Galko 3/077 | Svietevalo mi slniečko

70 words

Galko 3/077 | Svietevalo mi slniečko (100%)
Svietevalo mi slniečko na nitrianskych zahradách, svietevalo, už nebude, lebo leží na márách. Nemôžem na tebe zapomneť, čo by ťa (ma) miluvau celý svet; už len mosíš moja byti, bude-li to pámbo steť. Kolikrát som po rínečku, kolikrát som obejšou, ešte som sa ze svú milá, ešte som sa nezejšou. Nemôžem na tebe zapomneť, čo by ťa (ma) miluvau celý svet; už len mosíš moja byti, bude-li to pámbo steť.

Galko 3/047 | Čo som si žiadav (48%)
Čo som si žiadau, to som si dostau od pána boha, to dievča švárne, pekne zrastené, jak tá jahoda. Očičky čierne, líčka červené, mej miléj krása; či chodím, či spím, ždy za ňou myslím, pokoja nemám. Môj andelček, môj, môj holubček, môj, do ťa maluvau, kdo do tvých líček, do tvých očičiek toľko krásy dau? Oj, andelček môj, oj, holubček môj, tys’ ma miluvau, tys’ z mojích líčiek, z mojích očičiek šetku krásu zau. Rodičie milí, ku mne uprimní, čil vám ďakujem, za ten dar krásny, čo ste mi dali, pekne ďakujem.

Bartoš 1901 / 0749 | S Pánembohem dveři moje (24%)
S Pánembohem, dveři moje, co chodiły nohy moje, s Pánembohem dveřičky, co chodiły nožičky. Dyž zme byľi děti małý, věrně zme se miłovaľi, a včiľ máme svojí byt, mosíme se rozejít. Tu je cesta tu je druhá; rozłučme se, moje miłá, rozłučme se, děvečko, pro maľičký słovečko. Jaký naše rozłóčení, dyž zme społem naučení, po špacíroch, zahradách, po muzikách, hospodách.

Sušil 0509 | Lásko milá lásko (24%)
Lásko, milá lásko, kde tě lidi berú? V zahradách nerůsteš, v poli tě nesejú. »Mne v poli nesejú, já se sama rodím, mezi mládencama a pannama chodím.«

Erben 2/578 | Poctivost ach poctivost! (24%)
Poctivost, ach poctivost! kde tě lidé berou? v zahradách se nerodíš, v poli té nesejou. Kdyby se ta poctivost v zahradách rodila, cožby každá panenka poctivá chodila!

Bartoš 1901 / 0014 | Ked som išiel cez ty hory (15%)
Ked som išiel cez ty hory a tým hájkom borovým, postreteł som švarné dziéuča, pod viénkom zeľeným. Dał som sa s ným zhováraty, až do rána byéłého, a ked boło byéłé ráno, išieł som od neho. Ešče som sa zpátky vrácił, už ho doma neboło, zakľopał som na okyénko, otvorit my nesceło. Dze si, myłá, dze si boła, ked ta doma neboło, prišiel som sa já odebrat, ščastyé ty vynšovat. Jaké ščastyé my vynšuješ, šak si ty cełý život môj, ked zanecháš svoju myłú, zanechá tebe Bôh. Ty fałešná fałešnyco, aj fałešné joči máš, ščera si sa zhovárała a neskaj ma nepoznáš. Už to jináč byt nemôže, rozłúčit sa mosíme, na tú našu vernú lásku zabývat mosíme. Ked sa jony rozłúčiľi, ručenku mu podała, a od veľikéj žiałosty palla a umreła. A ked boło mŕtvé ceło, na marách połožené, tak ju ony zprovádzaľi, až do matky zeme. A ked boło o pôl noci, k téj dvanástéj hodyne, prišła myłá ku myłému, stáła mu u postele. Neľakaj sa, ty môj myłý, vydýš svoju rodynu, prišła som ta já naščívyt, aj tvoju mladú ženu. Neľen tvoju mładú ženu, a i tebe samého, nebudeš mat v svete pokoj, až do dna súdného.

