Galko 3/067 | Lužnanská dolina pekná je široká

125 words

Galko 3/067 | Lužnanská dolina pekná je široká (100%)
Lužňanská dolina pekná je široká, [: čo mi umořila :] švárneho Janíka. Keď po nej chodievau, veselo si spievau, [: zo svojho srdiečka :] velikú radosť mau. Veľa rázy prosiu tú svoju mamičku, [: či mu dovolí vziať :] tú švárnu Haničku. A ona mu vždycky len takto hovorí: [: keď sa chceš s ňou zmeriť, :] misíš von z domu ísť. Keď mala Hanička s Jankom na sobáš ísť, [: vtedy jej začali:] lužňanské zvony biť. Keď malí Haničke sliačski cigáni hrať, [: v tedy ju začali:] do čiernej zemi klásť'. Ten môj najmlačí brat, ten sa na mňa dívau, [: keď som si ja z flinty :] do srdca zduplovau. Lužňanský cintorín, cesta vykladaná, [: po nej sa prechodí:] matka vyplakaná. V mojej mamky dome v každom kúte ticho, [: šak jej nezaspieva :] v tomto dome nikto.

Galko 1/062 | Bola jedna hrdlička (11%)
[: Bola jedna hrdlička, :] [: chovala si sokola. :] [: Chovala ho sedem liet, :] [: a na ôsmy leteu preč. :] [: Ta on leteu, zaleteu, :] [: až na Krakou prileteu. :] (do Krakova prileteu) [: Sadou si on na rinček, :] [: na ten drobný kamenček. :] [: Tak si žalostne spievau, :] (Tak žalostne zaspievau) [: až sa Krakou rozliehau. :] [: Prišla k nemu hrdlička, :] [: jeho vlastná sestrička. :] [: Brat môj, brat môj premilý, :] [: čo si taký veselý? :] [: Azda sa ty nazdávaš, :] [: že ty doma žial nemáš. :] [: Toto siedma nedela, :] [: ako mamka zomrela. :] [: Leteu, leteu, zaleteu, :] [: na cintorín prileteu. :] [: Či spíš, mamka, či čuješ, :] [: či mi hore nestaneš? :] [: Ja ti stati nemôžem, :] [: prilahla ma čierna zem. :]

Galko 1/216 | Tam hore, tam dolu, tam hore daleko (8%)
Tam hore, tam dolu, tam hore ďaleko lubili še dvoje ze serdca hluboko. Ta nesčasna matka tak jim zavidzela, Janička žltyvlas zamurovac dala. Mulare, mulare*), pytam vas preboha, spravcež’ mi okenko do mileho dvora. Ešce te mulare nedomurovali, už teho Janička na mare klasc mali. Slyšela Hanička pervše zvony zvonic: Puscež’ ma, mamičko, bo me hlava boli. Slyšela Hanička druhé zvony zvonic: Puscež ma, mamičko, bo me hlava boli. Slyšela Hanička trece zvony zvonic: Puscež ma, mamičko, bo me serdce boli. Ona ju puscila; na cinter bežala — a na Janičkovi vyrostla dulija.**) A na Janíčkovi vyrostla dulija, a na tej Haničke drobna rozmarija. A vy všecke ludze, ktere tu stojice, kejc se dvoje schodzi, pobrac še jim dajce. Ja nesčasna matka tak jim zavidzela, dve duše zmarnila, sama skamenela.

Galko 1/207 | V širom poli hruška stojí pekná (8%)
V šírom poli hruška stojí pekná zelená, pod ňou stojí moja milá bárs vyplakaná; biely ručník v ruce má, oči sobe utiera, strom (a) zelený, rozmarínček, za čákov dáva. Prídiže ty, moja milá, do tej kasárni, jaký to tam každý vojak vypucovaný; tambor bije na buben, už ja, milá, preč idem, ej, či tebe žiaľ nebude, keď viac neprídem. Vystúpže ty, moj najmilší, vystúp z gliedy (gliedy) ven, poteš moje smutnuo srdce na jostatný deň. Nemôže to, milá, byť, nemôžem ja z glejdy vynsť, nemôžem ja tvoje smutnuo srdce potešiť. Vyndiže ty, moja milá, ďalej na poľo, jak tam rúbu šabličkami traja Francúza; keby ste to videli, plakať byste museli, jakí to tam krásni chlapci zhynúť museli.

