Bartoš 1901 / 0002d | Ach už sem zešéł cełú Moravu

Sbírka písní:
Bartoš 1901
  
Seznam písní ve sbírce:
  

{8''G5 8''xF 4''G5 8''xF 8''E5 } / 4''D5 2''E5 / {8''C5 8'B4 4''C5 4'A4 } / 4'B4 4'G4 4- / {8''G5 8''xF 4''G5 4''G5 } / {8''A5 8-4.''xF 8''E5 } / 2''D5 4- / {8''G5 8''xF 4''G5 8''xF 8''E5 } / 4''D5 2''E5 / {8''C5 8'B4 4''C5 4'A4 } / 4'B4 4'G4 4- / {8''D5 8''C5 4''D5 4''C5 } / 4'B4 4'A4 4'G4 / {8''D5 8''C5 4''D5 4''C5 } / 2.'B4 / 2.'A4 / 0 6-
Označení místa : 
Reference: 
"Bart. I. 8, Suš. 484, Bart I. 34"
Text: 
Ach už sem zešéł cełú Moravu po Trenčín, po Trenčín, ešče sem neměl takéj gałánky [: jak mám včiľ,:] [; jak mám včiľ.:] Přeleťél ptaček přes javorníček škubáł tam mech, mech, mech, ach to ten ptáček, švarný zpěváček na peľech, na peľech. Zadała mamka svoju dcerušku do cizí krajiny, jak ju zadała, jí zakázala: ať k ní nechodí. Maměnka stará, dyž ráno stała ľeľuju zaľévať, kšo, kšo, kšo ptáčku, małý zpěváčku, złomíš mně ľeľuju. Dobře vám, mamko, dobře vám było ľeľuju zaľévať, aľe mně je zľe v cizí krajině ze złým mužem bývať.
80 words

Similar songs

Bartoš 1901 / 0002d | Ach už sem zešéł cełú Moravu (100%)
Ach už sem zešéł cełú Moravu po Trenčín, po Trenčín, ešče sem neměl takéj gałánky [: jak mám včiľ,:] [; jak mám včiľ.:] Přeleťél ptaček přes javorníček škubáł tam mech, mech, mech, ach to ten ptáček, švarný zpěváček na peľech, na peľech. Zadała mamka svoju dcerušku do cizí krajiny, jak ju zadała, jí zakázala: ať k ní nechodí. Maměnka stará, dyž ráno stała ľeľuju zaľévať, kšo, kšo, kšo ptáčku, małý zpěváčku, złomíš mně ľeľuju. Dobře vám, mamko, dobře vám było ľeľuju zaľévať, aľe mně je zľe v cizí krajině ze złým mužem bývať.

Bartoš 1901 / 0054 | Co sa stało v moravskéj krajině (17%)
Co sa stało v moravskéj krajině a to jístě v městečku Lanžhotě? Přišéł si zeť k otci pro peníze, avšak nešéł, chudák, odtáď více. Jsa napiłý, přišéł si z kuráže, řekł otci: Dajte ně peňáze! Aľe otec se synem ho łapľi a chudáku život odebraľi. Syn ho praščił po hłavě kopáľem, otec kopáł, a bíł neustáľe; on sa aľe víc nemohł bránit, połomrtvý ľežáł jako špaľík. Poslední słovo voláł o pomoc; tatíčku, nebijte, šak už mám dosť. Víc od něho žádný nic nesłyšel, až tak chudák z toho světa zešéł.

Sušil 1687 | Přes Bukovinku přelecěl ptaček (17%)
Přes Bukovinku přelecěl ptaček, [: škubal mech. :] Daj mi, dzěvečko, sladkej huběnky jako med. U starej roby jsu zimné nohy jako led. A u dzěvuchy sladké huběnky jako med. Přelecěl ptáček přes Javorniček, škubal mech. Komu to, ptačku? Tobě, vojačku, na pelech.

