Bartoš 1901 / 0821 | Na Vľčnovskéj veži

197 words

Bartoš 1901 / 0821 | Na Vľčnovskéj veži (100%)
Na Vľčnovskéj veži złatá baňa ľeží, na ní je kohútek, má páové péří. Na Vľčnovskéj veži, złatá baňa ľeží, odpros sa, Marýnko, otcovi, mateři. Odpros sa jím, odpros, kľekni na koľena: Pro Boha vás prosím, neopúščajte ňa. Už ňa upustiľi přáteľé najbľižší, neopúščaj ty ňa, můj Kriste Ježíši. Už ňa opustiła, cełá má rodina, neopúščaj ty ňa, Panenko Maria. Dajte nám ju, dajte, vy její maměnko, dajte nám ju, dajte, sivá hołuběnko. Dajte nám ju, dajte, vy její tatíčku, dajte nám ju, dajte, sivý hołubíčku. Nedáme, nedáme, dyž my vás neznáme, až my sa někoho na vás pozeptáme. A co to pravíte, že vy nás neznáte, dyž vy nás od rána s boľesti čekáte. Dyby zme vás byľi s boľesti čekaľi, my by zme před vama dveří nezavřeľi. Otevři, Mařenko, maľované dveři, vynes ten víneček na bíłém taľéři. Vystup si, Mařenko, vystup na łavěnku, pohľédni po ľuďoch, máš-ľi tu maměnku. Vystup si, Mařenko, vystup na stołeček, pohľédni po ľuďoch sú-ľi tu tatíček. Zeber si, Mařenko, svoje majetnosti, co sis najednała od svéj maľučkosti. Ženichu nedbałý, nestoj za dveřami, poď do izby rači, nevěsta se mračí. Všecko sem zebrała, nic sem nenechala, enom ten kľíneček, co viséł víneček.

Bartoš 1901 / 0901 | Kołem husičky kołem (19%)
Kołem, husičky, kołem ej nad tým naším dvorem, ej rodičové moji, zostávajte tu z Bohem. Kołem, husičky, kołem, ej nad tým naším dvorem, ej gaľánové moji zostávajte tu z Bohem. Ej všecko sem zebrała, ej nic sem nenechała, ej enom ten kľíneček ej co visáł věneček. Všecko si možeš zebrat ej aj ty svoje cnosti, ej co sis najednała ej od svéj maľučkosti. Ej ľúto-ji, děvečko, ej ľúto-ji ti bude, ej dyž tvoja maměnka na travěnku půjde? Ej na travěnku půjde, ej ušubraná bude, ľúto-ji ti, ceruško, ja ľuto-ji ti bude?

Bartoš 1901 / 0900 | Haj husičky kołem (17%)
Haj, husičky, kołem nad tým naším dvorem, ostávajte tady, má maměnko, z Bohem. Zeber si, Aničko, všecky svoje cnosti, co sis nazbírała od svéj maľučkosti. Všecko sem zebrała, nic sem nenechała, enom ten kľíneček co visał věneček. Z Bohem zostávajte, moje kamarádky, nasaďte si kvítí do mojéj zahrádky. Z Bohem ostávajte, Vaňharovy kľučky, keré chytávały Jozefčiny ručky.

Sušil 1216 | Odbírej děvečko (8%)
Odbírej, děvečko, svoje majetnosti, co sis najednala od svej maličkosti, Všecko sem sebrala, nic sem nenechala,1) enom ten klineček, co visel víneček.2)

Sušil 1132 | A Má maměnko milá (8%)
A. Má maměnko milá, holuběnko sivá! B. Pěkně vás vítáme, s radostí čekáme! A, Ja, kdybyste vy nás s radostí čekali, vy byste před námi dveří nezavřeli. Dajte nám ju, dajte, máte-i ju dati, poslala nás pro ňu synečkova máti. B. My vám í nedáme, dokaď my synečka volat nečujeme. A. Puste nás do síně, pěkně vás prosíme. Puste nás tam během, připádáme sněhem.

Bartoš 1901 / 1127 | Slunéčko z rána vychází (7%)
[:Slunéčko z rána vychází,:] [:smutná novina dochází.:] [:Že já mám na vojnu jíti,:] [:otce, matku opustiti.:] [: Dyž płače otec a matka, :] [: šak zapłače za synáčka. :] [: Dyž zapłače moja miłá, :] [: tá zapłače za frajíra. :] [: U muziky sem néjmenší, :] [: na aksendě sem néjvětší. :] [: U muziky za dveřma, :] [: na aksendě před pánama. :] [: Jak ňa z míry odstaviľi, :] [: hned ňa védľi k héjtmanovi. :] [: Od héjtmana k dochtorovi, :] [: sú-li zdravé moje žiły. :] [: Moje žiły jako kvítí, :] [: može ze mňa voják býti. :]

Bartoš 1901 / 0517 | A jak je to pěkná věc (7%)
A jak je to pěkná věc, dyž možu byt mysľivec; zastřeľíł sem hołubičku, v miľenčiným okýnečku, spadła ně na jaŁovec. A ten ľístek z javora spadł na nás, na oba: [: Poď, má miłá, vyprovoď ňa :] až do našého dvora. Jak to miłá słyšeła, hneď ven za mnú vyběhła, [: hołubička z jalovečka, :] na javor vyľetěła. A já s tebú nepůjdu, vím, že tvoja nebudu, ty's bohatých rodičů syn, já si na tě mysľet nesmím, já sem cerka chudobná. Z toho si nic neděłej ja že su já bohatej [: a já si ťa přece vezmu, :] a ty mosíš byt moja.

Sušil 1278 | Vystup ty děvečko (7%)
Vystup, ty děvečko, vystup na stolíček! Pohledni po lidech, je-li tam tatíček. Tatíčka tu není, on před Bohem klečí, Pána Boha prosí. Pusť mia, Bože, domů, mám tam jednu dceru. Ludé ju vdávajú, svaďbu jí dělajú.

Bartoš 1901 / 1259 | Šimune nedbałý (7%)
Šimune nedbałý, koně ti zajaľi za humny ve vyce, jak's byl u děvčice.

Bartoš 1901 / 0218 | Trávo zeľená (6%)
Trávo zeľená, nepokosená, [: ja v téj Veľkéj sú děvčátka jako maľina. :] Sú, sú, ne šecky, enom nekeré, [: keré majú očka čérné, ľíčka červené. :] Trávo zeľená, nepokosená, [: ja v téj Veľkéj sú młádenci jako malina. :] Sú, sú, ne všecí, enom nekerí, [: kerí majú za širáčkem páové pérí. :] Paové pérí, veľice drahé, [: nekdy jedna perútečka za tri toraľe. :]

Bartoš 1901 / 0774 | Pres dunajek ľetí małý vtáček (5%)
Pres dunajek ľetí małý vtáček, jeho méno je małý słavíček; ten nese psaní, v něm pozdravení, połožił ho miłéj na stołeček, kde ona skłádała svůj věneček. Miłá, jak sa ze sna probudiła, do pravéj ručenky psaní vzała; čte ho a vzdychá, smutně naríká, zbavená súc svého potěšení: skrz ľudské reči zme rozvedení. Łaštověnka ľetí dó cuziny; hľedaj si, synečku, děvče jiný, hľedaj si hľedaj, synečku, jiný, a já tobě préju mnoho ščestí, aby sis ty našeł děvče hezký.