Sušil 0830 | Rostó rostó rostó
Podobné písně
Rostó, rostó, rostó konopě za cestó a jsó pěkný zelený, a za nima leží moje potěšení, je celý zmordovaný.1) Ponéprv zavolal2) na svoju matičku, by mu vody podala. Ona šaty prala, šaty dopírala.3) Vodinky mu nedala. Po druhý zavolal na svoju sestřičku, by mu vody podala. Ona trávu4) žala, trávu dožínala, vodinky mu nedala. Po třetí zavolal na svého tatíčka, aby mu vody podal. A on drva ščípal, ščípal a doščípal,5) vodinky mu nepodal. Po štvrtý zavolal na svého bratříčka, aby mu vody podal, a on pole voral, pole dovorával,6) voděnky mu nepodal. Po pátý zavolal na svó némiléší, by mu vody podala. Ona šaty šila, zlatem vyšívala,7) vodinky mu podala. Lepší je má milá, Andulka rozmilá, než má celá rodina; ona šaty šila, zlatém vyšívala, vodinky mu podala.
Galko 1/108 | Ja som teba doma hľadal (24%)
Ja som teba doma hľadal, teba doma nebolo; ty si žitko dožínala, ktoré zrelé nebolo. Ja som teba doma hľadal, teba doma nebolo; ty si bola žitko viazať, a zožaté nebolo. Ja som teba doma hľadal, teba doma nebolo; ty si bola žitko zvážať, a zviazané nebolo. Ja som teba doma hľadal, teba doma nebolo; ty si bola žitko mlátiť, a zvezené nebolo. Ja som teba doma hľadal, teba doma nebolo; ty si bola na salaši, hľadala si iného.
Galko 1/225 | Hej, nemáš ty dzievcenky (24%)
Hej, nemáš ty dzievcenky, jako tej Cacanky, hej, ona mi donese, hej, vodinky ze studzenky.
Bartoš 1901 / 0664 | (18%)
1. Vychází słúnečko z zeľenéj hory, má miłá sa na mne dívá z bíłéj komory. Nedívaj sa, má gaľánko, výjdi ven drobek; a já tobě povím, ze všech néjmiľéjší, co sem já doved. A já tobě povím že sem inde býł, co sem doved, to sem doved, dyž sem zabłúdíł. Dyž zabłúdiłs, tož zabłúdiłs šak tě tam ďách nes. Ešče sem tam nebýł, moja néjmiľéjší, až ponéprv dnes. 2. Płakała žeľeła, dyž prała šaty, že jí spadł do voděnky prstének złatý; proč ty płačeš a naříkáš o prsteň złatý? šak mosíš opustit, ze všech néjmiľéjší, rodiče taky. Miľéjší rodičé nežľi miłovat, maměnka ňa koľébała, dała ňa chovat, posteľenku zbudovała, dała ňa nosit, mosíte młádenci, . . věrní miłovníci, rodiče prosit. Než bych já za tebe rodiče prosíł, rači bych já na svém bočku šabľenku nosíł, ja, šaľenku na svém bočku a i patrontáš, už ně, má gaľánko, mé drahé srdenko, víc nezuhľídáš.
Bartoš 1901 / 0104 | Za horama v černým lese (18%)
Za horama v černým lese, seče trávo hezký děvče. Seče jo tam na dolině, na té panské jetelině. Přišil na ňo mesliveček, polesnýho mládeneček. »Co to, holka, co to děláš, že se ani nevohledáš? Proč bech já se vohlídala, dež sem škodě nedělala. »Te mosíš bet zmordovaná, pod javorem zakopaná.« Než bech se zmordovat dala, rač bech třikrát zavolala. »Aj můžeš třeba štyrykrát, nehosleší ti hani fták.« Dež ponéprv zavolala, alije se zelenala. Dež podruhý zavolala, dóbrava se rozlehala. Dež po třetí zavolala, svýho bratra dovolala. Mlačí bratr to hoslyšel, staršímo to povídat šel. »Hola! bratře, zle je s námi, naša sestra volá v háji. Zapříhnite vraný koně, do háječka pojedeme.« Dež na to lóko přijeli, sestřičko tam neviděli. Spatřili tam meslivečka, polesnýho mládenečka. »Co to děláš, meslivečko, že máš vod krvje šavličko?« Zastřelil sem holubičko, v menářovým vokýnečko. »To nebela holubička, to bela naša sestřička. Te mosíš jít do vězení, kde božího světla není.«
Sušil 0829 | Seděl jeden vězeň (16%)
