Sušil 0995 | Haničko hubičko dé trošku

82 words

Sušil 0995 | Haničko hubičko dé trošku (100%)
Haničko, hubičko, dé trošku červenéch jabliček z fěrtošku. Kdes ty jabka natrhala? V zeleným hájičku na stromečku. Ty včil miluješ jiný chlapce, já už vím, že mě nemáš v lásce. Jen povídé, nezapíré, dyž nésem tvůj milé, prsteň mně dé. Co se mám pro milýho trápit? Volím já jemu prsteň vrátit. Já ho vrátím, já mu ho dám, za jedneho chlapca deset jich mám. Měla sem milýho, už nemám, kerak jinýho zas vydělám? Jinýho mně bude snadně; zatřasu višinkó, on mně spadne.

Sušil 0980 | Za našéma humnama (22%)
Za našéma humnama na té našé roli, napásá tam syneček [: štyry koně vraný. :]*) Napásá jich, napásá, pěkně přistroja se, a jeho galanečka pachole mu nese. Nese ti mu ho, nese v tém bílým fěrtóšku: To máš, milé synečku, svó miló dceruško. Prosil ti ju pro Boha, pro Boha živého: Nesváďé toho na mně, sveď to na jinýho. Na jinýho nesvedu, měla bych velké hřích, kdo panenku vošidí, ten se ju musí vzít. A já se tě nevezmo, já tě radš zaplatím, saméma tolarama tobě se vyplatím. A čítal jí jich, čítal na dubovým stole: Poď se, milá, podívat, brzo-li dost bude. Dybys mně jich načítal co písku drobnýho, přece mně nazaplatíš věnca zelenýho.

Sušil 1518 | Stojí hruška v sadě (21%)
Stojí hruška v sadě, vrch sa jí zelená, pod ňú sa Janíček s Andulkú v karty hrá. Tak sa oni hráli, až sa rozehráli, od velikej lásky obá dvá zaspali. Andulka zaspala na červeném líčku, zaspal Janíček na bílém fěrtošku. Zaspíval slavíček v zeleném hájíčku, probudil Janička, Janošek Aničku.1) Staň, Andulko, hore dojit krávy svoje, než si jich podojíš, kravač ťa užene. Dočkaj mia, kravačku, pod zeleným hájem, zaspala sem krávy se švarným šohajem. Dočkaj mia, kravačku, za tu našú stěnú a já ti vyženu krávu nedojenú. Dočkaj mia, kravačku, v zeleném háječku a já ti uviju k neděli voničku.

Galko 1/034 | Vychodí slniečko spoza lesy (19%)
Vychodí slniečko spoza lesy, už mňa v tom Liptove nič neteší; tešilo mne, ale už nie, azda ma poteší nekde inde. Včera mi má milá odkázala, žeby mi polovic srdca dala; pýtal som ho, nemala nôž, chcel som jej požičať, nechcela už. Čo si mám pre lásku srdce trápiť, volím ja svej milej prsteň vrátiť; vrátim jej ho, ja jej ho dám, keď jeden utratím, desať jich mám.

Galko 1/252 | Čie je to dievčatko na tom vŕšku (15%)
Čie je to dievčatko na tom vŕšku, má ono gombíčky na kožušku? Čieže je to, moje je to, chodil som ja ku nej celô leto. Dal som jej peniažky na čižmičky, ono si kúpilo pantofličky. Nekupuj to, drahô je to, nie je to na zimu, len na leto. Kúp mi ty, šuhajko, čo ťa prosím, červenú stuštičku rada nosím, červená je ako iskra, veď som ja, šuhajko, tvoja istá. Nejdem si pre lásku srdce trápiť, idem ja milému prsteň vrátiť; vrátim mu ho, tam mu ho dám, jednoho opustím, desať ich mám.

Galko 1/204 | Už som bol za mostom (14%)
Už som bol za mostom, musel som sa vrátiť; [: milá duša moja, :] nedaj sa mi trápiť. Keď som neni hoden, abys’ma ľúbila, [: však som nezaslúžil, :] abys’ ma trápila. Trápi ťa, môj milý, trápi ťa nevôľa; [: bodaj ťa trápila, :] kým nebudem tvoja.

Sušil 0472 | Co to máš děvečko (13%)
Co to máš, děvečko, co to máš za krásu? Dyž na tě pohlednu, celé se zatřasu. Co to máš, děvečko, co to máš za líce? Dyž na tě pohlednu, zabolí mě srdce. Co to máš, děvečko, co to máš za ruce? Dyž za tebó přindu, domů se mně nechce. Co to máš, děvečko, co to máš za pasem? Červené šáteček, vyšité harasem. Co to máš, děvečko, co to máš za ňadry? Dvě červený jabka, aby mně nezvadly.

Sušil 1289 | Děvečka chudobná (13%)
Děvečka chudobná, šohajek nic nemá, ja, nech se seberú, Pán Bůh jim požehná. Pán Bůh jim požehná požehnáním svatým, dá jim všecko dobré tak jak tem bohatým. Děvečka vyšije, šohajek vymlátí, ach, Bože, rozbože, ti budú bohatí. Někteří se sberú velice bohatí, za rok, za dvě leta všecko se potratí. A já sem syneček, třeba já nic nemám, ale sem syneček, že si zas vydělám.

Galko 1/069 | Hej, lepšie na doline (13%)
Hej, lepšie na doline, jako na rovine; hora ma počuje, nič nevyžaluje. Hej, nieto krajšej hory, jako je jedlová, či v lete, či v zime, vždycky je zelená. Hej, keď sa moje ovce po holi rozpasú, len na ne zahvízdnem, zvončeky zatrasú. Hej, hore sa, ovečky, hore z dolinôčky, nech šija zakrešem ohňa do fajočky. Hej, už som si zakresal, ale mi zahasol, ej, ovečky moje, už som vás odpásol.

Černík 1908 / 223 | Ej sivé volky (13%)
Sivé volky sivé, majú rožky krivé, poženěm ich, poženěm, ej, na lúčky zelené. Pasú sa volky, pasú, až sa lúčky trasú, keď sa volky napasú, klobúčkom si zatrasu a pójdzem medzi chasu. Tam na zelenéj lúce, tam pase Janko junce, a já som ich počúval, a já som ich počúval, ej brinkaly jim zvonce.

Sušil 0996 | Sem synek svobodný (13%)
Sem synek svobodný, sem k světu podobný, [:sem syneček jako vták, :] pomiluja nechám tak. Pro jedno koření nezhyne stvoření, rozmarýn, levandula, to mně vyrůstá doma. Hruštičkou zatřasu, děvčátek natřasu, děvčátek jako kvítí, všady mně slunce svítí.