Sušil 0269 | Na tureckém pomezó (15%)
Na tureckém pomezó vrátné pěknó dceru má, ach, můj Bože, rozbože, kýž mně ju Pámbu dá! Poslal Turek psáníčko po poslu do dvoru, aby bylo dodáno Kačence do domu. Otec u vokna stojí, do psáníčka hlídá, a po každým hlídnuťó smutně sobě zdychá. Můj tatínku rozmilí, co smutně hlídáte, a po každým hlídnuťó smutně si zdycháte? Jak pak nemám zdychati, mám ti Turkům dáti a mý dítě rozmilý, mám ti vopustiti! Můj tatínku rozmilí, déte truhlu dělat, a dyž Turek pojede, já budu homírat. Turek do dvora jede, na Kačenku se ptá: »Ach, můj Bože nebeské, Kačenka homřela.« 1) Turek nescel věřiti, šil se sám podívat a hoviděl Kačenko na márách homírat. »Má Kačenko rozmilá, tvý tvářičke červený; dyž je tělo umrlý, só tvářičke bledý.« 2) Jak nemá byt červená, dyž jí srdce hoří, a ten plamen vod srdca de do jeho tváří? Dal jí šaty hodělat ze samé dykyty: A tuhle máš, Kačenko, moje krásné kvítí. Dal tě jí hrob hodělat z bílého bramoru: A tuhle máš, Kačenko, tu máš svó komoru. Dal jí truhlu hodělat ze stříbra, ze zlata: A tuhle máš, Kačenko, má huběnko zlatá. Dal ti jí všudy zvonit, všudy na vše zvony, 3) aby bylo slýcháno po turecké zemi. Turek ze dvora jede, třikrát se zatočil a velikó žalostí hořem se rozskočil. O, lásko, o, lásko zlá, jak ty mnoho můžeš, že ty tem mladém lidům ze světa spomůžeš. 4)

Sušil 0845 | Starojitský kostelíčku (15%)
[: Starojitský kostelíčku, :] stojíš na pěkném kopečku. Kvete z tebe růža bílá, umřela mě moja milá. Dyž umřela, co mám dělat? Musím sobě jinó hledat. Mám já miló, leda bylo, leda by teskno nebylo. Mám já miló, co je po ní, dyž mi za ňó jiný chodí. Všecky panenky po párách, moja milá je na márách. Všecky panenky v hospodě, a má milá leží v hrobě.

Sušil 1030 | Ty bobrovsky kosteličku (15%)
Ty bobrovsky kosteličku, stojiš na pěknym travničku. Kvecě z něho růža bila, umřela mňe moja mila. Všecky panny jdu po parach, ta moja leži na marach. A dyž leži, co mam dělać? Musim ja smutny pochovać.

Erben 2/712 | Ty Vorlíčky kostelíčku (14%)
Ty Vorlíčky kostelíčku, ty stojíš na skalách; umřelo mně potěšení, už leží na márách: máry jsou červeny, mý děvče je bledy: napilo se kořaličky, vono je vopily. A já vždycky, a já vždycky, co to tu zvonějí; voní už mý potěšení do hrobu dávají: hrobaři, nechte jí, neb je to děvče mý: napilo se kořaličky, vono je vopily.

Sušil 0162 | Zpomněl na mně Pán Bůh můj (14%)
Zpomněl na mně Pán Bůh můj, abych vydal počet svůj. Zpomněl na mně s nemocí, nebylo mně k spomoci. Starala se máti má, kde mně Pán Bůh místo dá? Nestarej se, matičko, dá mně Pán Bůh místečko. Na daleckém krchově, tam je místo hotové. Až mně budou zvony hrát, bude hrobař postel stlát. Místo peřin prachových dají třísek jedlových. Místo vrchní peřiny dají mně na vrch hliny. Všickni anjelé s nebe budou na mojí svadbě. Kantor přijde zpívati a přátelé plakati. Vy, přátelé, neplačte, Pánu Bohu poručte! Ponesou mě na marách, jak nevěstu v peřinách. Přátelé se rozejdou a mě tady zahrabou. Zahrabou mě do jámy, kde jsou ščíři a hadi. Tam já musím zůstati, soudného dne čekati. A když přijde soudný den: Vstaňte, mrtví, z hrobů ven. Anděl Páně zatroubí, Pán Bůh všecky rozsoudí. Zlí budou na levici a dobří na pravici.