Galko 3/018 | Ten vaďovský kostelíček, kolo neho

98 words

Galko 3/018 | Ten vaďovský kostelíček, kolo neho (100%)
Ten vaďovský kostelíček, kolo neho pekný les; [: ešče sa podzívam, :] či moj milý príjde dnes. Už moj milý ide, príjde na vranom to koníčku, tak si on pripína, tak si on zapína na levý bok šabličku. A ked si hu pripal, zapal, na svoj dom sa podzíval, [: tak žalostne vzdychal, :] až kon pod ním zahrzal *). Jak to matka uslyšala, hned na ulic bežala: Ach, synu moj milý, kdo ca dal do vojny, kdoc’ je tomu príčina? Ten vaďovský huncút richtár, ten ma do tej vojny dal; ešče si rozkázal, s provazy ma zvázal, ešče ke mne vartu dal.

Bartoš 1901 / 1138 | Neščasný Strážnický zámek (42%)
Neščasný Strážnický zámek, kołem něho čérný ľes, [: ešče sa podívám, :] pojede-ľi miłý dnes. Jeden on si, jede, jede, na svém vraném koníčku, [: on sobě pripíná, :] na ľevý bok šabľičku. Jak to mati usłyšeła, hned na ułic vyběhła: Ach můj miłý synu, do ťa dał na vojnu, do je toho príčina. Dał ňa na tú vojnu, dał, dał, ten Strážnický miłosťpán, [: provazy ňa zvázał, :] ešče ke mně vartu dal. A tá varta u mňa stáła od večera do rána, [: a jak Pámbů dňa dał, :] hned ňa védľi do Brna. Jak ňa do Brna dovédľi, varta stójí u dveri. Otvírajte vráta, vezem vám ľegruta od Strážnického pána.

Erben 5/350 | Ten Sebranský kostelíček (42%)
Ten Sebranský kostelíček, vůkol něho černý les: ještě se podívám, také-liž uhlídám, jede-li můj milý kdes. Ach, jede můj milý, jede na tom vraném koníčku, on sobě připíná, on sobě připíná na levý bok šavličku. Jak sobě šavličku připjal, postavil se před svůj dům; zaplakal, zaželel, zaplakal, zaželel, až pod ním zařičel kůň. Ach, má rozmilá matičko! což pak vy mne neznáte, že vy mne s mým koněm před tím naším domem tak dlouho stát necháte? Jak matička uslyšela, na ulici vyběhla: „Vítám tě, můj synu! kdo tě dal na vojnu, kdo je toho příčina?“ Dal jest mě na vojnu vzíti náš Sebranský milostpán: na vojnu mě vzali, provazy svázali, ještě ke mně vartu dal. A ta varta u mne stála od večera do rána; a jak pán Bůh den dal, a jak pán Bůh den dal, odvezli mě do Brna. Jak mě do Brna přivezli, zastavili u brány: „Otevřete vrata, vezem vám rekruta, Sebranský to poddaný.“ Ach, má rozmilá matičko! já vás prosím velice, ublížit nedejte a neubližujte mojí mladé manželce. Dá-li jí Bůh v roce synka, nebo hezkou dcerušku, já jí z vojny pošlu, já jí domů pošlu vyšívanou podušku. Vyšívanou poduštičku a růžový povíjan: tu máš na památku, můj zlatý obrázku, že jsem tebe miloval.

Bartoš 1901 / 1212b | Severanské kosteľíček (39%)
Severanské kosteľíček, kołem něho černé łes, [: ešče se podívám, :] jede-ľi tam miłý dnes Ach, jede si on tam, jede, na svým braným koníčku, [: ešče si připíná, :] na ľevý bok sabľičku. A jak si šabľičku připjáł, na svůj dům se ohľídáł, žałostně zapłakáł, a sobě naříkáł, až koníček zařehtáł. Jak to máti usłyšeła, na uľicu vyběhła, [: ach, můj míłý synu.:] hdo tě na tu vojnu dáł? Ten severanské miłosťpán, ten mě na tu vojnu dáł, provazy mě svázáł, řetězy mě sepjáł, ešče ke mě vartu dáł. A ta varta u mě stáľa [: od večera do rána, :] a jak Pámbů deň dáł, hned mě vezľi do Brna. A jak k Brnu přijížďaľi, na vrata uderiłi: Otevřte nám vrata, vezem vám rekruta, prusenovská robota.

Galko 1/395b | Chodí šuhaj po ulici (20%)
Chodí šuhaj po ulici, má klobúčik [: zelený, :] má klobúčik zelený. Milá sedí v okienečku, a on na ňu [: nehladí, :] a on na ňu nehladí. Kamarát mu ukäzuje: hen je tvoja [: mámilá, :] hen je tvoja mámilá. Ach, prosím ťa, neukazuj, srdiečko mi [: zranila, :] srdiečko mi zranila. Za grajciar je málo chleba a za groš je [: vätší kus, :] a za groš je vätší kus. A (Ak) ty budeš dobrá žena, a (aj) ja budem [: lepší muž, :] a (aj) ja budem lepší muž.

Galko 1/396 | A poniže Tisovca (20%)
A poniže Tisovca jest tam pekný, hustý les; [: všetko sa mi tak zdá, :] že môj milý príde dnes. Ej, príde mi on, príde na tom vranom koníčku, [: dal sobe pripínať :] vedľa boku šabličku. Keď si ju on pripínal, na svoj dom sa obzeral, [: ťažko sa mu vzdýchlo, ;] koník pod ním zryhotal. Neryhoci, koníčku, neplač ťažko, Janíčku! [: Jakže bych neplakal, :] keď som sa ja na to dal. (keď som sa na vojnu dal) Varta pri ňom stojala od večera do rána, [: a keď pán boh deň dal, :] išli oni pred pána.

Galko 3/038 | Ach, bože môj, na tom svete márnom (18%)
[: Ach, bože môj, na tom svete márnom :] nenehaj ma dlho trápiť’ na ňom! [: Keby sa mi tá zem otvorila, :] tušim by sa do nej položila. [: Ach, bože môj, husárov verbujú, :] mám frajera, hadám mi ho vezmú. [: Vymeň ma ty, frajerenka moja, :] potom budem s tebú bývať doma. [: Čo by ťa ja, smutná, vymieňala, :] povedal si, že som ja chudobná. [: Chudobná som, to je pravda istá, :] hybaj, huncút, de je tvoja cesta!

Galko 1/272 | Bolo nás jedonásť (17%)
Bolo nás jedonásť chlapcov neborákov, veď nás vylapali medzi katonákov. Bolo nás jedonásť, už nás je len desať, všetci ľudia vravia, že nás budú vešať. Bolo nás jedonásť, zaplatiu jedon z nás, zaplatiu nejmenší, bou huncút najvätší.

Bartoš 1901 / 0388 | Vořechovské kosteliček (13%)
Vořechovské kosteliček, vedle něho černé les. [: Ješče se podívám, :] jede-li můj milé dnes. Jede, jede, von to jede, na svým vraným koničko; [: von sobě připíná, :] na levé bok šavličko.

Galko 1/470a | Povedzže mi, povedz, zelený borovec (11%)
Povedzže mi, povedz, zelený borovec, či môj milý príde na večer od oviec? Príde mi on, príde na vranom koníčku, chytím mu koníčka (priviažem koníčka) o našu jedličku. Tá naša jedlička pekne narostená, jak vo dne, tak v noci vždycky je zelená.

Bartók III 1078a | Ide milí na vranom koníčku (11%)
Ide milí na vranom koníčku