajíčka svého. 2)

Sušil 0175 | Hajičku hajičku (9%)
Hajičku, hajičku, si pěkny zeleny; leži tam syneček, cely poraněny. Dyby ja věděla, že tě hlava boli, poslala by ja ti někaj pro dochtory. Něchcu, ma děvečko, dochtorovej masti, už su porubane na hlavě me kosti. Dyby ja věděla, že už musiš umřiť, dala by ja tobě košulu zlatem šiť. Nědavaj, děvečko, košulu zlatem šiť, klekni na kolena a pros Pana Boha, bych moh co spěš umřiť. Na hrobě klečela, žalostně plakala a bilym šatečkem oči utirala. Něplakaj, děvečko, o synka mrtveho, možeš sobě vybrať z tisica jedneho. A ja bych vybrala, až bych baj přebrala, něni žadny milši nežli ten najprvši.

Sušil 0966 | Prvšim rozem sem cě vidzěl (9%)
Prvšim rozem sem cě vidzěl, dys do pole hnala, [: hnedž si se mi ulubila, :] žes pěkně zpivala.*) Druhym rozem sem cě vidzěl, dys růže trhala, pytal sem cě o růžičku, tys mi ji nědala. Och, dalas mi ju, dala, vršek z ni’s urvala. Možeš poznać, můj synečku, že je laska mala. Třecim rozem sem cě vidzěl, dys lůžko scělala, pytal sem cě o peřinku, tys mně ji nědala. Oj, dalas mi ju, dala, peři’s z ni vybrala. Možeš uznać, můj synečku, že je laska mala. Štvrtym rozem sem cě vidzěl, dy jsi šata prala. Pytal sem cě o šatečku, tys mi ji nědala. Och, dalas mi ju, dala, mně ji něvyprala, možeš uznać, moj synečku, že je laska mala. Potem rozem sem cě vidzěl v kostele klečuce, němoh sem se ani modlić na tebě patřuce. Dybych tak byl Bohu služil jako, dzivča, tebě, byl bych davno svatym zostal s andělami v nebě.

Galko 1/224 | Ešte sa nevydám (9%)
Ešte sa nevydám, ej, ešte trošku dočkám, urobím po vôli, ej, mojim sivým očkám. Ešte sa nevydám, ej, bár len tej jaseni, urobím po vôli, ej, tej mojej materi. Ešte sa nevydám, ej, ani za dva roky, postelem si vankúš, ej, pod obidva boky. (Ešte sa nevydám, ej, štyri rôčky ešte; bola by ja blázon, ej, keď ma nikto nechce.) Preberala som si, ej, jako na tanieri, ver' som si vybrala, ej, strela mu v materi.