Sušil 2106 | Sadila jsem hrušku v humně

35 words

Sušil 2106 | Sadila jsem hrušku v humně (100%)
Sadila jsem hrušku v humně, také-li se po mně ujme? Ja, což by se neujala, dyž ju milá zalévala. Zalívala ze žbánečka, to je, Bože, galanečka! Zbírala je do fěrtuška, to je, Bože, dobrá hruška!

Bartoš 1901 / 0552 | U studýnky stáła (30%)
U studýnky stáła napájeła páva, [: matka synečkova :], na ňo zavołała. Naber si, děvečko, vody do žbánečka, [: ale si nemysli :], že ti dám synečka. Doma na provázku, na hedbávný šňůrce, [: aby on nešidił, :] chudobný děvčice. A já jsem jí dała takovó otázku, [: uvaž si ho matko :] doma na provázku.

Sušil 1836 | Vsadila sem hrušku v humně (22%)
Vsadila sem hrušku v humně, nevím, esli se mi ujme; ujme-li se, bude rodit, budú za mnú chlapci chodit.

Sušil 1001 | Nasadil jsem střešenečku v humně (20%)
Nasadil jsem střešenečku1) v humně, dá-li Pán Bůh, že se pro mně ujme Jak začala střešenečka rodit, počal sem já za děvčinú chodit.

Sušil 0273 | Okolo Strážnice (20%)
Okolo Strážnice voděnka sa točí, stojí nad ňú milá, že tam do ní skočí. Jak do ní skočila, ručenky pozvihla, by jí pomáhaly, by sa nezalila. Její bratříčkové celú noc nespali, co pořád Marušku po vodě volali. A když ju vytáhli, žalostně plakali, od velkej žalosti nésti ju nemohli. Má sestřičko milá, na kohos volala, dyž ti ta vodička usta zalévala? Byla bych volala na svého bratříčka, dyž mia zalévala dunajská vodička. Byla bych volala na svoju mamičku, ale jsem nemohla pro prudkú vodičku. Ty skalické zvony vesele zvonijú, skalické děvčátka všecky sa čudujú. Jedni povídajú: Pútničkové idú, druzí povídajú: Pochovávat budú. Pochovávat budú Marušku z vodičky; skalické děvčátka, chystajte voničky.

Sušil 0930 | Čija to dzěvečka (20%)
Čija to dzěvečka po zahradzě chodzi? Svoje bile nožky po rosičce brodzi. Drobne fialečky, rosičku zbirala, svojemu milemu věnek hotovala. Komuž ja uboha ten věnek hotuju? Něni ho ve svěcě, co ja ho miluju. Něni ho ve svěcě, ani ho něbudzě, mily, mocny Bože, teskno je mi všadzě. Mijales mě, mijal, přeces mě něminul, bodejes, kochanku, ve svěcě zahynul. Bodej cě, kochanku, ve svěcě zabili, nežli mu hlavičku vrunbkem obvinuli.

Bartoš 1901 / 0268 | (20%)
1. Chodila po hájku, zbírala fialku. [: Co je po fialce, když mne žádný nechce. :] 2. Nepovězte na mne, na mne na samého, [: bylo by mně hanba, synka svobodného. :] Nechodil sem za ňú, sama přišla za mnou [: jako ta ovečka na trávu zelenou. :]

Sušil 1819 | Chodí šohaj kole domu rád by (20%)
Chodí šohaj kole domu, rád by vešel k nám, naše dvéře vrzigajú, já je zalévám, pro tebe, synečku, studenú vodičkú, že ťa ráda mám. Zalévám ich sladkým mlékem, sladkú smetanú, zalévala bych ich máslem, naši nedajú.1) Pro tebe, synečku, studenú vodičkú, že ťa ráda mám.

Sušil 1170 | Po zahradce chodila (7%)
[: Po zahradce chodila, :] rozjabluňku sadila. Rosť, jabluňko, vysoko, rozkladaj se široko. Bilym kvetem prokvitaj a jablečkem zasedaj. Pěknym, bilym, červenym, na me ličko podobnym. Fuč, větřičku, z poledne, shoď jabličko lebo dvě. Fuč, větřičku, z půlnoci, shoď jabličko lebo tři.1) Kaj jabličko dopadně, tam se mila dostaně.2) Do městečka jedneho pro synečka švarneho. Kera dobra děvečka, něch posbiře jablečka.3) Jako sem ja sebrala, za synečkem poslala.4)

Sušil 0827 | Sadila sadila (7%)
Sadila, sadila fialenku v roli, jak ju nasadila, hned Boha prosila, aby dal pohody. Dej, Bože, dyščíčka, tichého větříčka, [: aby se ujala :] modrá fialečka. Dyščiček nepršel, fialenka zvadla, možeš, milá, vědět, že je láska malá.*)

Sušil 1163 | Po zahradě chodila (7%)
[: Po zahradě chodila, :] ščep jablunku sadila. Sadila ju z hlyboka: Růsť, jablunko, z široka. Dyž už bylo půl roka, už jablunka prokvetá. Dyž už bylo po roce, na jablunce ovoce. Věň, větřičku, z Dunaje, zvěň jablečko lebo dvě. Zvěnul jedno jediný atd.