Sušil 0355 | Uliana krásná panna (8%)
Uliana, krásná panna, také-li by si mě vzala? 1) Ráda bych si tebe vzala, dybych pro bratříčka směla. Umoř bratra, vezmi si mě, budeš míti ščestí ze mně. Jak bych já ho umořila? Dyť sem se to neučila. 2) Di do lesa višňovýho, najdeš hada jedovýho. 3) Uvař mu ho v sladkým mlíce, on ti skoná po hodince. 4) Už bratříček z lesa jede, přeneščasný dříví veze. 5) Hned mu vrata otvírala a koničky odpříhala. Poď, bratřičku, poď k snídaní, máš rybičky přichystaný. 6) Co pak só to za rybičky? Žádná nemá své hlavičky. Hlavičky sem zutínala, sama sem jich posnídala. A dyž první kósek snědl, hnedka jako stěna zbledl. 7) Di, sestřičko, dones vína, už mně mé srdce zemdlívá. 8) Sestřička hned nemeškala, z luže vody mu nabrala. 9) Pi, bratřičku, šak je dobrý, z plnýho sudu nabraný. 10) Dé mně, sestro, dé peřinko, ať položím svó hlavěnko. Donesla mu tvrdé kameň: Spi, bratřičku, tade na něm. 11) Už sem bratra votrávila, tvé srdečko zaslóžila. Dones, milá, tvrdé kameň, já rozdělím srdce na něm. Bratřička sem votrávila, a tebe sem nedostala. 12) Bratřičkovi už zvonijó, Uliánku podpalujó. Bratříčkovi odzvonili, Uliánku podpálili.

Bartoš 1901 / 1088 | Brněnské zahradník polámal komorník (8%)
Brněnské zahradník, polámal komorník, zesílá, zesílá ten.* Mám neco, mám neco, mám, nepovím, nepovím vám. Na krku gurale a v truhli tolare, tule já, tule já mám. Ješče sem obešel kole Merkovany, ješče výš, ješče sem neviděl takové děvčice jako dnes. Ona se točí, má černy oči, v hospodě. Dej mi ji Bože, dostat na stranu, do síně. Vyprosila si na panímámě svobodu, muže-li jíti do jezírečka pro vodu. A v tem jezírečku, studená voděnka jako led, že má panenka, sladká huběnka, jako med. Pásla husičky pode mlýnem, umývala se černobýlem. Umé se, milá, ať seš bílá, abes se chlapcům zalíbila. Mé srdečko, jak kameň, ono hoří plameněm, poď mě, milá, poď pomůct, ať nehoří celé deň. Než bych já ho hasila, radši bych přiložila, aby tá falešná láska na popel zhořela. Ani se mně nedotýké, ani se mně netýké. Jesli nám panímáma dovolí, dáme si huběnky po vůli. Žala trávu na strnisku, na tem panském ječmenisku. jak trávy nažala, na milého volala: Poď, milé, poď, pomuž, nažala sem trávy už. 1. Vila věnec, vila nové, zelené rozmarinové, cos děvečko myslela, žes ten věneček vila? 2. Myslela sem sama sobě, že se nedostanu k tobě, myslela sem a myslím, že tě opustit musím. 3. Než bych já tě opustila, radš bych do vody skočila, do voděnky nejhlubší, tam mně žádné nespatří.

Galko 3/028 | Veža, veža malovaná (8%)
[: Veža, veža malovaná, :] [: ej, zlatom, striebrom vykladaná. :] [: Pod tú vežu cisár leží, :] [: ej, pri nom jeho vojsko stojí. :] [: Stávaj, cisár, stávaj hore, :] [: ej, počítaj si vojsko svoje! :] [: Ja mám vojsko počítané, :] [: ej, na tisíce rozpísané. :] [: Dve sestričky brata malí, :] [: ej, do vojny ho vystrájali. :] [: Idz, Janíčko, idz do vojny, :] [: ej, pomož pánu cisárovi! :] [: Všeci páni z vojny idú, :] [: ej, nášho brata ništ nevedú. :] [: A vy páni generáli, :] [: ej, dze ste nášho brata dali? :] [: Šak sme ho my neprepili, :] [: ej, a na kartách neprehrali. :] [: Tam on leží pod malinu, :] [: ej, má hlavenku dorúbanú. :] [: Idzi, milá, idzi k nemu, :] [: ej, a pováž mu jeho hlavu. :]

