Bartoš 1901 / 0876 | Dołů dołů môj veneček zeľený

93 words

Bartoš 1901 / 0876 | Dołů dołů môj veneček zeľený (100%)
Dołů, dołů, môj veneček zeľený, nebudeš ty na méj hłave nosený. Bar bych sceła, bar nesceła, nemôžem, słožiła som svôj panenský pred knezem. Ešče sa vás, má mamyčko, pýtat mám, s vamy-i já, má mamyčko, bývat mám? Ne, dceruško, moja myłá, ne se mnú, koho si si vyvoľiła, ten s tebú. A já som si vyvoľiła z růže kvet, radšéj ho mám, má mamenko, ľež ten svet. Upečte my, má mamenko, ten kołáč, už já idu, má mamyčko, preč od vás. Upečte my, má mamyčko, veľiký, už já idem, má mamenko, na veky.

Bartoš 1901 / 0877 | Dołů dołů mé špendľíčky skľeněné (39%)
Dołů, dołů, mé špendľíčky skľeněné, něbudzěcě na méj hłavě nosené. Dołů, dołů, mój víneček zeľený, něbudzěš ty na méj hłavě nosený. Dołů, dołů, mé pantľičky hedbávné, něbudzěcě na méj hłavě nosené. Dołů, dołů, má šatečka bjéľená, něbudzěš ty na méj hłavě nosená. Dołů, dołů, má paretko pérová, něbudzěš ty na méj hłavě nosená. Dołů, dołů, mé podvazky bjéľené, něbudzěcě na méj hłavě nosené. Dołů, dołů, mój vrkoček zeľený, něbudzěš ty na méj hłavě nosený. Z jednéj strany vetérečok povjévá, z druhéj strany mój tacíček pozjérá. Ešče sa já méj maměnky opýtám, s vámi-ľi já, vy maměnko, bývac mám? Ně, ceruško, ně céro má, ně se mnú, keho si si vyvoľiła, ten s tebú. A já som si vyvoľiła z růže kvet, ľepší je ten, mój Janoško, ľež ten svet. Čo ty baby na mně majú hojdanom? Ze mňa strašidło spraviły, Bože mój! Po zaplétání. Hore, hore, má kontuľka bjéľená, už ty budzěš na méj hłavě nosená. Hore, hore, mé šnórečky bjéľené, už budzěcě na méj hłavě nosené. Hore, hore, muój ručníček červený, už ty budzěš na méj hłavě nosený. Hore, hore, mé foremky červené, už budzěcě na méj hłavě nosené.

Černík 1908 / 313 | Dolu (11%)
Dolu, dolu, mé špendlíčky perlové, něbudzece na méj hlave nosené. Dolu, dolu, mój veneček zelený, něbudzeš ty na méj hlave nosený. Dolu, dolu, má paretka perlová, něbudzeš ty na méj hlave nosená. Dolu, dolu, mé pantličky hadbávné, něbudzece na méj hlave nosené. Dolu, dolu, mój vrkoček zelený, něbudzeš ty na méj hlave nosený. A to šetko pre milého švarného, berem si ho za manžela verného. Čo ty baby na mňa majú, hajdanom, čo mňa telko oškubajú, Bože mój. Rády by mi vienek vzaly, hajdanom, rády by mi čapec daly, Bože mój. A to šetko pře milého švarného, berem si ho za manžela verného. Z jednej strany vietérenko povievá, z druhéj strany má mamička pozierá. Ešče sa já svéj mamičky opítám, s vama-li já, má mamičko, bývac mám. Nie, céro má, nie, céro má, nie se mňú, keho si si vyvolila, ten s tebú. Hore, hoře, má kontulka plácená, už ty budzeš na méj hlavě nosená. Hore, hore, mé šnorečky bielené, nž budzece na méj hlave nosené. Hore, hore, mój ručníček červený, už ty budzeš na méj hlave nosený. Hore, hore, mé končeky červené, už budzece na méj hlave nosené. A to šetko pre milého švarného, berem si ho za manžela verného. Moje vlásky, čirné vlásky, hajdanom, něbudzece zapletané, Bože mój. Něbudzece zapletané, hajdanom, leš budzece otáčané, Božo mój. A to šetko pre milého švarného, berem si ho za manžela verneho.

Bartoš 1901 / 0423 | (11%)
1. Co sem sa pod oknem nastáł, studenéj voděnky naptał, nesceła miľenka stati, studenéj voděnky dati. Ani k nám, šohajku, nechoď, ani si muziky nevoď, nebudem gaľánka tvoja, nedá ně mamička moja. 2. Nechce ňa děvečka žádná, že je má kapsička prázná, půjdem já od panny k vdově, naplním kapsenky obě. Do jednéj nasypem hrachu, do druhéj nasypem maku, do tretí nasypem zelí, aby ňa děvčátka chtěły.

Bartoš 1901 / 0878 | Dyž do komory v kročiła (11%)
[: Dyž do komory v kročiła, :] zeľený vínek, złatý prstýnek słožiła. [: Słožiła tě ho na stoľe, :] vezmi ho k sobě, mý černooký pachoľe. [: Pachoľe brało, zpívało, :] červený ľíčka, černý očička płakały. [: Dvanást trubačů trúbiło, :] a to se všecko, mýmu miłýmu ľíbiło.

Bartoš 1901 / 0580 | Dyž's ty ňa nesceła (11%)
Dyž's ty ňa nesceła, měłas ně povědět, že tvé čérné jočka nescú na mňa hľedět. Co je ňa po tobě, po téj tvojí hubě, dyž ně ukazuješ hałúzku na dubě. Co je ňa po tobě po tvéj pěknéj krási, dyž sú ostrihané moje čérné vłasy.

Bartoš 1901 / 1284 | Słóžiła dívka (11%)
Słóžiła dívka u poľesnýho, nechtěła ídať chľeba režnýho. Vyľezła na pec, naduła hubu: Pane poľesné, já tu nebudu.

Bartoš 1901 / 0561 | Pred nami je stromeček zeľený (11%)
[: Pred nami je stromeček zeľený, :] [: na nom zpyévá słávyček vesełý; :] počuj, myłá, jak ten słávyk zpyévá, od ľubosci šetek svet rozľiéhá. [: Čo si, myłá, čo si taká smutná? :] [: či ty škodý vodenka studená? :] Neškodzí my vodenka studená, ľež ty chłapci, čo to za mnú chodá. [: Ked já budem ve vojne bojuvat, :] [: chto my bude na dome gazduvat? :] Mám já brata mładšího od sebe, nech gazduje mne aji pre tebe. [: O, mamyčko ved my on sľubuje :] [: že my veru za ným dobre bude; :] never, dcero, never słovám płaným, sľubujeć on dokaľs nenye za ným. [: A ked ta ráz do ruky dostane, :] [: bude ta byt dokaľ neustane, :] aj též vás tatýčko tak býjali, aľe ste jich preca rády maľi. [: O mamyčko, ved ma pekne vołá, :] [: ved som mu aj pérenko uviła :] tak mu svečí to pérenko ve dne, jako jeho byéłé ľíčko ke mne.

Bartoš 1901 / 0791b | Ked som išeł pres Pyéščany (11%)
Ked som išeł pres Pyéščany, postreteł som tri panny; chceł som jim dat pekné pozdravený, ony ne dakovały. Jako ty já dakovat mám, já sa na teba hnevám, privedełs ma o zeľený venec, já ho posavad nemám. A ja som ta neprivédeł, privedła si sa sama, pojałas ma za pravú ručičku: Pod môj myłý, pod s nama. Dávał som ty złatý dukát za ten jeden nocľah tvôj, abys, myłá, sebe nemysľeła, že som já boł frajer tvôj. A já nescem žáden dukát, any žanné penáze, ľež som ta já, myłá duša moja, sceła maty za muža. Ked si ma ty sceła maty, mała si sa šanuvat, mała si sa s inými młádenci po muzigách netúłat.

Bartoš 1901 / 0602 | Ore šohaj ore (10%)
Ore šohaj, ore na vysokéj hore, jeho žuté vłásky veter prefukuje. Jeho žuté vłásky złatú farbu majú, jako ty dzyéučence na mna pozyérajú. Nepozyéraj na mna, šak nepôjdeš za mna, pozyéraj jiného, čo pôjdeš za neho. Za jiného pôjdem, teba ľúbyt budem, na teba, môj myłý, nykdy nezabudem. Čoby si, má myłá, čoby si robyła, jiného bys sceła a mna bys ľúbyła?

Bartoš 1901 / 0553 | Včéra před večerem (9%)
Včéra před večerem, ked sem vodu brała, šohajova mama na mňa zavołała. Podaj ně, ceruško, téj studenej vody; šak ten můj syneček dávno k tobě chodí. Vody sem podaľa, syna ně nedała, šohajova mati cigánkú ostała. Keby ně ho dała, týdeň bych í žała, ešče bych í za to mamičko říkała. Aľe ně ho nedá, že sem hrubě bľedá, šohajek červený, až ho barva mění. Šohajova mama, dycky na mňa repce, že ně kupovaľa po toraľi čepce. Po toraľi čepce, po złatém kaničky. To były kaničky od mojéj mamičky. Šohajova mati, veliká cigánka, bodaj í narostła na hłavě pohanka. Dal by ně to Pámbu, kebych í ju žała, ľehe*) by sem í ju s koreněm trhała. Šohajova mama, na mňa odkázała, abych na jejího syna nečekała. Chudobná děvečka v chudobě chovaná, ľepší, ľež bohatá, jak kráva rohatá. A já sem í dała takovú otázku: nech si ho uváže doma na retázku. Doma na retázku, na hedbavnú šňůrku, aby í nechodił za chudobnú dívkú.