Sušil 0529 | Hore hájek hore

39 words

Sušil 0529 | Hore hájek hore (100%)
Hore hájek, hore, ten zelený hájek; pověz mně, má milá, kde máš marijánek? Já mám marijánek v zahrádce na hřádce, ale ne pro tebe, pro jiné mládence. Pro jiné mládence, co jsú za horama, aby nepravili, že nemám galána.

Bartoš 1901 / 0991 | Ej oves oves zeľený oves (66%)
Ej oves, oves, zeľený oves, [: pověz, cérečko, zežneš-i ho dnes. :] Aj zežnu, zežnu, co bych děłała, [: šak sem já včéra věčí zežała. :] Ej zeľé, zeľé, drobná přísada, [: pověz, Haničko, máš-i ňa ráda. :] Aj dubí, dubí, zeľené dubí, [: pověz, miľunká, jak sa ti ľubím. :] Ej hájek, hájek, zeľený hájek, [: mám já šohajka jak marijánek. :]

Černík 1908 / 138 | Dzievča (65%)
Dzievča Orešanské, choj s nami na panské, pod zelený hájek sadzje marijánek. Sadzic jako sadzie, ale hdo poljévac, keď máme daleko pre vodu chodzievac.

Sušil 0614 | Dy sem ja šel přes (62%)
[: Dy sem ja šel přes ten hajek, :] [: zavoněl mi marijanek. :] Marianek najdrobnějši, buděš moja, najmilejši. Marijanek, drobne kviti, poď mne, mila, sprovoditi. Jak tě ja mam sprovoditi, dy už lide všadě sviti? Su tu lide nic dobreho, vysměju se z chudobneho.

Sušil 0876 | Šak sem já ti říkávala (56%)
Šak sem já ti říkávala, dy sem s tebú sedávala, aj, abys ty k nám nechodil, že já o tebe nestojím. A tys na to nic nedbával, předce jsi k nám chodívaval pod to naše okenečko: Otevři mě, frajirečko. Šak sem já ti říkávala, dy sem s tebú sedávala na tej zahrádce pod slivú: Vem si mě pannu poctivú. A včil dyž mě začepili, líčka se mně proměnily, včilé se ti zdám škaredá, že nejsu panna poctivá. A dyž nejsu, nechať nejsu, dyž jenom věneček nesu; ty nejsi poctivý mládenec, vzal si mně z hlavěnky věnec. Nevzal sem ho, néní pravda, hodilas ho do Dunaja; aj, do Dunaja, do moře, kdož ti, má milá, pomože? Aj, pomože, jak kdo može, aj, pomože, jak kdo može, pomože mně ten šohajek, až se rozzelená suchý hájek.

Erben 7/017 | Byla lučina široká (55%)
Byla lučina široká, 1) na ní travička vysoká. „Půjdem tam na ni, sestřičko! nažnem travičky raníčko.“ Díval se na ně z okna král, na své pachole zavolal: „Vstávej, pachole! stroj koně, pojedem na hon do pole. Budem honiti srnčata, dvacitiletá děvčata.“ A když na louku přijeli, vrané koníčky zdrželi: „Kdo vám tu trávu kázal žit? jedna musíte s námi jít!“ „Kázal nám otec a máti trávy zelené nažati.“ Jedna ji žala, vázala, druhá žalostně plakala: „Ach, pro ten kousek trávníčku mám já opustit mamičku! Ach, pro ten kousek ostřice mám já opustit rodiče! Ach, pro ten kousek jetele mám já opustit přátele! Ach, pro ten jetelový květ mám já opustit celý svět!“ 1) Vím já lučinu širokou, na ni travičku vysokou. Vstaňte raníčko, sestřičky, nažnem zelené travičky atd. Šla Liduška na travičku do zeleného háječku. Díval se za ní z okna pán, na kočího si zavolal: „Stroj, kočí, stroj koně vrany, pojedem v hájek zelený!“ A když do hájku přijeli, zelenou louku viděli. Viděli na ní zvířátko, dvacítileté děvčátko. „Kde’s té smělosti nabrala, abys mi na louce žala?“ „Dovolil mi sem váš šafář, vašeho dvoru hospodář.“ „Šafářovo tu nic není, ty musíš býti mou paní!“ „Rozvij se v kvítí metlice, že nejsem panenkou více. A ten bílý jetelíček, že mám na hlavě čepeček. To čepeček damaškový, porty na něm pozlaceny.“

Sušil 1853 | Pověz te mně má panenko pravdo (52%)
Pověz te mně, má panenko, pravdo, habech já k vám nechodíval darmo přes hore, přes dole, přes zelené hájek, habe mě neporóbal nekeré šuhájek.

Bartoš 1901 / 1228 | Smutné słávyk zpyévá (50%)
Smutné słávyk zpyévá v kľietce ułapený dycky študyruje na hájek zeľený. Zpyévaj, słávyk, zpyévaj, bud my na pomoci, já budem z večera, a ty od pólnoci. Povedz my ľen, povedz, mój myłý słávyčku, jakú si ty zpyévał téj noci pesnyčku. Žanná manka nevyé, načo syna chová; moja nevedzeła, načo ma chovała. Ona si mysľeła, že ju budem chovat, a já nebožiátko, mosím maširuvat. Mašíruj, mašíruj do francúzkéj zemy, veru nevydzíte mojéj mładéj ženy.

Černík 1908 / 108 | Ej hájek (50%)
Hájek, hájek, zelený hájek, [: šak máš, šohajko, mnoho galánek :] Němám, němám, len tebja jednu, [: jak mňa budzeš chcec, tebja si veznu :]

Erben 2/308 | Jak se dám posekám (50%)
Jak se dám, posekám ten zelený hájek, aby mi zafoukal na mou milou chládek. Jak se dám, posekám to zelené olší, aby mi zafoukal na mou nejmilejší. Pod jezerem, nad jezerem vodička se kalí: koupila má milá za tolar hedbáví. Za tolar hedbáví, za dva zlaty nití, že bude milému košiličku šíti. Košili ušila, nevěděla komu: dala ji milému – vzali ho na vojnu.

Bartoš 1901 / 0583 | Ej jeden hájek (47%)
Ej jeden hájek, [: dva hájíčky zeľené, :] ej do vás bude dneskaj večér milovat moje ľíčka červené. Ej škoda teba, škoda teba, škoda mňa, škoda teba na stokrát, ej nechcełas ně včéra večér otevrít, nechałas ňa venku stát. Ej škoda teba, škoda teba, škoda mňa, škoda toho choděňá.