Sušil 0404 | Starobilsky kosteličku (7%)
Starobilsky kosteličku, stojiš na pěknym kopečku. Pod tym kopečkem domeček, pod tym domečkem dvoreček. Pod tym dvorečkem lučenka, na ni vysoka travěnka. Domluvily se dvě panny, by tej travěnky nažaly. Dival se na ně milostpan, na sve pachole zavolal. Stavaj, pachole, stroj koně, pojeděm na hon do pole. A co tam buděmy honiti, dy němamy žadnej flinty? Buděmy honiť zviřatka, patnactilete děvčatka. Atd.

Smutný 08/024 | Trikrát sem panečka prosiu (7%)
Trikrát sem panečka prosiu

Galko 1/145 | Trebárs som ja valach len (7%)
Trebars som ja [: valach len, :] [: predsa rád mám ja stav ten. :] Žijem sebe bez starosti, v samej rozkoši, radosti; ja valašku [: ovčiarsku, :] [: nedám za húl cisársku. :] (Ráno slnce [: keď stáva, :] [: v rose stojí zas tráva; :] tuja s veselým spievaním ovce z ovčinca vyhánim do zelenej [: jedliny, :] [: trebars som sám jediný. :] Potom idem [: k hájičku, :] [: hľadám svoju milenku; :] znám ja cestu, nepoblúdim, stretnem milú, ju poľúbim, stisnem jej [: ruky vnadné, :] [: ach, jak to dobre padne. :] Ona poctí [: mňa perem, :] [: ja sa od nej odberiem; :] v ničom nečiním prekážku, podoprem sa na valašku; spievam, vískám [: si zase, :] [: a mé stádo sa pasie. :] Keď mám smäd a [: hlad veľký, :] [: posiahnem do kapsielky; :] tu ja najdem, čo mi treba, vezmem syra, vezmem chleba; a môj pes ma [: varuje, :] [: ach, jak mi to šmakuje. :] Pes môj je strážcom verným, [: bdie nado mnou, keď ja spím; :] kde chcem, ta ovce zavrátim, nedal bych ho za sto zlatý; k službe mi je [: hotový, :] [: nedá ovce vlkovi. :] Potom idem [: k potoku, :] [: tu mé ovce do skoku; :] poznám, že sa už napásli, že jim škuráky nariastli; potom, keď jich [: umývam, :] [: vesele si zaspievam. :] Odtiaľ idem [: na salaš, :] [: privíta ma bača náš; :] privíta svojho Janíka, dá žinčice do čerpáka, i syra z božej lásky: [: šťastlivý stav valaský! :])

Galko 1/457 | Šuhajova mati, ej, tak mi dobre praje (5%)
Šuhajova mati, ej, tak mi dobre praje, kadiaľ (kade) ja chodievam, tie chodníčky kľaje. Šuhajova mati, ej, tak mi dobre nepraj, kade ja chodievam, tie chodníčky nekľaj. Šuhajova mati, ej, tak mi odkázala, aby som jej syna do nás nevolala. A ja som jej, a ja, ej, odkázala takto, aby si jej syna zamykala kladkou. Zamykala kladkou, ej, na noc medzi svine, aby jej negrúliu v noci po dedine. Hoc aj som ja, hoc aj bľadulienka bľadá, ale ma moja mať za červenú nedá. Keby ma moja mať, ej, za červenú dala, kdeže by ma, kdeže bľadulienku vzala. Keď som ni červená, ej, veď sa namalujem, veď sa ja za tvojho syna nehotujem. Šuhaju, šuhaju, ej, čo sa ti nedejem,*) či nerada robím, či sa nezasmejem? Mohla by som sa ti, ej, šuhaju dobre diať, až by šla za teba, mohol by si ma vziať.