Sušil 0890 | Šla Naninka na travičku

86 words

Sušil 0890 | Šla Naninka na travičku (100%)
Šla Naninka na travičku do zeleného hájíčku, nadešel ju mládenec a žádal ju o věnec. »Než bych já ti věnec dala, ráděj bych se rúbat dala, pro věneček zelený z rozmarýnu pletený.« Šla Naninka z trávy domů, trefila se máti k tomu. »Kdes, Naninko, kdes byla, že ses tak porúbala?«1) »»Já jsem byla pro travičku a to v zeleném hájíčku, nadešel mně mládenec a žádal mne o věnec. Než bych já mu věnec dala, ráděj bych se sekat dala, ten věneček zelený, to je mé potěšení.««

Sušil 0758 | Vila věnec livendovy (27%)
[: Vila věnec livendovy, :] fojtovemu Janičkovi. Nevila ho z ledačeho, z rozmarynu zeleneho. Uvila ho třema řady, třema řady pro krajany. Přijeltě k ni z Uher Němec: Daj, děvečko, daj ten věněc. Ež bych ja ho Němcu dala, radši bych ho porubala. Porubala, posekala, vranym koňům podestlala.

Sušil 0821 | Pršelo bylo tma (18%)
Pršelo, bylo tma, holubinka zmokla, nemohla doletět k Nanince do vokna. Nanince do vokna zkázaní vyřídit: Zkázal tě, Naninko, syneček pozdravit. A když on mně zkázal, já mu také zkážu: Aby on k nám přišel, že já mu otevřu. A já mu zkazuju, že už se nehněvám, aby on k nám přišel, že já ho ráda mám.

Erben 3/102 | Dej pozor Hančičko (17%)
Dej pozor, Hančičko, kudy tě vezú, aby si trefila, kdy tě vyženú. Kdy tě budu honit, kdy tě budu bít: aby si vedíla, kudy demů jít! Dej pozor, Ančičko, kudy jsme jeli: kdyby tě šidili, nebo tě bili. „A jeli jsme, jeli tam tou cestičkou: tam tady já pudu za svou mamičkou!“

Galko 1/256a | Naninko, ty si trucovitá (17%)
Naninko, Naninko, ty si trucovitá, kebys’ bola moja, [: bola by si bitá. :] Bola by si bitá s tou lieskovou juli, že ti tá tvoja mať [: za rok nezahojí. :] Za rok, za dve letá bude z tebe žena, a ja budem nosiť [: šablu i remená. :] Šablu i remená, bôty viksovanie, spomeň si, Naninko, [: na mé milovanie. :] Na mé milovanie, na moju dobrotu, že som k vám chodieval [: každučkú sobotu. :] Každučkú sobotu, sedem ráz prez týždeň, môžeš dobre vedieť, [: bolo to každý deň. :]

Smutný 48/058 | Šla cerečka dojit krávu trefila na (17%)
Šla cerečka dojit krávu, trefila na býka

Sušil 0223 | Chodíval k nám pán Uherský (14%)
[: Chodíval k nám pán Uherský, :] ten podvoditel panenský. Všecky panenky podvedl, jen Komendovej nemohl. Hrabala baba zahradu a přišel k ní pán na radu. »Ach, babičko, dej mi radu, jak bych podvedl tu pannu.« Obleč šatečky panenské, obuj střevičky kramarské. 1) Túlej se sem tam po rynku až ke Komendových domku. 2) A jak se k domku dotúlal, hned na okénko zaklepal. 3) »Kdo to tak tluče nezbedně, neměl času dosti ve dně?« 4) Já jsem kramařka z Opavy a vezu tovar do Prahy. Vozy jsem napřed poslala, sama jsem v zadu zůstala. A když bylo po večeři, kázal pantáta své dceři: Běž, dceruško, lůžko stláti, bude tam kramařka spati. O, můj pantáto rozmilý, mně se kramařka nelíbí. 5) Jak živa jsem neviděla, by kramařka fousa měla. A když bylo o půl noci, volala dcera pomoci; 6) a když už nastal bilý deň, vyskočil pán král z okna ven. A jak bylo už na ráně, tluče šerha tam na bráně: 7) že Komendova Naninka není poctivá panenka. A když bylo už za týdeň, plakala Nánka každý deň. A když bylo zas za měsíc, plakala Nánka ještě víc. A když už bylo po roce, nosila Nánka na ruce: Nynej, nynej, synáčku můj, Uherský král je otec tvůj. 8)

Sušil 0891 | Šly děvčátka k silnici (13%)
[: Šly děvčátka k silnici, :] potkali jich myslivci. Kam, děvčátka, kam jdete, která mě chtět budete?1) »A my samy nevíme, která se vám líbíme. Čili sestra, čili já,2) čili naša švagrová.« A mně by se líbila ta Naninka spanilá.3) Má na krku korály, mezi nima tolary.

Černík 1908 / 005 | Keď som išol (13%)
Keď som išol ces ty hory, šetci vtáčkovja zpievali, žádný něplače, každý zpieva, čos tak, Naninka, žaloscivá? Jak já němám žalostná byc, strojí sa mi galán ženic, galán ženic, druhú si vzac, ej, co ja hriešná budzem dzelac?

Sušil 0091 | Svatý Lukáš maléř Boží (11%)
Svatý Lukáš, maléř Boží, on maloval obraz Boží.1) Nemoh on ho vymalovať, musel nad ním podřimovať.2) Matka Boží přistúpila, obraz svatý malovala. Svoje líčka přiložila, hned obrázek ozdobila. Staň, Lukáši, staň ze spáni, už je obraz malovaný,3) Častochovu oběcaný. Zapřahajte šest pár volů, vezte obraz k Častochovu.4) Postavte ho na kopečku, proti jasnému slunéčku. Budú lidé putovati, zdraví tamo nabývati. A když jeli krajem lesa, pohonič bičem zapleskal. Když prostřed lesa přijeli, třé zbůjníci vyskočili. Stůjte, stůjte, nešmihajte, co vezete, to nám dajte.5) Vezem obraz svatej Panny, na Častochov oběcaný.6) A my vám ho porúbáme, a my vám ho posekáme. Nerúbajte, nesekajte, zkameňáte, zdřevěnáte. Zkameňáte jako múry, na památku tej figúry.7) Jali rúbať, jali sekať, matky Boží nelitovat. Jeden zaťal, hned zkameňal, druhý zaťal, hned zdřevěnal. A to máte na památku, nerúbajte Boží matku. A ten třetí Boha chválil, že obrazu neporanil.8) K Častochovu dále jeli, na kopečku zastavili, dále už jeti nemohli. Tu mě složte na kopečku, proti jasnému slunéčku. Budú ke mně putovati, zdraví u mne nabývati.9)

Sušil 0889 | Šla panenka šla na trávu (10%)
[: Šla panenka, šla na trávu :] [: blízko zeleného háju. :] Potkaltě ju tam myslivec, žádal o zelený věnec. »Nežli bych ti věnec dala, spíš bych se s tebou sekala. A ten věneček zelený, to je moje potěšení.«