Seděl jeden vězeň stopadesát neděl, a tak dlúho seděl, celý ošedivěl. V jeho šedej hlavě myši hnízda majú a v jeho životě žaby řehotajú. První ráz zaplakal, cedulenku napsal, cedulenku napsal, k otcovi ju poslal. Můj tatičku starý, vyplať mia z vězení, z vězení těžkého, zámku tureckého. Pověz mi, synečku, co od tebja ptajú? Sto rynských stříbrných, ješče tolej drobných. Synáčku můj milý, než to od tebja dám, než to od tebja dám, radši ťa tam nechám. Druhý ráz zaplakal, cedulenku napsal, cedulenku napsal, za mamičkú poslal: Mamičko má milá, pomož mně z vězenja, z vězenja tuhého, zámku tureckého. Synáčku můj milý, co od tebja ptajú? Sto rynských stříbrných, ešče tolej drobných. Synáčku můj milý, než to od tebja dám, než to od tebja dám, radši ťa tam nechám. Třetí ráz zaplakal, třetí psaní napsal, třetí psaní napsal, za bratřičkem poslal. Bratřičku můj mily, pomož mně z vězenja, z vězenja tuhého, zámku tureckého. Bratřičku můj milý, co od tebja ptajú? Sto rynských střibrných, ešče tolej drobných. Bratříčku můj milý, než to od tebja dám, než to od tebja dám, radši ťa tam nechám. Štvrtý ráz zaplakal, cedulenku napsal, cedulenku napsal, k sestřičce ju poslal. Sestřičko má milá, pomož mně z vězenja, z vězenja těžkého, zámku tureckého. Bratříčku můj milý, co od tebja ptajú? Sto rynských stříbrných, ešče tolej drobných. Bratříčku můj milý, než to od tebja dám, než to od tebja dám, radši ťa tam nechám. Páty ráz zaplakal, cedulenku napsal, cedulenku napsal, ku svej milej poslal. Vyplať mia, má milá, vyplať mia z vězenja, z vězenja těžkého, zámku tureckého.1) Milá nemeškala, šňůru kupovala, milému podala. Spusť sa, milý, důle po hedbavné šňůře.2) Šestý ráz zaplakal, svej milej děkoval. Lepší jedna milá než celá rodina.
Sušil 2054 | Koza leží za plotem (10%)
Koza leží za plotem, natahuje trúbu, přiletělo hovado, dalo í přes hubu. Ach, hovado, hovado, nejsi toho rodu, já vytáhnu palášek a tebe probodnu. Koza leží na seně, ona se mně směje, chytím kozu za bradu, povedu do Brodu. V Brodě koze nemajú, šidlem mléko idajú, pantokem chleb krajajú, měchem drva ščípajú.
Bartoš 1901 / 1043 | Co ti sedláci vystát musejí (10%)
Co ti sedláci vystát musejí, že panské drva dělat musejí, rubají, sekají a ukládají. Když se v pondělí začne robota, tu sedlák neví, kdy je sobota, každý den, přes týden, trvá ta psota. Příjde neděle, burmistr křičí: hej, sedláče! plať kontrbucí! pošlu ti vojáka exekucí. Sedlák se krčí, hlava ho bolí, v kapci se macá, krejcara není, uprodá kus lúky, zas sena není. Selka naříká, ach, Bože milý! za časy nastaly, za časy nyní co to nastaly za časy nyní. Jaké jsem měla, pěkné rubáče, už jsem jich dala na pomývače, už nemám jiného, jen samé švance.
Sušil 1961 | Za humnama na (10%)
[ : Za humnama :] na ječmínku uvázala žena muža na řemínku.1) Co mě, ženo, co mě vážeš? Dyť já tobě všecko dělám, co mně kážeš. Kážeš-li mně pro kvasnice, a já pro ně hopkem běžím bez čepice. Kážeš-li mně drva rúbat, a já běžím do světnice tebe lúbat. Pusť mě, ženo, pusť mě z něho, neřeknu ti do své smrti slova zlého. Buď si tady do pondělka, abys věděl, safiente, co je ženka.
Galko 1/100 | Kukulienka, kdze si bola (10%)
Kukulienka, kdze si bola, kedz tá tuhá zima bola? [: Hajaja, kukuku, sedzela som na buku, :] Sedzela som na tem dube, kdze môj milý drvá rúbe. Hajaja atď. Sedzela som na tej lávce, kdze môj milý krpce láce. Hajaja atď.
Sušil 2271 | Za panskými humny (8%)
Za panskými humny zelena travička, žala ju Anička, panska služebnička. Jak travy nažala, pět vinků uvila. Jeden byl z marjanku, ten vam, švarny Janku. Druhy byl z izopku, tento vam, Jozefku; třeti byl z poleji, tento vam, Ondřeji. Štvrtý byl z miřičku, tento vam, Juřičku; paty byl z šalvie, sama v něm chodzuje. Hodila ho na střešku k svojemu potěšku; jak ta střeška spadně, můj vinek uvadně.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu