Galko 1/226 | Mať moja za dvoma horama

74 words

Galko 1/226 | Mať moja za dvoma horama (100%)
Mať moja, mať moja za dvoma horama, už ma hlávka bolí, čo plačem za vama. (Hlavička ma bolí, len tak pobolieva, že ste ma, mať moja, mladú odumrela. Devulenka moja, čože za krivdu máš, keď mi v čiernej zemi odpočinku nedáš? Čierna zem, čierna zem, vydaj mi mamku ven, nech sa tej mamičke horko požalujem! Kebych sa začala nad hrobom žalovať, musela by tá zem so mnou horekovať! Už sa tá fijalka dávno vysypala, už sa moja mamka dávno rozsypala.)

Sušil 1369 | Na rynku v Bystřici (20%)
Na rynku v Bystřici je vysoká veža, ta moja maměnka dávno pod ňú ležá. Ležá oni, ležá nedaleko dveří, nedaleko dveří rozmarýn zelený. Černá zem, černá zem, daj ven maměnku mú, nech sa já jim ešče věrně vyžaluju. A keď já jim počnu věrně žalovati, věru ta černá zem musí zaplakati. »Má dcero rozmilá, co si ty vymýšláš, když mi v černé zemi odpočinku nedáš?« Má milá maměnko, jak bych vám ho dala, když sem vašej lásky ani nepoznala. Přindite, maměnko, budu sa vydávat, přindite, maměnko, věnec odevzdávat. Neskoro, maměnko, neskoro idete, už mého věnečka už neuvidíte. Vážú mi ho, vážú na štyry uzličky, co ho nerozvážú ty vaše ručičky. Vážú mi ho, vážú na jeden veliký, co ho nerozváže všecek svět široký.

Galko 1/151 | Mariška, nepolievaj chodníčky (18%)
Mariška, nepolievaj chodníčky, príde k tebe milý tvoj, zamaže si čižmičky. Johanka, po čom u vás pohanka? Jedno zrnce za zlatý. Dajže sa mi bozkati. Zuzička, po čom u vás ružička? Jedno pierce za zlatý. Ja ťa musím bozkati. Fijalka, tá červená fijalka! Nenazdaj sa, môj milý, že som ja ti frajerka. Tulipán, ten červený tulipán! Nenazdaj sa, môj milý, že mi budeš mladý pán. Rozmarín, ten zelený rozmarín! Moja milá dušička, doňho sa ti zavalím. Ružička, tá červená ružička! Bozkajme si, môj milý, naše červené líčka.

Galko 3/090 | Kerý vtáčik pod breskynku šedá (18%)
Kerý vtáčik pod breskynku sedá, aj ten si své poľakšenia hľadá, jako aj ja, šuhaj švárny, čo sedává medzi dvoma panný. (K) prvej prídem, poviadam slovičko, (k) druhej prídem, požalujem šetko, a to preto, moja milá, aby si ma sama rada mala.

Černík 1908 / 154 | Za našima humny (12%)
Za našima humny velká hubočina, utopil sa Janko s čiernýma očima. Bolo ci, Janíčko, v nedzelu někúpac, němal ťa milý Bóh tak tuze něztreslac. Já som sa někúpal, len som koně brodzil, a tak mňa milý Bóh do tej vody hodzil. Janíčkova hlava plyně do Dunaji. a za tú hlavenkú tri chlupaje krvi. A za tú kravenkú širáček s pantlami, a za tým širáčkom botky s ostrohami. A za tymi botky truhélka s pokrovcom, buzdeš, milá, plakac, stoja nad mým hrobom.

