Sušil 1342 | Ach Bože můj Bože

121 words

Sušil 1342 | Ach Bože můj Bože (100%)
Ach, Bože, můj Bože, kaj su můj tatiček! Už mi na nich rostě zeleny travniček! Travniček zeleny, karafiat modry, kaj stě se poděli, můj tatičku dobry! Ach, Bože, rozbože, kaj su ma matička! Už mi na nich rostě zelena travička! Travička zelená, fialenka modra, kaj stě se poděli, ma mamičko dobra?1) Dobře mi pravili můj stary tatiček, že budu polivať slzami chodniček. Dobře mi pravili ma stara matička, že budu spominať na jejich slovečka. Ty přiborske zvony, ony pěkně hraju, mojemu srdečku velky žal dělaju. A půjdu ja, půjdu na zeleny krchov, a tam ja oplaču svojich rodiči hrob. Tatičku, stavajtě, požehnani dajtě, bo stě ho nědali, dy stě umirali. Matičko, stavajtě, požehnani dajtě, bo stě ho nědali, jak stě umirali.

Erben 3/214 | Kdo má zlou ženu v nedělí (35%)
Kdo má zlou ženu v nedělí, nechť jde do lesa v pondělí; v outerý kej na ni chystej, ve středu ním ji vytřískej. Ve čtvrtek bude stonali, v pátek bude umírali, v sobotu bude umrlá, to bude novina dobrá. V neděli půjdem namlouvat, v pondělí o věno smlouvat, v outerý, ve středu zváti, ve čtvrtek a nevěstou hráli. V pátek se svatba dokoná, v sobotu žena hotová; v neděli budu mít ženu, starosti všecky zaženu. Jak jsem chtěl, tak se mi stalo, peněz mi málo zůstalo: pochovám-li zas mršinu, pak vám vystrojím hostinu!

Galko 1/403b | Povedzže mi, moja milá, povedz (24%)
Povedzže mi, moja milá, povedz, kedy bude našej láske koniec? Keď ja zomriem, ty ostaneš vdovec, (Keď ja umrem a ty budeš vdovec) vtedy (potom) bude našej láske koniec. Keď ja umriem, tak ma pochovajte, milého mi na pohräb volajte, nech ma on ta pekne odprevadí, veď mu zato pán boh vynahradí. Keď ja umriem, tak ma pochovajte, a na ten hrob (hrob môj) ružičku zasaďte; kto z tej ruži kvietok trhať bude, každý veru ma spomínať bude.

Sušil 0142 | Na dušičky spomínejte (23%)
Na dušičky spomínejte, z očistce jim spomáhejte. Budó na vás zas spomínat, dyž budete [: umírat. :]

Sušil 1661 | Moja najmilejši (10%)
Moja najmilejši po zahradzě chodzi, svoje bile nožky po rosičce brodzi. Aj, brodzi jich, brodzi, fialku trhala, svojemu milemu kytku udzělala. Ach, komu ja smutna voničku hotuju, dy tu teho němam, kereho miluju. Vzali mi ho, vzali a na vojnu dali, těžky žal rodičům i mně udzělali. Dy mileho vedli, ja sem tvrdo spala, mily, mocny Bože, muzika mu hrala. Dyby toho byla smutna ocutila, se svym najmilejšim slovko promluvila!

Sušil 0253 | Kuli se to jabko (10%)
Kuli se to jabko, kuli po ulici, [: kaj stě se poděli, :] moji milovnici? Něbyla sem doma, potkala mne škoda, měla sem mileho, vzala mi ho voda. Půjdu do kostela, budu prosiť Boha, aby mi ho dala ta dunajska voda. Ona mi ho dala, ale ni živeho. Na prostřed srdečka mečem prohnateho. Skoč, děvucho, dolů s břeha vysokeho, vytrhni meč ostry ze srdečka meho. Ona ho vyjala, do svojiho ťala, a to pro synečka, že ho milovala.

Bartoš 1901 / 1146 | Mamičky mamičky (9%)
Mamičky, mamičky, dycky ste vesełé, pokáď nešijete vojanské košeľe. Jak budete šiti, budete płakati; kde sa vám poděľi vaše drobné děti. Vaše drobné děti u Dunajka seďá, kaľnú vodu pijú, drobné ryby jeďá.

Sušil 0193 | Byla jedna chudá vdova (9%)
[: Byla jedna chudá vdova, :] svojich osem synů měla. Měla ona osem synů a devátú Kateřinu. A tu dala do majira, do Heršekového dvora. Panímámo moja milá, nedávaj mia do majira. Šak sa mně tam něco stane, co mia velce hanba bude. Neminula malá chvíla, Kateřina sama druhá. Na koho mám žalovati, na koho mám povídati? Na Heršeka, na mladého, či na služebníka jeho? Nepovídaj na jiného, na Heršeka, na mladého. Už páni do vojny jedú, svojich paní si nevezú. Heršek mladý taky jede, Katerinky si neveze. Hned izbetky zametala, slzami jich polévala. Ach, čeho sem tu dočkala, svůj věneček jsem ztratila! Při věnečku živobytí! Dali mia sem moja máti. Už ti páni z vojny jedú, svojim paňám dary vezú. Heršek mladý taky jede, Kateřince dary veze. Veze on jí postelenku, v postelence kolébenku. Jak ho máti uviděla, hned mu vrata otvírala. Paní mámo moja milá, kde je moja Katerina? A v kravárni krávy dojí, druhá dívka u ní stojí. Heršek mladý s koňa skočil a hned do kravárně vkročil. Kde je moja Katerina, moja věrná služebkyňa? Není tu tvá Katerina, šak o ní ví paní máma. Paní mámo moja milá, kde je moja Katerina? Poslala jsem ju prat šaty, nemožu sa jí dočkati. Heršek mladý koňa bodel a hned rychle k Dunaju jel. Postřetl ho tam starý pán: Heršek mladý, kam jedeš, kam? A já jedu ku Dunaju, a já tam mám Katerinu, svoju věrnú služebkyňu! Není tu tvá Katerina, šak o ní ví paní máma. Paní mámo moja milá, kde je moja Katerina? Dala jsem ju katom sťáti, měla na ťa nesváďati. A měl on dva nože čisté, na oba dva boky ostré. Jedným sobě hrob vykopal, tym druhým si hlavěnku sťal. Zostavaj tu tělo s tělem a dušičky s Pánem Bohem.

Erben 5/318 | Dragouni zelení! (9%)
Dragouni zelení! kam jste se poděli? jako byste nikdy v Brandejse nebyli! Dragouni zelení! kam vás odtud dali? proti Francouzovi jste mašírovali. Dragouni zelení! bude se vám stejskat, až francouzské šavle budou na vás blejskat!

Sušil 1790 | Pobuda nebudem (9%)
Pobuda, nebudem, světa nepřebudem; kam se ti poděli, co před nama byli?

Galko 1/231 | Zahučali hory, zahučali lesy (9%)
Zahučali hory, zahučali lesy; kdeže sa podeli moje mladé časy? Moje mladé časy neužili krásy, moje mladé letá neužili sveta. Mladosť moja, mladosť, vyšlas’ mi na márnosť, vyšlas’ mi na márnosť pre moju nedbalosť. Mladosť moja, mladosť, ver si sa minula, jako by ten kameň do vody hodila. (*) Ešte sa ten kameň v tej vode obráti, ale moja mladosť nikda sa nevráti.