Bartoš 1901 / 0656 |

Sbírka písní:
Bartoš 1901
  
Seznam písní ve sbírce:
  

4'A {8''xC 8''xC } / 4''xC 4'A / 4'B {8''D 8''D } / 4''D 4'B / 4'A {8''xC 8''xC } / 4''xC 4'A / {8'B 8'B 8'B 8'A } / 4'xG 4'E / {8'A 8'xG }4'A / {8'B 8'A }4'B / {8''xC 8''xC 8''D 8''xC } / 4'B 4'A /
Označení místa : 
Text: 
1. Povězte vy ně, pani fojtová, ľesti tu była gaľánka moja – hojada, hojada gaľánka moja. Ona tu była, u dveří stáła, tancovat chtěła a mně se báła, hojada, hojada a mně se báła. Dybych já věděł, kdo s ňó tancováł, věru bych já mu záda zmaľováł, hojada, hojada záda zmaľováł. 2. Přes Javorníčky, só dva chodníčky, ukaž mně, miłá, svoje nožičky, hojada, hojada, svoje nožičky. Ja neukážu, nejsu tvůj blázen, ať my, šohájku, neco nedokážem, hojada, hojada, neco nedokážem. Až bych dokázał, tož bych byl svázán a do tmavého žałáře dodán, hojada, hojada žałáře dodán. A v tem žałáři by mně nechaľi, až by nade mnó děvčata płakaľi, hojada, hojada děvčata płakaľi.
110 words

Similar songs

Bartoš 1901 / 0656 | (100%)
1. Povězte vy ně, pani fojtová, ľesti tu była gaľánka moja – hojada, hojada gaľánka moja. Ona tu była, u dveří stáła, tancovat chtěła a mně se báła, hojada, hojada a mně se báła. Dybych já věděł, kdo s ňó tancováł, věru bych já mu záda zmaľováł, hojada, hojada záda zmaľováł. 2. Přes Javorníčky, só dva chodníčky, ukaž mně, miłá, svoje nožičky, hojada, hojada, svoje nožičky. Ja neukážu, nejsu tvůj blázen, ať my, šohájku, neco nedokážem, hojada, hojada, neco nedokážem. Až bych dokázał, tož bych byl svázán a do tmavého žałáře dodán, hojada, hojada žałáře dodán. A v tem žałáři by mně nechaľi, až by nade mnó děvčata płakaľi, hojada, hojada děvčata płakaľi.

Smutný 27/6/004 | Pres javornický štyry chodničký (25%)
Pres javornický štyry chodničký

Bartoš 1901 / 0798 | Jedna dvě tři štyry pět šest (23%)
Jedna, dvě, tři, štyry, pět, šest, sedum, osum, devět, deset, a jedenástá hodina, oj neboj sa ňa, má miłá! Dybych sa já teba báła, jakživ bych sa nevydała; ej dyž ťa čujem hovořit, ej hneď ti idem otevřít. Dycky sem ti říkávała, dyž sem s tebú sedávała, v téj našéj síni pod stěnú, že su já pannú poctivú! A včiľ, dyž ňa začepiľi, z méj hłavičky věnec strhľi, ej včiľ sa ti zdám škaredú, že néjsu pannú poctivú.

Bartoš 1901 / 0950 | Čí to chłapci (20%)
Čí to chłapci, čí to byľi, co to v našém šenku piľi? [: Od Váhu, od Váhu. :] Měľi oni košuľenky, měľi oni košuľenky z černého hedbávu z černého, [: z černého, hedbávu. :] Dybych já býł o tom věďéł, nebýł bych já v šenku seďéł, že moja ženička, [: že moja ženička hezká je. :]

Sušil 0132 | Když sem já byl mladý bylo (12%)
Když sem já byl mladý, bylo mně dvadcet let, býval mně po vůli, býval mně celý svět. A od tech dvadceti šlo mně ke třidceti, už mně počínaly mé líčka měňati. A od tech třidceti šlo mně k štyrydceti, už mně počínaly mé údy klesati. Od tech štyrydceti šlo mně k padesáti, už mia obsypaly moje drobné děti. Od tech padesáti bylo mně šedesát, už mně počínaly mé vlásky šedivjat. Od tech šedesáti bylo sedemdesát, už sem si já začal ten svět rozvažovat. Od sedemdesáti bylo osemdesát, už sem sa já začal húlečkú podpírat. Od osemdesáti bylo devadesát, už sem si já počal s malýma dětma hrát. Od tech devadesát už mně ide ke stu, už mně ukazujú ke krchovu cestu. A po tech sto letech ešče jedno leto, už mně rozžíhajte, moje děti, světlo. Do hrobu mia dajte, do hrobu tmavého, tam budu spočívat až do dně súdného. Tam vás, moje děti, všecky čekat budu, až na ten súdný deň přinde anděl s trúbú.

Černík 1908 / 119 | Kerá panna (10%)
Kerá panna stává z lože, červená je jako růže, červená je taková, kerá vienka zachová. A já som ho zachovala od večera až do rána, od večera tmavého až do rána bielého. A keď prišlo bielé ránko, prišla mamka pod okénko, staň, Janoško, staň vzhůru, verbujů ťa na vojnu. Bežce domů, má mamička, osedlajce mi koníčka, sedlajce mi vraného, budzem sadac na něho. Keď som na koníčka sadal, tatko na mňa takto volal: » S Pánom Bohom, synu mój, ťažko som ťa vychoval. « Choval som ťa z růže kvetom, včilej idzeš cudzím svetom, choval som ťa laliju, a včilej ťa zabijú. S Pánom Bohom , má mamička, s Pánom Bohom, mój tacíček, s Pánom Bohom, mamička, aj moja frajérečka.

Bartók III 1325b | Ešťe puojďem do cintera tmavého (10%)
Ešťe puojďem do cintera tmavého

Bartoš 1901 / 0697 | Daj Kačenko daj oběd (6%)
Daj, Kačenko, daj oběd, sem słužebný pachołek. Co bych já ho dávała, neni sem žena tvoja. Kebych nebył chodívał, k vám gaľánů vodívał, był bych si já, Kačenko, včiľéj s tebú voľívał. Dovédéł sem jedného kamaráda věrného, ja ten mi tak urobił, Kačenku si namłúvił. Aľe budeš banovať, prestanem k vám chodívať, zarostú k vám chodníčky zeľenými trávníčky.

Sušil 2031 | Co chce krkavec míti (6%)
Co chce krkavec míti, umí to nastrojiti, ponúkl on na ty hody šohaja do hospody. Káča mu vyčítala, koli mu grošů dala. A ty kluku za mé piješ a s jinýma tancuješ. Tož hospody zanechal a hned domů pospíchal. Šak ho neščestí čekalo, šest na něho číhalo. Jedna chytne za ruce, druhá sází lepance, ostatní ho přebírajú, záda mu prohýbajú. Dyž se ho dost nabily, do jamy ho shodily, a z tej jamy on, ubohý, nemohl vstat na nohy. Předce musel kleknúti, svůj klobúček smeknúti. O, panenky, prosím já vás, nezabite mne naráz.

Bartoš 1901 / 0005 | Neščasný Vsetínský zámeček (5%)
Neščasný Vsetínský zámeček, neščasný ten panský dvůr! Chodíł tam syneček, roztrháł krpeček, jeden cełý, druhý půł. Mamičko, de je vaša céra? Já ju přišéł navčívit; tři leta minuły, co sem í neviďél, já ju přišéł potěšit. Ceruška na kerchově ľeží, tam je její posteľka; nemysľi, synečku, švárný šohajíčku, že bude tvoja ženka. Ukažte ke kerchovu cestu, já sa na ňu podívám, žije-ľi tam ešče, černooké děvče, nech sa s ním rozhovárám. Dyž sem už na kerchov doběhł, uviďéł sem hrob nový; dvě růže červené, znamení ně dały: Tu ľeží potěšéní. Kdo to tady chodí po hrobě, a mé srce stłačuje? Chodí to syneček, švárný šohajíček, co tě věrně miłuje. Staň, miłá, z hrobu hłubokého, promłuv ke mně słovečko! Já bych ráda stała, k tobě promluviła, mám zemdľené srdečko.

Sušil 0502 | Dolino dolino (5%)
Dolino, dolino, dolinečko malo, co sem se nachodzil za dzěvčotkem darmo. Sporachuj, dzěvečko, sporachuj to sobě, kela jo chodničků udzělal jsem k tobě. Dyby sem jo měla chodničky rachovać, musela by sem jo lokajička chovać. Ně tak lokajička, ale pisařička, aby mně spisoval falešne slovečka.

Prohlížíte omezenou verzi databáze - pomozte nám databázi rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Usilovně hledáme spolupracovníky, proto je pro nepřihlášené uživatele k dispozici vždy pouze 5 položek vyhledávání.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.

V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!

Jan Koláček, autor projektu