Sušil 0588 | Može tě synečku

65 words

Sušil 0588 | Može tě synečku (100%)
Može tě, synečku, može tě hanba byt, žes ty se naučil za ledačím chodit. Ledaco, ledaco ledačinú bude, a tebe, synečku, předce hanba bude. Chudobná děvečka ta statečku nemá, kde by ho nabrala, dyž rodičů nemá? Třeba sem chudobná, dyž su jen poctivá, ešče milý Pán Bůh pro mne statek chová. Ej, chová ho, chová a i chovat bude, pokud má hlavěnka vínek nosit bude.

Černík 1908 / 072 | Zašubraná Kačo (38%)
Zašubraná Kačo, na čo si mi, na čo, já robic ništ něviem, a ty si ledačo. Keď si ty ledačo, něscem ledačeho, bolo by mně haňba sedac podla teho. Něboj sa mňa, něboj, móžeš sa mňa něbác, móžeš svoje dvére slamečkú zapierac. Trebár si já pójdzem na hrachové strúčky, já len sa nědotkněm vašich dverí klučky. Prídzi k nám, šohajko, alebo len odkaž, zkázanie rada mám, jako bys prišol sám. Prídzi mňa, šohajko, dněs večer naščivic, na naše okénko ručenku položic. Ně tak na okénko, jako na srdénko, prídzi mňa pocešic, švarný šohajenko.

Černík 1908 / 130 | Zeleňaj (35%)
Zeleňaj, zeleňaj, zeleňalo by sa, škaredé ledačo vydávalo by sa. Zeleňaj, zeleňaj, trávenko na lúce, jak sa mám zeleňac, keď je kosa v ruce?

Erben 2/347 | Pověz mně má milá rozmilá! (20%)
Pověz mně, má milá rozmilá! proč ti paňmáma brání? „Brání mně pro tebe, potěšení moje, že nemáš pole žádny.“ Ač nemám políček ani luk, přece jsem na světě rád může mně pán Bůh dát, že budu milovat děvče jak karafiját. Karafiját pěkný červený ten svoji krásu mění: ty pak myslíš sobě, potěšení moje, že už nad tebe není. Dost jsem se za tebou nachodil, dost jsem já pro tě vystál: když jsi mi od Boha souzena nebyla, přece jsem tě nedostal. Když jsi mne pro lásku nechtěla, pro statek o tě nedbám: když jsi mne nechtěla, má milá rozmilá, pošlapu cestu jinam! Pověz mně, och má znej milejší! proč pak tě váši brání? „Bráni mě pro tebe, můj chlapče! že nemáš pole žádny.“ Třebas já pole, luky neměl, přece jsem na světě rád: pán Bůh mně může dát milovat dívčici jak krafíját. Což pak se, má milá, domníváš, že jsi ty sama v světě? nejedna matička dceru má, že jako růže květe! Což pak se, má milá, domníváš, že se tě budu prosit? když ještě císař pán koně má, kterej mě může nosit!

Erben 2/279 | Na horách dolinách (19%)
Na horách, dolinách sil jest Jeníček hrách; a ta jeho milá lusky tam trhala. Když jich natrhala, sedla na mezičku; čekala, volala: „Můj zlatej Jeníčku!“ Kolik těch lustiček z fěrtoušku vyndala, tolik, tolikráte sobě zavzdychala. Kolik z těch lustiček zelených zrniček, tolik, tolik z očí vylila slziček. „Vždy jsi mně sliboval, že ty si mne vezmeš, jen až pod háječkem žito jaří sežneš. Žito’s jaří sežal, mne jsi přece nevzal: bodejž tobě pán Bůh žádné štěstí nedal. Žádné štěstí nedal na tom tvém statečku, že jsi mne oklamal chudobnou děvečku. Chudobná děvečka, 1) což ta mnoho zkusí! ta každičkou křivdu tiše snášet musí.“ 1) Chudobná děvečka ta ničehož nemá, jenom tu poctivost, kterou si zachová.

Sušil 0457 | Bohoticí mládenci takovi só (18%)
Bohoticí mládenci takovi só, chudobnýho děvčete si nevšímnó. Po bohatéch vočma točí: Chudobná děvčico, jdi mně z vočí. Už sem se já, synečku, dověděla, co na mě tvoja máti namluvila; za nevěstu že mě nechce, že sem já pro tebe špatný děvče. Vožeň se ty, synečku, s Pánem Bohem, a já tobě na statku nésu roveň; na poctivosť su ti rovná, na péchu, na statek néni možná.

Sušil 0587 | Můj milý Janičku (18%)
Můj milý Janičku, černé oči máte, a já se vás bojím, že mě oklamáte. Neboj se, Nanynko, mého oklamání, nedal by mně Pán Bůh žádné požehnání. Žádné požehnání na mojem statečku, že sem já oklamal chudobnú děvečku. Chudobná děvečka, ta jiného nemá, jenom tu poctivosť, kerú si zachová.

Bartoš 1901 / 0800 | Od Korła vojáci (18%)
Od Korła vojáci, pěkné očka máte, [: aľe sa já bójím že ňa okłamáte. :] Neboj sa, děvečko, mého okłamaňá, [: nedał by ně Pámbů, svého požehnáňá. :] Svého požehnáňá, na mojém statečku, [: že sem já okłamał chudobnú děvečku. :] Chudobná děvečka, ta statečku nemá, [: enom tú poctivosť, kerú si zachová. :]

Sušil 0586 | Čí je to děvčina (18%)
Čí je to děvčina s modréma očima? Přinesla do mléna tři vrtle ječmeňa. Prosila mynáře, by jí nebral méta, že mu dá huběnku dneska lebo zétra. Huběnku mu dala, méto jí předce vzal. Bodé tě, mynáři, Pán Bůh ščestí nedal. Pán Bůh ščestí nedal na tvojem statečku, že si ty ošidil chudobnó děvečku.

Erben 3/181 | Mňžeš mně ženuško (17%)
Mňžeš mně, ženuško, poděkovat, že jsem tě naučil déti chovat, děti chovat, kaši vařit: ještě tě naučím hospodařit.

Bartoš 1901 / 0547 | A v tech Mikuľčicách tam je (17%)
A v tech Mikuľčicách, tam je dobře, majú tam devčata v každém domě; méł sem tam jednu, chodíł sem za ňú štyry neděľe. Po štyry neděľe ve dně, v noci, jako tá rybička po potoce; ešče půjdu ráz a zeptám se vás, mám-ľi přijít zas. Nechoď k nám víc, švárný šohajíčku, zbraňujú tatíček aj s mamičkú; brání tatíček, mamička nedá, že su chudobná. Neděłaj si, miłá, z toho pranic, dyby ich bránilo na stotisíc; Pámbů statek má, a on nám ho dá, dyž budeš hodná!