Galko 3/059 | Prie ty, Janko, prie ty k nám

71 words

Galko 3/059 | Prie ty, Janko, prie ty k nám (100%)
Príc ty, Janko, príc ty k nám, polla mňa si sadni, vráť mi vienok zelený a prstienček striebelný, alebo ma vezni. Ja ti vienok nevrátím, ani ťa neveznem, radšej ti ja, duša má, má frajerka uprimná, za lásku zaplatím. Nemáš ty tých peňazí, ani toho statku, čo by si ty zaplateu za mú lásku, navráteu môj vienok zelený. Ťaško tomu kameňu, čo pod vodou pluje, [: ťašie je šuhajkovi, :] čo dievča miluje.

Bartoš 1901 / 0803 | Sokoľíček pekný vták (19%)
Sokoľíček pekný vták, nesedaj na Frašták, [: sanny si na oľívu :] ej poteš moju myłú. Sokoľíček pekný vták, odkážem myłému, [: ja že ho já ráda mám, :] že ho verne myłujem. Že ho verne myłujem, ve svém srdci nosím, [: aby prišeł večer k nám, :] že ho pekne prosím. Zpomen si ty, môj myłý, na môj horľivý płač, [: a ked si na nevezneš, :] aspon my venček vrac. A já si ta neveznem, vyénka ty nevrácím, [: já ho tebe, má myłá, :] penazi zapłacím. Ach nemáš toľko penaz, any svojho méný, [: abys ty my zapłacił :] môj vyének zeľený. Nestaraj sa, má myłá, o vyének zeľený, [: pôjdem zajtra na jarmek, :] kúpým pozłacený. Neprirovnávaj złata k vyénku zeľenému, [: jako sa ty prirovnáš :] k młádencu poctivému?

Galko 3/002 | Tá vojnička, tá vojna (19%)
Tá vojnička, tá vojna, každému je odporná; beda tomu šuhajovi, kerý sedá na koňa. Sadni, milá, na koňa, pojdeme my do poľa, pôjdeme my na tú lúčku, de je lipka zelená. A ty naše koníčky napili sa vodičky: sadaj, milá, na koníčka, pôjdeme poľahúčky. Keď už prišli do poľa, dau im pámbo pahola; ach, bože môj, prebože môj, de je moja sloboda! Vyndi, milá, na drevo, obzri sa tam, kde je kdo. Nikoho som nevidela, krome môjho milého.

Galko 3/096 | Preneščasná tá hodina (19%)
Prenešťasná tá hodina, kterú som sa ja zrodila; [: prenešťasná bola, :] keď som mlela. Keď už bolo na svitaní, stau Janičko nevyspaný; Mariška plakala, vienočka hľadala pod schodami. [: Už je, Marka, už je darmo, :] už je tvoj vienoček, tvoj zlatý prstienček u mňa dávno.

Bartoš 1901 / 0258 | Do zahrádky kročiła poľľa poľľa podpoľigen (19%)
Do zahrádky kročiła poľľa, poľľa podpoľigen, tru růženky utrhła rozesígen erzon, erzon, apatrígen, rozesígen trumpytárum hre. Tri růženky utrhła poľľa, poľľa podpoľigen, tri pérenka uvyła rozesígen erzon, erzon, apatrígen, rozesígen trumpytárum hre. Jenno vyła z hedbávu, poľľa, poľľa podpoľigen a to druhé z atľasu rozesígen, erzon, erzon, apatrígen, rozesígen trumpytárum hre. Jenno boło pre družbu poľľa poľľa podpoľigen a to druhé pre ženycha rozesígen erzon, erzon, apatrígen, rozesígen trumpytárum hre.

Bartoš 1901 / 0714 | Nění nění v cełém světě (10%)
Nění, nění v cełém světě, v cełej stoľici, okrem jedno švárné diévča v našej uľici. Ono chodí na každý deň jako v něděľu, ono ľístok odpisuje svojmu miłému. A on jej zas odpisuje, každý druhý deň: Vydávaj sa, duša moja, já ťa něvezněm ! Něboj sa, má najmiľejší, šak ty buděš má, až kukačka jo vánocích trikráť zakuká. Už kukačka jo vánocích tri rázy kuká, jaj ! už ten mój najmiľejší na okno búchá. Otvor miłá, otvor dvera, otvor i bránu, už já prídem dneskaj večer k nahováráňú. Bar bych spała, bar něspała, hore něstaněm, srdco moje zatvrzełé, jako ten kameň.

Galko 3/040 | Zle je tomu kameňu (10%)
Zle je tomu kamenu, čo pod vodú pluje, [: ešte je tomu horšjej, :] kto koho miluje. (A ja sama som taká, ja som milovala; [: môj milý ma odešiel, :] zostala som sama. Zostala som samotná, jako tá hrdlička, [: čo po poli lietala :] menom sokolíčka.)

Černík 1908 / 234 | Ej po rýnecku (10%)
Po rýnečku chodzila, v hrsci pérenko nosila, pój sem, šohajko, moje srdénko, čosi som ci kúpila. Já to pérenko rád vezněm, tebja, duša má, něveznem, máš ty, Hanička, červené liečka, tebja veru něveznem. Ach, padá, padá listopad, pozdravujem ťa nastokrát, tvé pozdravenie, mé pocešenie, že ťa mosím zaněchac.

Sušil 2247 | Na tej panskej hrázi (10%)
Na tej panskej hrázi dvanáct se jich schází,1) ach, můj Bože, mocný Bože, což tá láska mnoho může, dvanáct se jich schází. A na tom rybníčku bílá labuť pluje, ach, můj Bože, mocný Bože, což ta láska mnoho může, bílá labuť pluje. Vystřelil tě na ni jeden ze dvanácti, vystřelil tě na ní její bílé2) péro. Aby se to péro v pannu obrátilo! Aby ta panenka dostala mládence.3) Aby ten mládenec dostal její věnec.

Sušil 0400 | Tam z tej strany Dunaja (9%)
Tam z tej strany Dunaja, tam se chlapci scházijú, sobě hádky dávajú. Kdo ten Dunaj přeplyne, ten to děvče dostane. A ten šohaj, mladý pán, podepřel si své boky, pluje v Dunaj hluboký. Když ke koncu doploval, vesele si zazpíval: Hoja, chlapci, vesele, už to děvče moje je.

Černík 1908 / 140 | Mal som (9%)
Tri som prepil, štyry mám, aj za ty si kúpím krám. Mal som sedem peňazí, skoval som ich do reži. A v tom kráme pierečko, to je moje srdečko.