Černík 1908 / 118 | Ženy

55 words

Černík 1908 / 118 | Ženy (100%)
Ženy, ženy, poradzce mi, šak vy viece, jako je to se zlým mužom na tom svece, se zlým mužom zlé bývaní, ani mi to vyslovici možná nění. Indá som já bývávala prvňá v tanci a včilej už mosím sedzec na kraj peci, na kraj peci mosím sedzec, čo sa v kerém kúce dzeje, mosím vedzec.

Černík 1908 / 098 | Čo sa dzeje (21%)
Čo sa dzeje svece, Bože mój, němóže premluvic jazyk mój, jazyk mój, srdco mé, němóže premluvic, čo je mně.

Černík 1908 / 117 | Ej Zeny (18%)
Ej, ženy, ženy, poradzce že mi, zlého já muža mám: dycky mňa bije, pálené pije, čo já mu robic mám? Choj ty do hája, nakop koreňa, jekého, takého: daj sa mu napic, něbudze ťa bic do dňa dzevjatého.

Černík 1908 / 278 | Milovala som ťa (18%)
Milovala som ťa verně ze srdečka svého, verila som tvoje slova, ale už je darmo, dokel som něvedzela, že je láska falešná, včil už verím, aj uznávám, keď sama ostávám. A ta tvoja stará máci, ta je tom príčina, ta nám toho velikého žalu narobila; tebe braňja rodiče, něchodzievaj k nám viece, povedz pravdu, něchodz za mňú, nětrap moje srdce. A keď tebe tak dávajú statky a cisíce, se mňú ty ništ nědostaněs, len uprimné srdce; trebár som já chudobná, k roboce som šikovná, a kerá má velké statky, ta je na ništ hodná.

Černík 1908 / 186 | Vydac sa len .. 186 (18%)
Vydac sa len, vydac, ale vedzec jako se škaredým mužom do roka daleko. Do roka daleko, do smrci ešče dál, veď je to, Bože mój, veliký, ťažký žial.

Sušil 0719 | Nasela sem marijánku všady (13%)
Nasela sem marijánku všady, nechodívaj, můj synečku, tady. Najpěknější kvíteček utrhneš, potom si mňa nevezneš. Jak bys ty to, má milá, věděla? Dys ty se mnú málo bývávala. Poznala sem po jednom slovečku; falešný si, synečku. Všecky hvězdy na nebi tancujú, dyž mé oči milého spatřujú. Ach, Bože můj, Bože s vysokosti, přidaj trpělivosti. Dyž sem já šla přes jednu uličku, viděla sem v jednom okenečku, miluje tam syneček děvečku, až mia bolí v srdečku. Ešče jednú Pána Boha žádám, aby přišel starodávný galán; aby mně to slunečko svítilo, co mia těšívávalo. Těšíval mia ze všech najmilejší, včil mia těší obraz najsvětější; ten obrázek panenky Marije, ten v mojém srdečku je.

Bartoš 1901 / 0744 | Povedz my ty Hanuľenka tento týden (12%)
Povedz my ty, Hanuľenka, tento týden, budeš moja či nebudeš, ked k vám prídem? Budeš moja či nebudeš, či ma ty ľen, Hanuľenka, šáľit budeš? Jindá som já ľiétavała jak vták v poľi, robyła som, čo som sceła po svéj vôľi, aľe už včiľ nebudem smet, mosím dycky doma sedet, čo sa v ktorém kúte stane, o tom vedet. Ach Bože môj, Prebože mój, šak som smutná, ked my ten môj najmiľejší nohy putná, ked nemožem nigde íci, mosím dycky doma byci, ach já smutná zarmúcená, což robyci? Povedzte vy staré ženy, šak vy vyéte, jako je to ze złým mužom na tom svete? Ked neumre za mładosci, tak sa mosí smutná trápyt do starosci.

Sušil 1531 | Ej sedí sedí (12%)
Ej, sedí, sedí [: na kolaji vtáča, :] pěkné perenka hedbávem otáčá. Ej, sedí, sedí na kolaji druhé. Ej, vytahuje konopenky dúhé. Kdes ty, má milá, kdes ty bývávala, atd.

Sušil 1372 | Indá panny byly pěkně si (9%)
[: Indá panny byly, pěkně si chodily, :] měly vlásky učesané, pantličkama upletané, tak ony chodily. Včilek nerozezná panenky od ženy, ona nosí obalenku, to nepatří1) na panenku, to patří na ženy.2)

Černík 1908 / 157 | Indá panny boly (9%)
Indá panny boly, pekně sa nosily: pekně boly učesané, pantličami zaplecené a tak si chodzily. Včiléj něrozezná panenky od ženy: ona nosí grgulenku, čo něpatrí na panenku, leš vienek zelený.

Smutný 02/080 | Indá pěkné časy bývaly keďzme (9%)
Indá pěkné časy bývaly keďzme