Bartoš 1901 / 0117 | Na tureckéj hranici kontradaj

120 words

Bartoš 1901 / 0117 | Na tureckéj hranici kontradaj (100%)
Na tureckéj hranici, kontradaj, ľeží paní v nemoci, tudľi, tudľitaj. Chceło sa jí vody pit, kontradaj, nemél ji kdo pro ňu it, tudľi, tudľitaj. Měła pána starého, kontradaj, posłała ho samého, tudľi, tudľitaj. Pán sa s vodú ponáhľá, kontradaj, že už paní skonává, tudľi, tudľitaj. Nežľi pán s vodú došéł, kontradaj, posteľ zmrvenú našéł, tudľi, tudľitaj. Co, paničko, paní má, kontradaj, co posteľka zmrvená, tudľi, tudľitaj? Była tady myšička, kontradaj, hóniła ju kočička, tudľi, tudľitaj. Pán sa do kapce sáhéł, kontradaj, tvrdý toraľ vytahéł, tudľi, tudľitaj. Tu máš, žebrák ubohý, kontradaj, daj si zhójit své nohy, tudľi, tudľitaj. Išéł žebrák uľičkú, kontradaj, zpíváł sobě pěsničku, tudľi, tudľitaj. Tvrdý toraľ sem dostáł, kontradaj, s paní sem sa dosť vyspáł, tudľi, tudľitaj.

Sušil 2343 | Ziždželi se pánové (12%)
[: Ziždželi se pánové na turecký pomezí. :] Mezi nima jeden pán, co tu vojnu začénal. Dyž se vojna začala, on ušel do kostela. Mše svatá se začéná, první posel přibíhá. Co, Lužinský, děláte, že lid mordovat dáte? Mše svaté neodjedu, bych měl vojnu zmeškati, sám na place zostati. Kněz Boží tělo zdvíhá, druhý posel přibíhá. Co, Lužinský, děláte, že lid mordovat dáte? Mše svaté neodjedu, bych měl vojnu zmeškati, sám na place zostati. Mše svatá se skonává, třetí posel přibíhá. Co, Lužinský, děláte, že lid mordovat dáte? Mše svaté neodjedu, bych měl vojnu zmeškati, sám na place zostati. A když z kostela vyšel, už málo lidu našel. Pán Bůh se mnó, svaté Ján, už já málo lidu mám. Dal mu Pán Bůh vítězství, nebál se jeden šesti. Tak mu Pán Bůh ščestí dal, že mše svaté nezmeškal.

Bartoš 1901 / 0465 | Z nebe rosička padá (12%)
Z nebe rosička padá, mój miłý koně hľadá. Něhľadaj, miłý, koně, já som posłała pre ně. Já som posłała pre ně, do téj tureckéj země.

Bartoš 1901 / 0140 | Na horách na dołách (12%)
Na horách, na dołách, níže Nových Zámků, pase Janko koně v drobném maryjánku. Pase on jich, pase, až sa cełý trase, že mu jeho miłá pachoľátko nese. Nenes ně ho, nenes, pro Boha živého! Nesváďaj to na mňa, sveď to na jiného. Nesvedu, nesvedu, Pámbů by ňa strestał, ne jednú, ne dvakrát, ty sas u nás vyspał. Dyby povídało, to naše okolí, kolikrát zavołałs: Spiš-li potěšení? Dyby povídało to naše okénko, koľikrát zavołałs: Otevri, miľenko! Dyby povídała, tá naša łavečka, koľik rázů ľíbałs, mé červené ľíčka.

Bartoš 1901 / 1013 | Nespím neležu (12%)
Nespím, neležu, paso koně na mezu, je tam tráva i vodu, já koničke napoju; ujta tudlita, ujta tudli, ujta tudli, tudlita.

Sušil 0192 | Přišel pod okynko (8%)
Přišel pod okynko: Spíš-li, Marijanko, spíš-li nebo nespíš lebo mne neslyšíš? Nespím, ach, já nespím, dobře tebe slyším, ale k nám, synečku, tebe pustit nesmím. Panímáma leží nedaleko dveří, ona všecko slyší, když kočička běží. Ráno by přivstala a mne by se ptala: S kým’s to, Marijanko, s kým’s to rozmlóvala? Ach, s kým pak by jinším, se svým nejmilejším, on k nám dycky chodí a mne ze sna budí. Počkej, Marijanko, esli pravda néní, bůj se, Marijanko, bůj se utopení. 1) Marianka vstala, k Dunaji běžela: Dunaji, Dunaji, Dunajenko milá. Jsi-li, Dunajenko, jsi-li tak hluboká, jako sem vysoká, já do tebe skočím. Do vody skočila, ešče zavolala, ešče zavolala, Panenko Maria. 2) Její černé vlasy po Dunaji plyly, její bílé ruce břehu se chytaly. Její černé oči se světem se lóčí, že jsó oklamaný od šohaja v noci. 3)

Bartoš 1901 / 0245 | V Hrušeckém poli (8%)
V Hrušeckém poli ľindečka stójí, [: ľistu širokého. :] Pod tú ľindečkú sedí děvečka [: ľíčka červeného. :] Došéł k ní starý, šedivý, hołý; počáł sa jí ptati, bude-ľi ho chtěti. Di, šelmo starý, šedivý, hołý, smíš-ľi ně to řéci, budu-ľi ťa chtěti? Dybych sa była vydávat chceła, inačího bych si šohaja dostała.

Bartoš 1901 / 0437 | Šéł bych já dómu nevím ke (8%)
Šéł bych já dómu, nevím ke komu, ukaž ně miľunká chodníček, abych já došéł do rána dómu, aby ňa nepobił tatíček.

Erben 4/102 | Naše kočička mrňavá (8%)
Naše kočička mrňavá chytila ptáčka strnada. A naše ještě mrnější chytila ptáčka – půl myši. Ukousla jemu křidýlka, jak pak bude živ chudinka? Ukousla jemu ocásek, jak pak bude živ chudáček?

Sušil 1083 | Zdálo sa mi té noci (7%)
Zdálo sa mi [: té noci, :] v posteli ležící; že můj milý [: vandruje :] [: k uherské hranici. :] Ach, vandruje, vandruje, už sa nenavrátí; ach, kdo už mně ubohé poctivost navrátí! Ach, poctivosť, poctivosť, což je to pěkná cnosť; a kdo si ju zachová, trvá mu na věčnosť. Kdyby sa ta poctivosť na vodě rodila, nejedna by panenka pro ňu sa brodila. Ale sa ta poctivosť na vodě nerodí, nejedna panenka nepoctivá chodí.

Bartoš 1901 / 1207 | Ach můj Bože ze všech némiľéší (6%)
Ach, můj Bože, ze všech némiľéší, jak já budu v noci spať ? Nemá mne kdo ze sna probuditi, a já mosím skoro stať. Ráno stávám, ľaštověnka zpívá, spíš než słunce vychází, ohľídá se na daľeké poľe, hde se miłý prochází. Prochází se po brněnském mostě, šabľenku si šrubuje, ohľídá se na vaše poľečko, hde se miłá šňoruje. Šňoruje se hedbávnó šňůrečkó, słzy z očí kapajó, utírá jich hedbávném šátečkem, na hranici padajó. Blaze je vám, miłé tovaryšky, kerá máte miłého, rozkvetó vám červený růžičky prostřed srdce vašeho.