Bartoš 1901 / 0384 | Ej hora hora

46 words

Bartoš 1901 / 0384 | Ej hora hora (100%)
Ej hora, hora, zeľená hora, [: a z téj horičky, dosi ňa vołá.:] Ej vołá, vołá, gaľanka moja: [: Poď sem, šohajku, sem sama doma.:] A já nepůjdem, néni ně možná, [: mosím napásti, do rána koňa. :] Koňa napásti, dřevo odvésti; [: už ťa, ma miłá, už ťa mám dosti.:]

Galko 1/397 | Ej, hora, hora, zelená hora (38%)
Ej, hora, hora, zelená hora, tam z tej horenkv kdosi ma volá. Ej, volá, volá Anička moja: pod k nám, šuhajko, sama som doma. Ej, doma, doma u mej mamičky, pod k nám, šuhajko, napást koníčky. Nemôžem, milá, dneská k vám prínsti, mosím si doma kone napásti. Koníčky napást, trávičky nažat; neni vec možná všecko vykonat.

Sušil 1638 | Dycky mně bývalo (36%)
Dycky mně bývalo veselé vyjití, a včil mně zarostla cesta modrým kvítím. Stezka modrým kvítím, bílou jetelinou, všecí mně zbraňujou chodit za děvčinou. »Pověz mně, synečku, kdo tobě v čem brání?« Zbraňujou, zbraňujou ti perštenští páni. Oni na vojáka mě odvesti dali, že mně budou svědčit véložky červený. Véložky červený, pojedu na koni, spomenež, má milá, na mé milování. Na mé milování, na mou věrnou lásku, až já si povedu koňa na řetázku. Koňa na řetázku, po straně palásek už jsem se oženil beze všech ohlášek. Já jsem se oženil, a ty ses nevdala, na koho, má milá, na kohos čekala? Na tebe, synečku s modréma očima, byla bych pro tebe do vody skočila.

Bartoš 1901 / 0139 | Jedna hora dve hory (11%)
Jedna hora, dve hory, dve horičky zeľené, do ně budzě obímaci, moje ľíčka čjervené. Obímał by ích Adam, aľe si ho něžjádám; obímał by mi ích Janko, aľe je on daľeko. Sedaj, miłá, na koňa, pojedzěme do poľa, pojedzěme na tú łúčku, dzě je ľipka zeľená. Pod tú ľipkú studnička, je tam dobrá vodička, sľézaj, miłá, sľézaj dołů, napojíme koníčka. Miłá s koňa sľézala, dał í Pámbů pachoľa, o Bože mój, prebože mój, de je moja słoboda! Słobodenka, słoboda, néni každému voľná, enom tomu synečkovi, kerý sedá na koňa.

Galko 1/363 | Ej. o ráč, oráč, nedobre seješ (11%)
Ej, oráč, oráč, nedobre seješ, zasial si žitko, zišiel ti oves. Zasial si oves, zišla pšenička; čože je lepšie, ako ženička. Ej, hora, hora, zelená hora; ktože ma do tej horičky volá? Volá ma, volá frajerka moja, že mi napasie vranného koňa.

Černík 1908 / 196 | Za hory (10%)
Za hory, horičky zašli mi koníčky, běž mi, milá, pre ně, mňa bolja nožičky. Já pre ně něpójdzem, já tvoja něbudzem, něch ci pre ně idze, kerá tvoja budze.

Galko 1/036 | Ej, hory, hory, dve horičky zelené (10%)
Ej, hory, hory, dve hôričky zelené, dve hôričky zelené, ej, ktože bude dnes navečer milovať moje líčka červené? Ej, príde Janko, moje srdce milené, moje srdce milené, ej, iste príde, a ten bude celovať moje líčka rumenné.

Černík 1908 / 166 | Bolo nás jedenásc (10%)
Bolo nas jedenásc od jednéj mamičky, vzali nás na vojnu, dali nám šabličky. Bolo nás jedenásc, nězhynul žjadný z nás, a to šetko preto, keď bol Pámbo pri nás. Horenka Chabová, zbojnická komora, keď sa rozeleňá, ta šetkých vychová. Horičky zelené, to sú naše žita, něpójdzem od miléj, šak ešče něsvitá. Něpójdzem od miléj, až budze bielý dzeň, až mi ludzja reknú, hdze si bol, potukeň.

Smutný 35/002 | Sadila sromečky u horičky zelenej priletěj (10%)
Sadila sromečky u horičky zelenej, priletěj ju nej fták (halekačka)

Bartoš 1901 / 1205b | Skoro ráno łaštověnka ľítá (9%)
Skoro ráno łaštověnka ľítá, než słúnečko vychází, podívaj sa, švárná gaľánečko, jak sa miłý prochází. Prochází sa po městě rynečku, má koníčka vraného, podívaj sa, švárná gaľánečko, jak si sedá na něho. Na vraného koníčka si sedá, vołá na svú miľenku: Poď sem, moja ze všech najmiľéjší, poď ně podat ručenku. Já ti pravéj ručenky nepodám, nemohła bych zapomět, pokerúc bych si na ťa spoměła, moseła bych płakat hneď. Ešče jednú jednú, jednučičkú, podívám sa na svú gaľánečku, jak ona sa z inýma miłuje a mně boľí srce mé. Boľí, boľí, žałovat sa nesmí, naša łáska vyjevit sa nesmí, ani nám to dovoľeno néni, že my možem byt svoji.

Bartoš 1901 / 0473 | (9%)
1. Poď sem, synečku, cosi ti povím, já sa ťa zeptám, koľik je hodin. Jedna hodina s půłnoci biła, dyž mňa má miłá vyprovodiła. Vyprovodiła až do hájíčka, tam sme słyšeľi zpívať słavíčka. Zpívaj, słavíčku, zpívaj veseľe že my budeme svoji manžełé. 2. Ach hory horečky, ach hora, hora, zpoza horečky cosi mňa vołá, ach vołá, vołá, gaľánka moja poď sem, synečku, sama su doma.