Bartoš 1901 / 0002a | Vdávała matka (17%)
Vdávała matka, vdávała céru, nedaľeko přes poľe, přikázała jí, zakázała jí: Nechoď, céro, víc ke mě. Uděłám se vtáčkem, vtáčkem, jeřábkem, a poľetím přes poľe, do naší zahrádky, na ty małý hřádky, na ty modrý ľeľuje. Má maměnka miłá, okýnkem se dívá, to na vtáčka jeřábka, jak on na nich sedí, na ňu smuťně hľedí, maminka se naň dívá. Aj vtáčku, vtáčku, vtáčku jeřábku, nełámé nám ľeľuje, jak nám jich połámeš, a ony mě zvadnó, kdo pak mě jich zaľeje. Dyž mě muž budí, palicó mě tuží: Stává, mrcho ľenivá! Dýž mě maměnka doma budívała: Stávé, ceruško milá! Céra si stěžuje, matka při ní płáče: Ach, ceruško, céro má, dybych tě radš, ditě, vychovała krytě, až do nynější chvíľe.

Bartoš 1901 / 0033 | Posłechněte máło (16%)
Posłechněte máło, co sa v pravdě stało; to s jednu ceruškú, Hudcovú Babuškú. Dyž słunečko miło měło zapadati, ubohé děvčátko bľížilo sa smrti. Dyž vyšła z Miłotic, k třetímu mostečku ten zlosyn ju popad za pravú ručičku. Bože můj, Bože můj! Co pak se to stało! Nemám tu žádného, jen tebe samého. Tatíčku, mamičko, otvírajte bránu, vezú vám Barborku cełú połámanú. Tatíček, mamička, jak ju uviděľi, z jejích modrých oček krév jí utíraľi. Na koho's, Barborko, na koho’s vołała, dyž ťa ta tyranská ruka mordovała? Byla bych vołała, na svého tatíčka, aľe sem nemohła promłúvit słovečka. Byla bych vołała, na svoju mamičku, ale sem nemohła otevřít hubičku. Tatíčku, mamičko, ostávajte s Bohem, za vaše chování pěkně vám děkujem. Za vaše chování, nohy ruce ľíbám; za vašu upřimnosť zapłať vám Pambů sám. Ostatní rodino, ostávajte s Bohem, za vašu uctivosť pěkně vám děkujem. Moje kamarádky, ostávajte s Bohem, nasaďte na můj hrob rozmarýnu kořeň. Rozmarýnu kořen, ľistí uzučkého, by ně pěkně voněł až do dňa súdného. Na Miłockém poľi růžička červená, ľeží tam Barborka krv'ú obarvená.

Sušil 2339 | Přijeli přijeli (12%)
[: Přijeli, přijeli :] ti Turci pohani. Zajali, zajali dvé mladé čeledi. Kačenku s Janíčkem, sestřičku s bratříčkem. Kaču do světnice, Janka do temnice. Sedum roků šila, oka nezmrúžila. Až na ten osmý rok očičko zmrúžila. Uzdál sa jí sníček, sníček neveselý. Že její bratříček ve velkém vězeňu hluboko pod zemjú.1) Rukama lámala, žalostně plakala. Co je ti, Kačenko, přepěkná švadlenko? A či je ti křivda od tych mojich dětí lebo od čeledi?2) A mně není křivda od tych vašich dětí, ani od čeledi. Ale je mně křivda od vašeho pána, čirého pohana. Vězí mně bratříčka v tom těžkém vězení, v tej tureckej zemi. Neplač ty, Kačenko, přepěkná švadlenko. Pána opojíme, klíče mu ukradem, temnicu odemknem. Klíče mu ukradli, temnicu odemkli. Dvanást vrat odemkla, žádného nenašla. Třinasté odemkla, tam bratříčka našla. Bratříčku můj milý, jsi-li ješče živý? Já jsu, má sestřičko, ale juž maličko. Moje bílé nohy po kolena v zemi. Moje ruce bílé po loktě uhnilé. V mojí bílej hlavě myši pelech majú. V mém bílém životě žaby řechotajú.3) Poďme, můj bratříčku, do svojí krajiny, ješče-i najdeme koho svej rodiny. Na záda ho vzala, k rodičům spíchala. Když k matce přijeli, noclehu žádali, sýra, chleba ptali.4) Sýra, chleba nemám, noclehu vám nedám. Chyba bych vám dala v tej pustej stodole, na tej shnilej slámě. Když bylo půlnoci, Janíček vody ptal. Sestra nemeškala, k matce hned běžela, od ní vody ptala. Jak já ti vody dám, dyž já žádné nemám? Kohútek zazpíval, Janíček umíral. Kačenka švadlenka hlasem zaplakala. Nebylo by mně žel, dybys mně byl umřel v tom těžkém vězení, v tej tureckej zemi. Ale’s ty mně umřel u maměnky mojí. V tej pustej stodole, na tej shnilej slámě. Súseda slyšela, hned k matce běžala. Súsedo, súsedo, co si ty za matka.5) Syn tvůj ti umírá v tej starej stodole, na tej shnilej slámě. Děti, moje děti, proč ste sa neznali? Šak sme sa dost znali, mamičkú vás zvali, noclehu žádali, sýra, chleba ptali.