Galko 1/091 | Povedz mi, dievčatko, čo sa mi to stalo (12%)
Povedz mi, dievčatko, čo sa mi to stalo, keď sa moje oko [: v tvoje zadívalo? :] Hlava sa mi točí, srdce mi bôľ úži, a predsa sa s ním cit [: dáky tajný drúži. :] Ústa len o láske chcú mi vyspevovať a len tvoju krásu [: vždycky zvelebovať. :] Oj, veď kto si krásu devy nezaľúbi, prv než počal život [: s hrobom sa zasnúbi. :]

Sušil 0008 | Šla děvečka, šla pro vodu. (12%)
[:Šla děvečka:], šla pro vodu. Potkal ju tě jeden stařec. Daj, děvečko, daj mi vody. Milý stařec, není čistá. Voda čistá, tys nečistá. A tys měla devět mužů, devět mužů nezdávaných. S každým's měla pacholátko, pacholátko, nemluvňátko. Hned's ho každé zmordovala a pod pécku zakopala, nehašené vápno dala, černú hlínú zašlapala. Odpusť, Bože, hříchy moje. Já ti hříchy neodpustím, až spočítáš v moři písek, v moři písek, stromě lístek. Odpusť, Bože, hříchy moje. Já ti hříchy neodpustím, až spočítáš v nebi hvězdy, v nebi hvězdy, po světě cesty. V nebi hvězdy, vysoko sú, v světě cesty, široko sú. Než jich ona spočítala, celá v prach se rozsypala.

Sušil 0702 | Nebudu já robit (12%)
Nebudu já robit jako sem robíval, co bych za svú milú frajery vodíval. Dy sem s jiným došel, toho zalúbila, ze mňa chudobného posměchy robila. Od ní sem odešel, slzy mně kapaly, po drobném kamení jamky vybíjaly. Přišel tatík domů: Šuhaju, co ti je? Utrkla mia kráva, ta kráva bezrohá. Nebyla to kráva, byla to panenka, bodaj neminula slaměného vínka. Slaměný minula, drnový dostala, bodaj sa jí hlava na prach rozsypala.

Galko 1/053 | Išli hudci horou (9%)
[: Išli hudci horou, :] [: horou javorovou. :] [: Našli drevo krásno, :] [: na husličky hlasnô. :] [: Iba ho zotnime :] [: a sebou veznime. :] [: Prvý raz zaťali, :] [: íverčok vyťali. :] [: Druhý raz zaťali, :] [: do krvi preťali. :] [: Tretí raz zaťali, :] [: taký hlas počuli.: :] [: Není som ja drevo, :] [: drevo javorovo, :] [: ale som ja dievča :] [: z mesta richtárovo. :] [: Na vodu som išla, :] [: neskoro som prišla. :] [: Mamka ma zakliala, :] [: by kameň ostala; :] [: kameňom meravým, :] [: drevom javorovým. :] [: Kupa skamenela :] [: meravým kameňom, :] [: ja som zdrevenela :] [: zeleným javorom. :] [: Ta vy, hudci, chojte :] [: pred mej mamky vráta, :] [: a tak jej zahrajte, :] [: žiaľu jej dodajte: :] [: Toto sú husličky :] [: z tej vašej Aničky. :] [: Toto je podstavka, :] [: vašej dcérky hlávka. :] [: Toto sú strunočky, :] [: jej žlté (zlaté) vlásočky. :] [: Toto je sláčičok :] [: z jej bielych ručičok. :] [: Toto sú kolčoky, :] [: jej biele pršťoky. :] [: Keď matka slyšala, :] [: na okno bežala: :] [: Ach, vy hudci smutní, :] [: choďteže preč, choďte. :] [: Choďteže preč, choďte :] [: a žiaľ mi nerobte, :] [: však ho ja dosti mám, :] [: že Aničky nemám. :]

Galko 3/008 | Už sme sa nažali, snopov naviazali (9%)
Už sme sa nažali, snopov naviazali na milého roli, až ma hlávka bolí. Čo budeme robiť, už sme porobili? Budeme sa váľať z brehu do doliny.

Galko 1/287 | Pod Belehradom stojí vraný kôň (9%)
Pod Belehradom stojí vraný kôň, a na tom koni, a na tom koni všetok mundier môj. Chceš, milá, zvedeť, aký obed môj? Pečena koňská, voda dunajská, to je obed môj. Chceš, milá, zvedeť, aká posteľ má? Do lógru stanem, pod hlavu kameň, to je posteľ má. Chceš, milá, zvedeť, aká spoveď má? Spadnem doľs koňa, hlávka podo mňa, to je spoveď má. Chceš, milá, zvedeť, aký pohrab môj? Bubny bubnujú, Turci strielajú, to je pohrab môj.