Erben 5/315 | Když jste mne nechtěli

55 words

Erben 5/315 | Když jste mne nechtěli (100%)
Když jste mne nechtěli vymáhati z vojny: nynčko se dívejte, jaky mám soužení. Když jste za mnou přišli, já první vartu stál: nynčko se dívejte, co jsem já už vystál. Co jsem já už vystál, co eště vystojím: všecko to, má milá, ‚) pro tě rád přestojím. 1) to pro tě, má milá, že k tobě nechodím.

Erben 2/064 | Roztocká hospoda (48%)
Roztocká hospoda je velmi vysoká, přeletěla přes ni husička divoká. Přeletěla přes ni jenom jednou v roce, vypila vodičku v Roztockém potoce. Tu čistou vypila, tu kalnou nechala: což jsem, můj holečku, pro tebe vystála! Co jsem už vystála, co ještě vystojím: pro tebe, můj zlatej, vše ráda přestojím!

Bartoš 1901 / 1231 | Hoľky nermuťte se (24%)
Hoľky, nermuťte se, poďte, dívejte se, jak se ten císařský ľid pěkně nese! Červené výłožky, jak pak jest to hezky, za kłobúčkem pérko po kanonyrsky. Kamaráde miłý, zkaž tam mojím miłým, že su já už voják, že su upřímný. Zkaž jich pozdraovat, že nesmím na fełáb, ani na hodinu nesmím ít domu. Dyž mám ránu dati, mosím zapłakati nad tým krásným ľidem, co v poľi stojí.

Erben 2/347 | Pověz mně má milá rozmilá! (13%)
Pověz mně, má milá rozmilá! proč ti paňmáma brání? „Brání mně pro tebe, potěšení moje, že nemáš pole žádny.“ Ač nemám políček ani luk, přece jsem na světě rád může mně pán Bůh dát, že budu milovat děvče jak karafiját. Karafiját pěkný červený ten svoji krásu mění: ty pak myslíš sobě, potěšení moje, že už nad tebe není. Dost jsem se za tebou nachodil, dost jsem já pro tě vystál: když jsi mi od Boha souzena nebyla, přece jsem tě nedostal. Když jsi mne pro lásku nechtěla, pro statek o tě nedbám: když jsi mne nechtěla, má milá rozmilá, pošlapu cestu jinam! Pověz mně, och má znej milejší! proč pak tě váši brání? „Bráni mě pro tebe, můj chlapče! že nemáš pole žádny.“ Třebas já pole, luky neměl, přece jsem na světě rád: pán Bůh mně může dát milovat dívčici jak krafíját. Což pak se, má milá, domníváš, že jsi ty sama v světě? nejedna matička dceru má, že jako růže květe! Což pak se, má milá, domníváš, že se tě budu prosit? když ještě císař pán koně má, kterej mě může nosit!

Galko 3/076 | Sama pan’ kráľovná cedulenku psala (12%)
Sama pan’ kráľovná cedulenku psala, bola by ma rada na vojnu dostala. (A ja som hej zase cedulenku napsal, že som si ja ver’ už svoju vojnu vystál.)

Erben 2/396 | Co jsem se nachodil (12%)
Co jsem se nachodil, našlapal bláta: přede jsem té nedostal, hubičko zlatá! bláta našlapal, tebe nedostal, co ještě jinšího pro tebe vystál!

Sušil 1387 | Pověz ty mně pověz (8%)
Pověz ty mně, pověz, ty ptáčičku malý, jaké je v tom světě největší soužení? První je soužení, dyž rodičů není, a to je ve světě největší soužení. Druhé je soužení, dyž se zle ožení, třetí je soužení s milou rozvedení.

Erben 2/570 | Ach Bože můj milý! (7%)
Ach Bože můj milý! jaké mám soužení: měla jsem milého, přišel mi k zmaření. Měla jsem milého, byl vedle z vesnice: vlez za mnou na půdu, snědly ho slepice.

Sušil 0394 | Zdál se mi této noci sen (7%)
Zdál se mi této noci sen, že můj milý ke mně přišel. 1) Já se probudím, nic není, jen mého srdce soužení. 2) Mám já poslíčka tajného, co mně pude pro milého. Pospěš, poslíčku, jako pták, pozdrav milého na stokrát. Poslíček k hradu přibíhá, můj milý se z okna dívá: Vrať se, poslíčku, vrať domů, že tam dnes jíti nemohu. Až zítra, skoro raníčko, dříve než vyjde slunéčko. Slunéčko z hory vychází, můj milý se nenachází. Ach, milý jede po mostě, pod ním koníček za dvě stě. Koníček pod ním laškuje, mé srdečko se raduje. Koníček zlámal nožičku, můj milý srazil hlavičku. Zvučte, hrany, na vše strany, umřelo mé potěšení. Jednoho sem milovala, toho sem smutná pozbyla. Umřel mně z vonné růže květ, mrzí mě cely šírý svět.

Erben 3/130 | Vdala jsem se vdala! (7%)
Vdala jsem se, vdala! co je po mém vdaní, když jsem se dostala daleko od mámy. Daleko od mámy, od zlatý mamičky: budou pro ni plakat mý černý očičky! Vdala jsem se, vdala! co je po mém vdaní, když jsem se dostala, kde chleba nemají. Kde chleba nemají, votavy nesečou: 1) ještě mé k posledu za vlasy vyvlečou! 1) žádného vařeni: pomoz mi, Bože můj! v tomto mém soužení!

Erben 2/339 | To soužení to trápení (7%)
To soužení, to trápení, to je všecko pro tebe: že jsem musel nalámati sedům sáhů kamene. Sedům sáhů kameníčka, vosům sáhů dři víčka: k tomu je mé připravila moje zlatá hubička!