Sušil 1328 | Zadala máti zadala dceru (12%)
Zadala1) máti, zadala dceru daleko od sebe,2) zakázala jí, přikázala jí: Nechoď, dcero, ke mně. Já se udělám ptáčkem jařabým, poletím k maměnce,3) a sednu si tam na zahradečku na bílú leluju. Vyjde maměnka: Co to za ptáčka? Tak vesele zpívá, jak zpívávala má dcera milá, dyž doma bývala. Ei, kšohej, kšohej, ptáčku jařabý, nelámaj leluje!4) Jak mně ju zlomíš a nedolomíš, ona mně uvadne.5) Nepřišla jsem já, maměnko milá, leluje lámati, ale sem přišla, maměnko milá, sobě stěžovati.6) Dobře vám bylo, maměnko milá, leluju saditi, ale mně je zle, maměnko milá, se zlým mužem býti. Nechoď, dcero má, nechoď, má dcero, křivdu žalovati. Když jsi to chtěla, to jsi se, dcero, měla nevdávati.

Bartoš 1901 / 0067e | Jede forman maninú (11%)
[: Jede forman maninú :] [: zbójník za ním březinú.:] [: Počkaj, forman, nenáhľaj,:] [: štyry koně vypřahaj.:] [: A pátého vraného,:} [:já si sednem na něho.:] [: Ja ked si ty taký pán,:] [: vypřahaj si koně sám.:] [: Keby było při poľi,:] [: nebył bych ti po vůľi.:] [: Aľe že je při horách,:] [: při zbojnických komorách.:] [: Vy by ste ňa zabiľi, ] [: do chrastiny hodiľi.:] [: Děti by ňa płakały,:[ [: že tatíčka neznały.:] [: Žena by ňa želeła,;] [: že se mnú máło žiła.:]

Smutný 03/060 | Měł sem já galánek až ně (11%)
Měł sem já galánek až ně było haňba

Bartoš 1901 / 0002c | Vydała mati vydała céru (9%)
Vydała mati, vydała céru daľeko přes poľe, přikázała jí, zakázała jí: Nechoď, cérko, ke mně. Já sa uděłám ptáčkem jařabým, poľetím přes poľe, a tam si sednu na zahrádečku, do modréj ľeľuje. Hukša, héj hukša, ptáčku jařabý, s téj modréj ľeľuje, ty mně ju zkazíš, ty mně ju złámeš, kdo ně ju zaľéje. Já sem nepřišła, maměnko moja, ľeľuju łámati, aľe sem přišła, maměnko moja, vám sa žałovati. Maměnka stójí, hłavěnkú kývá: staň, ceruško miłá! A muž ně budí, paliců cúdí: staň, mrcho lenivá! U méj maměnky, vařívały sa z rána masné pěry a muž: ně dává nekdy k snídaní pohłavkové střeły.

Bartoš 1901 / 0002b | Vydala matka (9%)
Vydala matka, vydala céru daleko široko; rozkázala jí, přikázala jí: Nechoď, céro, domů. Já se udělám ptáčkem jeřabým, k maměnce přiletím do zahrádečky, a tam si sednu na krásnú leluju. Maměnka příjde, zháňat mně bude s téj modrej leluje: Šo, ptáčku jeřabý, ty mě ju zlomíš, ona mně uvadne! Já sem nepřišla, maměnko milá, leluju lámati, ale sem přišla, maměnko milá, křivdu stěžovati.

Prohlížíte omezenou verzi databáze - pomozte nám databázi rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Hledáme spolupracovníky, proto je pro nepřihlášené uživatele k dispozici vždy pouze 5 položek vyhledávání.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Každých 10 opravených textů (méně než hodina práce) prodlouží Váš plný přístup do databáze o jeden měsíc.

V případě zájmu o spolupráci napište prosím správci databáze Janu Koláčkovi skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!