Sušil 2273 | Chodí králka chodí král

96 words

Sušil 2273 | Chodí králka chodí král (100%)
[: Chodí králka, chodí král, nemá koní ani kráv. :] Zhořela mu fára blízko pivovára. Nechcó mu jí stavěti, musí na ňu žebrati. Má matičko z lóky, déte misu móky. Pár vajiček vod slepiček, žičko másla vod kraviček. Déte jí na užičku másla, aby se jí ta huběnka spásla. Déte jí, déte na zlatý střevíce, ať se ona prochází z jizby do sednice. Déte jí, déte na stříbrný pásek, ať je na něm sto padesát krásek.1) Bude-li více, hezkého mládence, třebas toho, co leží v kolébce. Králka se nám roznemohla, nemůže dělati, a my smutny zarmóceny musíme žebrati.

Bartoš 1901 / 1088 | Brněnské zahradník polámal komorník (15%)
Brněnské zahradník, polámal komorník, zesílá, zesílá ten.* Mám neco, mám neco, mám, nepovím, nepovím vám. Na krku gurale a v truhli tolare, tule já, tule já mám. Ješče sem obešel kole Merkovany, ješče výš, ješče sem neviděl takové děvčice jako dnes. Ona se točí, má černy oči, v hospodě. Dej mi ji Bože, dostat na stranu, do síně. Vyprosila si na panímámě svobodu, muže-li jíti do jezírečka pro vodu. A v tem jezírečku, studená voděnka jako led, že má panenka, sladká huběnka, jako med. Pásla husičky pode mlýnem, umývala se černobýlem. Umé se, milá, ať seš bílá, abes se chlapcům zalíbila. Mé srdečko, jak kameň, ono hoří plameněm, poď mě, milá, poď pomůct, ať nehoří celé deň. Než bych já ho hasila, radši bych přiložila, aby tá falešná láska na popel zhořela. Ani se mně nedotýké, ani se mně netýké. Jesli nám panímáma dovolí, dáme si huběnky po vůli. Žala trávu na strnisku, na tem panském ječmenisku. jak trávy nažala, na milého volala: Poď, milé, poď, pomuž, nažala sem trávy už. 1. Vila věnec, vila nové, zelené rozmarinové, cos děvečko myslela, žes ten věneček vila? 2. Myslela sem sama sobě, že se nedostanu k tobě, myslela sem a myslím, že tě opustit musím. 3. Než bych já tě opustila, radš bych do vody skočila, do voděnky nejhlubší, tam mně žádné nespatří.

Sušil 2303 | Pár vajíček vod slepiček (13%)
Pár vajíček vod slepiček a trochu másla, aby se ta smrtelnoška spásla.

Sušil 2272 | Pustim ja ho pustim ja ho (12%)
Pustim ja ho, pustim ja ho dolu vodu, kady nebožatko, kady pacholatko [: koně myje. :] Zeleny vinek, zlaty prstenek [: k němu plyně. :] *) Vyhořela fára blízko pivovára, všecko zlato shořelo, jen olovo ostalo. **) Ješče se vrátíme a vás promlátíme, dejte jí, dejte, ať se nehněvá.

Sušil 0831 | Zahnauo dzjevča krávy (10%)
Zahnauo dzjevča krávy do hájka, do otavy, do hájka zeleného. Kravičky potraciuo, a samo zabludziuo do hájka zeleného. Kedz by moj tacik prišeu, moje kravičky najšeu, ma z hájka ven vyvjédu. A už moj tacko idze, mých kraviček něženě, ma z hájka něvyvedze.*) Kedz by moj milý prišeu, moje kravičky našeu, ma z hájka ven vyvjedu. A už moj miuý idze, moje kravičky ženě a ma z hájka vyvedze. Lepší je jeden miuý jak všecek svět rodinný.

Sušil 1965 | A kdo si mě vezme (10%)
A kdo si mě vezme, já mu povím věrně, co já mám, to mu dám všecko z mé truhle. Mám štyry homolky, hrst móky na vdolky, ostatek pazdeří a dvě perótky.*)

Bartoš 1901 / 1083 | Královničko královna (9%)
[: Královničko, královna, mazaničko mazaná :], dejte jí, dejte na ližičku másla, aby se jí, aby se jí ta hubička spásla.

Sušil 2260 | Vyletěl sokol na zelený bor (7%)
Vyletěl sokol na zelený bor1) a sobě zaspíval, až se háj rozlíhal, královnu volal. Královno milá, král tebe volá, abys k němu vyšla, nebyla tak pyšná, sama jediná.2) Králka nevyšla, poslala posla. A ty, milé posle, spravuj mně to dobře jako já sama. Posel spravoval, sobě namlóval, tó krásnó děvečko v růži, ve věnečko sobě namlóval.3) A vy, vozičé, spravujte biče,4) koně zapřihejte, voze vytlačujte, pro paní jeďte. Pro paní jeli, lidi hleděli, co to za panenka, co to za hraběnka v kočáře sedí.5) Sedí u ní pán, ten syneček sám, chtěl oklamat děvečku v růžovém věnečku, oklamal se sám.

Sušil 2277 | Dař paňmaměnko dobrotivá (7%)
Dař, paňmaměnko dobrotivá, králka s králem naprotivá, králka na krále prosí, že to býti mosí. Dyby to býti nemosilo, ani by se to neprosilo. Mámy krále chudobného atd.

Bartoš 1901 / 0153 | V trenčanskej zahrádce (7%)
V trenčanskej zahrádce smutný ovčák skáče, do kosteła zvoňá, panenky sa modľá, moja miłá płače. Keď si sa robiła poctivú panenkú, [: boło ti něléhať :] pod mojú haľenkú. Ta moja haľenka preveľice těpłá, [: nějednéj panence :] z hłavy venček zmetła. Z hłavičky věneček, s prsta prsténeček, [: mohły sme si uvjat :] z rozmarýnu venček. Můj zeľený venček, po hłavičce skáče [: a tvoja poctivosť :] na koľébce płače.

Bartoš 1901 / 0149 | Išło sa diévča (7%)
Išło sa diévča mynára pýtac, budzě-ľi sa mu žitko zasýpac; [: a mynár hovorí: :] kameň kresac. Včéra ráno na svitání, už je kameň nakresaný; dievčátko płakało, venečka hľadało pod schodámi. [: Něhľadaj ho něnájdzěš ho, :] on ľeží v koľébce povitý v podušce, koľébaj ho.